20 Cdo 2496/2010
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr.
Miroslavy Jirmanové a soudců JUDr. Olgy Puškinové a JUDr. Vladimíra Mikuška v
exekuční věci oprávněné PRIMA, akciová společnost, se sídlem ve Strakonicích,
Raisova 1004/1, identifikační číslo osoby 47239743, zastoupené JUDr. Jiřím
Lehečkou, advokátem se sídlem ve Strakonicích, Sokolovská 980, proti povinnému
J. C., za účasti pověřené soudní exekutorky JUDr. Emilie Čenovské, Exekutorský
úřad Strakonice, Heydukova 349, a věřitelů Finančního úřadu ve Strakonicích, Na
Ohradě 1067, a M. P., zastoupeného JUDr. Zdeňkem Lacinou, advokátem se sídlem
ve Strakonicích, Bezděkovská 53, pro 2 770 936,- Kč s příslušenstvím, vedené u
Okresního soudu ve Strakonicích pod sp. zn. 7 Nc 3344/2008, o dovolání
oprávněné proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 9. 11.
2009, č. j. 24 Co 1886/2009-90, ve znění opravného usnesení Krajského soudu v
Českých Budějovicích ze dne 9. 2. 2010, č. j. 24 Co 1886/2009-119, takto:
Usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 9. 11. 2009, č. j. 24 Co
1886/2009-90, ve znění opravného usnesení Krajského soudu v Českých
Budějovicích ze dne 9. 2. 2010, č. j. 24 Co 1886/2009-119, se ruší a věc se
vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.
Okresní soud ve Strakonicích usnesením ze dne 31. 3. 2009, č. j. 7 Nc
3344/2008-44, rozhodl, že rozdělovaná podstata ve výši 4 066 667,- Kč se
rozvrhuje tak, že se z ní uspokojí přihlášené pohledávky v tomto pořadí a výši:
1. Pohledávka JUDr. Emilie Čenovské, soudní exekutorky, ve výši 665
131,- Kč k hotovému zaplacení.
2. Pohledávka M. P., ve výši 3 401 536,- Kč k hotovému zaplacení.
Krajský soud napadeným rozhodnutím usnesení soudu prvního stupně potvrdil a
oprávněné uložil zaplatit M. P. na náhradě nákladů odvolacího řízení 5 831,- Kč
k rukám jeho zástupce do tří dnů od právní moci usnesení. Převzal závěr
okresního soudu, že pohledávky oprávněné i zástavního věřitele M. P. jsou ve
třetí skupině a že lepší pořadí má pohledávka zástavního věřitele, k níž
vzniklo zástavní právo 20. 12. 1995, zatímco návrh na nařízení exekuce
oprávněné došel soudu 5. 2. 2008 (§ 337c odst. 2 a odst. 5 zákona č. 99/1963
Sb., občanský soudní řád ve znění pozdějších předpisů, dále též jen „o. s.
ř.“). Stejně jako soud prvního stupně také uzavřel, že zástavnímu věřiteli
stačil k prokázání existence jeho pohledávky zajištěné zástavním právem výpis z
listu vlastnictví, který již byl součástí exekutorského spisu 10 EX 502/08, a z
něhož vyplývalo, že ve prospěch M. P. ve vztahu k exekucí dotčeným nemovitostem
bylo zřízeno zástavní právo pro částku 5 500 000,- Kč. Tuto pohledávku M. P.
přihlásil před nařízením dražebního jednání dne 19. 9. 2008. Není podstatné, že
k prokázání existence pohledávky nedoložil smlouvy o postoupení pohledávky
uzavřené s jeho právními předchůdci; i tyto smlouvy jsou však součástí spisu
soudu prvního stupně. Současně uvedl, že zástavní věřitel je povinen vyčíslit
ke dni rozvrhového jednání svou pohledávku včetně příslušenství, přičemž výše
pohledávky zástavního věřitele v projednávané věci opět vyplývá z výpisu z
listu vlastnictví. Pokud zástavní věřitel požaduje nižší částku (4 224 309,43
Kč), než která vyplývá z listu vlastnictví, je soud povinen z ní vycházet, není-
li nikým rozporována. Povinný požadovanou výši nezpochybnil, dokonce potvrdil v
čestném prohlášení předloženém zástavním věřitelem, že na pohledávku žádné
plnění neposkytl.
Oprávněná, jež přípustnost dovolání dovozuje z § 238a odst. 1 písm. e) o. s. ř.
(ve znění účinném od 1. 7. 2009), namítá, že řízení je postiženo vadou, která
mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci a že rozhodnutí odvolacího
soudu (jakož i soudu prvního stupně) spočívá na nesprávném právním posouzení
věci (§ 241a odst. 2 písm. a/ a b/ o. s. ř.). Nesouhlasí se závěrem odvolacího
soudu, že zástavnímu věřiteli stačí k prokázání existence pohledávky zajištěné
zástavním právem jen výpis z listu vlastnictví. Obsahem spisu jsou sice výpisy
z katastru nemovitostí – listu vlastnictví pro obec a katastrální území
Přechovice, z nichž lze zjistit, že na dražených nemovitostech vázlo k 8. 9.
