20 Cdo 2493/2010
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Olgy Puškinové a soudců JUDr. Vladimíra Mikuška a JUDr. Miroslavy Jirmanové v exekuční věci oprávněného CORSAIR (Luxembourg) N° 11 S.A., se sídlem Boulevard Konrad Adenauer 2, L-1115 LUXEMBOURG, Lucemburské velkovévodství, registrační číslo B 90447, zastoupeného Mgr. Soňou Bernardovou, advokátkou se sídlem v Brně, Koliště 55, proti povinnému P. J., pro 19.741,56 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Písku pod sp. zn. 11 Nc 1183/2005, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 25. ledna 2010, č. j. 5 Co 2613/2009 - 91, takto:
Dovolání se odmítá.
Stručné odůvodnění (§ 243c odst. 2 o. s. ř.):
Usnesením ze dne 6. 8. 2009, č. j. 59 EX 371/05 - 57, soudní exekutor JUDr. Robert Pazák (pověřený provedením exekuce na základě usnesení Okresního soudu v Písku ze dne 29. 4. 2005, č. j. 11 Nc 1183/2005 - 45) kromě jiného podle § 336b odst. 2 o. s. ř. nařídil dražební jednání na 10. 9. 2009.
Krajský soud v Českých Budějovicích usnesením ze dne 25. 1. 2010, č. j. 5 Co 2613/2009 - 91, usnesení soudního exekutora potvrdil.
Usnesení odvolacího soudu napadl povinný dovoláním, aniž byl při tomto úkonu zastoupen advokátem.
Dovolací soud vzhledem k článku II., bodu 12., části první zákona č. 7/2009 Sb. o dovolání rozhodl podle občanského soudního řádu ve znění účinném od 1. 7. 2009 a neshledal je přípustným.
Podle § 236 odst. 1 o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Přípustnost dovolání proti usnesení upravují ustanovení § 237 až § 239 o. s. ř.
Podle ustanovení § 238, § 238a a § 239 o. s. ř. dovolání přípustné není, neboť v případě usnesení o nařízení dražebního jednání (dražby) podle § 336b odst. 1 o. s. ř. se nejedná o žádný ze zde taxativně vyjmenovaných případů.
Dovolání není přípustné ani podle § 237 odst. 1 o. s. ř., neboť usnesení, jímž soudní exekutor nařídil dražební jednání, a tudíž ani rozhodnutí, jímž odvolací soud takové usnesení potvrdil, není rozhodnutím ve věci samé (k pojmu „věc sama“ srov. též usnesení Nejvyššího soudu z 2. 12. 1997, sp. zn. 2 Cdon 774/97, publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek č. 10, ročník 1998 pod pořadovým číslem 61, případně usnesení téhož soudu z 28. 8. 1997, sp. zn. 2 Cdon 484/97, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 11, ročník 1997 pod č. 88).
Nejvyšší soud proto bez nařízení jednání (§ 243a odst. 1 věta první o. s. ř.) dovolání podle ustanovení § 243b odst. 5 a § 218 písm. c) o. s. ř. jako nepřípustné odmítl, aniž zohledňoval nedostatek nuceného zastoupení dovolatele v dovolacím řízení (srov. § 241b odst. 2 o. s. ř.).
O případných nákladech dovolacího řízení bude rozhodnuto podle ustanovení hlavy VI. zákona č. 120/2001 Sb.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 14. července 2010
JUDr. Olga Puškinová, v. r.
předsedkyně senátu