20 Cdo 2489/2005
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Mikuška a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové a JUDr. Marie Vokřinkové v exekuční věci oprávněné C. a.s., N. proti povinnému jménem N. T. Á., zastoupenému advokátem, pro 129.740,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Ústí nad Orlicí pod sp. zn. 0 Nc 4195/2004, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze 30. 3. 2005, č.j. 19 Co 542/2004-30, takto:
Dovolání se odmítá.
Shora uvedeným rozhodnutím krajský soud potvrdil usnesení z 2. 4. 2004, č. j. 0 Nc 4195/2004-6, ve spojení s opravným usnesením z 9. 11. 2004, č. j. 0 Nc 4195/2004-21, kterým okresní soud nařídil podle svého vykonatelného rozsudku z 2. 12. 2003, č. j. 8 C 25/2002-48, ve spojení s opravným usnesením z 10. 2. 2005, č. j. 8 C 25/2002-53 (viz usnesení ze 7. 9. 2005 na č.l. 41), exekuci na majetek povinného, jejímž provedením pověřil označeného soudního exekutora.
V dovolání, jehož přípustnost dovozuje z § 238 odst. 1 písm. b/ o.s.ř. (tedy z ustanovení zcela nepřiléhavého, upravujícího přípustnost dovolání nikoli proti usnesení o nařízení exekuce, nýbrž proti usnesení o zamítnutí návrhu na změnu rozhodnutí po povolení obnovy řízení /§ 235h odst. 1 věta druhá o.s.ř./), a jímž žádný z taxativně (v § 241a odst. 2, 3 o.s.ř.) vymezených dovolacích důvodů neuplatňuje, povinný pouze namítá, že zřejmá nesprávnost (§ 164, § 167 o.s.ř.), spočívající v tom, že v záhlaví rozhodnutí byl povinný namísto správného příjmení „Á.“ označen nesprávným „Á.“, byla opravným usnesením z 9. 11. 2004, č. j. 0 Nc 4195/2004-21, odstraněna jen u prvostupňového rozhodnutí exekučního soudu z 2. 4. 2004, č. j. 0 Nc 4195/2004-6, nikoli však již ve vykonávaném rozsudku z 2. 12. 2003, č. j. 8 C 25/2002-48, jenž je podkladovým titulem.
Podle § 241a odst. 1 o.s.ř. v dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů se toto rozhodnutí napadá, popřípadě které důkazy by měly být provedeny k prokázání důvodu dovolání a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).
Podle § 241b odst. 3 věty první o.s.ř. dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu nebo z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, může být o tyto náležitosti doplněno jen po dobu trvání lhůty k dovolání.
Protože dovolání – posuzováno podle ustanovení § 41 odst. 2 o.s.ř. – skutečně žádný dovolací důvod podřaditelný pod taxativní výčet důvodů uvedených v § 241a odst. 2 písm. a/, b/ a odst. 3 o.s.ř. neobsahuje, přičemž Nejvyššímu soudu byl spis předložen 9. 8. 2005, tedy po uplynutí dvouměsíční dovolací lhůty (4. 7. 2005), nezbylo než dovolání podle § 43 odst. 2 ve spojení s § 243c odst. 1 o.s.ř. odmítnout (srov. též usnesení Nejvyššího soudu z 18. 6. 2003, sp. zn. 29 Odo 108/2002, publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek č. 3, ročník 2004, pod poř. č. 21).
Pro úplnost budiž řečeno, že dovoláním vytýkaná zřejmá nesprávnost spočívající v nesprávném označení příjmení povinného také v podkladovém rozsudku z 2. 12. 2003, č. j. 8 C 25/2002-48, byla opravným usnesením č. j. 0 Nc 4195/2004-53 (zažurnalizovaném v exekučním spise jako č.l. 28), dne 10. 2. 2005, tedy před podáním dovolání, odstraněna.
Prvostupňové usnesení exekučního soudu z 2. 4. 2004, č. j. 0 Nc 4195/2004-6, ve spojení s opravným usnesením z 9. 11. 2004, č. j. 0 Nc 4195/2004-21 (jímž bylo, viz výše, opraveno pouze příjmení povinného v záhlaví usnesení z 2. 4. 2004), bylo pak usnesením ze 7. 9. 2005, č. j. 0 Nc 4195/2004-41, opraveno ve výroku o nařízení exekuce tak, aby z něj bylo patrno, že vykonávaným rozhodnutím je rozsudek z 2. 12. 2003, č. j. 8 C 25/2002-48, ve znění opraveném usnesením z 10. 2. 2005, č. j. 8 C 25/2002-53.
O případných nákladech exekuce bude rozhodnuto podle ustanovení hlavy VI. exekučního řádu.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 22. června 2006
JUDr. Vladimír Mikušek, v. r.
předseda senátu