2008 zástavní právo ve prospěch zástavního věřitele M. P. k zajištění
pohledávky 5 500 000,- Kč, přičemž ke vzniku zástavního práva došlo na základě
smlouvy o zřízení zástavního práva ze dne 20. 12. 1995 s právními účinky vkladu
k 20. 12. 1995 původně ve prospěch České spořitelny a. s., ovšem jak a zda se
stal věřitelem celé této pohledávky M. P. a zda na tuto pohledávku bylo plněno,
již zjistit nelze. Ani z dalších listin založených ve spisu tato skutečnost
nevyplývá. Uvedla, že M. P. sice doložil souhlasné prohlášení ze dne 2. 9. 2008
podepsané jím a Ing. O. o tom, že zástavní věřitel se stal na základě smlouvy o
postoupení pohledávky uzavřené s Ing. O. dne 16. 1. 2006 věřitelem pohledávky
zajištěné zástavním právem, chybí zde však doklad, že věřitelem pohledávky se
stal Ing. O. Proto M. P. jako zástavní věřitel vůbec neměl být zapsán. Dále
uvedla, že zpochybňovala existenci pohledávky jako celek, a tím také i její
výši, neboť tu výpis z listu vlastnictví prokázat nemůže. Skutečnost, že
povinný prohlásil, že na uvedenou pohledávku dosud ničeho neplnil, nevylučuje
to, aby na tuto pohledávku plnil právní předchůdce povinného. Konečně vytýká
odvolacímu soudu, že se nezabýval vznesenou námitkou promlčení, kterou podle
jejího názoru je také oprávněna vznést (§ 337e odst. 1 o. s. ř.). Protože
odvolací soud se s jejími odvolacími námitkami nevypořádal, a jeho rozhodnutí
je proto nepřezkoumatelné, a protože jeho závěr o existenci pohledávky
zástavního věřitele je nesprávný, navrhla, aby dovolací soud usnesení
odvolacího soudu stejně jako usnesení soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil
soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
Nejvyšší soud rozhodl o dovolání podle občanského soudního řádu ve znění
účinném od 1. 7. 2009 (viz Část první, čl. II Přechodná ustanovení, bod 12.
zákona č. 7/2009 Sb.).
Dovolání je přípustné podle § 237 odst. l písm. c) a odst. 3, ve spojení s §
238a odst. 1 písm. e) o. s. ř., protože právní posouzení věci odvolacím soudem
je neúplné, a tedy i nesprávné, neboť se nezabýval námitkou promlčení
pohledávky zástavního věřitele, jež byla vznesena oprávněnou v odvolacím
řízení.
Je-li dovolání přípustné, je dovolací soud povinen přihlédnout z úřední
povinnosti (§ 242 odst. 3 věta druhá o. s. ř.) i k vadám podle ustanovení § 229
odst. 1, odst. 2 písm. a) a b), odst. 3 o. s. ř. (tzv. zmatečnosti), jakož i k
jiným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (k
tomu viz níže); jinak je dovolací soud vázán uplatněným dovolacím důvodem
včetně jeho obsahového vymezení (§ 242 odst. 3 věta první o. s. ř.).
Nejvyšší soud ve svém usnesení ze dne 28. 3. 2012, sp. zn. 20 Cdo 1586/2010,
uvedl, že z § 337b odst. 3 o. s. ř. vyplývá, že popřít vyčíslené pohledávky
může každý z účastníků rozvrhu, tedy i oprávněný (§ 337 odst. 2 o. s. ř.).
Popřením pravosti pohledávky se rozumí popření základu pohledávky. O popření
pravosti pohledávky jde tedy tehdy, má-li popírající osoba za to, že pohledávka
vůbec nevznikla nebo že sice vznikla, ale také již zcela zanikla (např.
splněním, započtením, prekluzí) anebo je zcela promlčená (srov. např. Kůrka,
V., Drápal, L.: Výkon rozhodnutí v soudním řízení. Linde Praha 2004, str. 838 –
839). Závěru, že oprávněný nemůže popřít pravost pohledávky tím, že namítne
její promlčení, a že námitku promlčení může vznést jen povinný, je nesprávný.
Oprávněná podala dne 8. 6. 2009 odvolání proti usnesení Okresního soudu ve
Strakonicích ze dne 31. 3. 2009, č. j. 7 Nc 3344/2008-44, v němž na posl.
straně v předposledním odstavci vznesla námitku promlčení pohledávky zástavního
věřitele M. P. Jak patrno z odůvodnění rozhodnutí, odvolací soud se touto
námitkou nezabýval, dovolací soud tedy ke zbývající argumentaci dovolatele -
pro její předčasnost – nepřihlížel, napadené rozhodnutí odvolacího soudu zrušil
(§ 243b odst. 2 část věty za středníkem o. s. ř.), aniž nařídil jednání (§ 243a
odst. 1 o. s. ř.), a věc tomuto soudu vrátil k dalšímu řízení (§ 243b odst. 3).
Právní názor dovolacího soudu je závazný (§ 243d odst. 1 část první věty za
středníkem o. s. ř.).
Protože exekuce dosud neskončila, o náhradě nákladů dovolacího řízení (§ 243d
odst. 1 věta druhá o. s. ř.) rozhoduje soudní exekutor (hlava VI. zákona č.
120/2001 Sb.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 25. července 2012
JUDr.
Miroslava Jirmanová, v. r.
předsedkyně senátu