20 Cdo 2493/2007
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy
JUDr. Vladimíra Mikuška a soudců JUDr. Pavla Krbka a JUDr. Petra Šabaty v exekuční věci oprávněné V. Š. proti povinnému A. N., pro částku 50.429,50 Kč, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 96 Nc 2695/2005,
o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Brně z 8. 11. 2006, č. j. 20 Co 68/2006-47, takto:
Dovolání se odmítá.
Shora označeným rozhodnutím krajský soud potvrdil usnesení z 29. 11. 2005, č.j. 96 Nc 2695/2006-26, jímž městský soud zamítl návrh povinného na odklad provedení exekuce.
Pravomocné usnesení odvolacího soudu napadl povinný – aniž se zabývá otázkou jeho přípustnosti – dovoláním.
Dovolání není přípustné.
Podle ustanovení § 236 odst. 1 o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Přípustnost dovolání proti usnesení upravují ustanovení § 237 až § 239 o. s. ř.
Ustanovení § 239 o. s. ř. přípustnost dovolání nezakládá, protože usnesení
o zamítnutí návrhu na odklad provedení exekuce v jeho taxativním výčtu uvedeno není.
Protože nejde o usnesení o obnově řízení ani o rozhodnutí vydané po jejím povolení, není dovolání přípustné ani podle § 238 o. s. ř.
Dovolání není přípustné ani podle ustanovení § 238a odst. 1 o. s. ř., upravujícího přípustnost (kromě konkursních a zmatečnostních) v exekučních věcech, jelikož napadeným usnesením nebylo rozhodnuto o návrhu na nařízení exekuce (písm. c/) ani o jejím zastavení (písm. d/), nýbrž o odkladu, na nějž se však žádný z případů upravených v taxativním výčtu tohoto ustanovení nevztahuje (o příklep /písm. e/, rozvrh /písm. f/ ani o povinnosti vydražitele / písm. g/ nejde zcela zjevně).
Přípustnost dovolání nevyplývá ani z § 237 odst. 1 písm. c) o.s.ř., jelikož toto ustanovení ji nezakládá – samo o sobě – pro kterákoli rozhodnutí v exekučních věcech, ale jen (§ 238a odst. 2 o.s.ř.) pro případy uvedené právě ve speciálním ustanovení
§ 238a odst. 1 o.s.ř., v jejichž výčtu však (viz výše) rozhodnutí o odkladu exekuce není (k tomu, jakož i k závěru, že okolnost, zda jde o rozhodnutí ve věci samé, jak to vyžaduje ustanovení § 237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř., či nikoli, je nevýznamná, srov. též usnesení Nejvyššího soudu z 30. 11. 2004, sp. zn. 20 Cdo 1520/2003, uveřejněné
v časopise Soudní judikatura č. 12, ročník 2004 pod poř. č. 233).
Nejvyšší soud proto, aniž ve věci nařídil jednání (§ 243a odst. 1 věta první o. s. ř.), dovolání podle ustanovení § 243b odst. 5 a § 218 písm. c/ o. s. ř. jako nepřípustné odmítl.
O případných nákladech exekuce bude rozhodnuto podle ustanovení hlavy VI. exekučního řádu.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 4. prosince 2007
JUDr. Vladimír Mikušek, v. r.
předseda senátu