Nejvyšší soud Usnesení občanské

20 Cdo 2626/2012

ze dne 2012-09-26
ECLI:CZ:NS:2012:20.CDO.2626.2012.1

20 Cdo 2626/2012

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Mikuška a soudkců JUDr. Olgy Puškinové a JUDr. Zbyňka Poledny ve věci žalobkyně M. V., proti žalovanému JUDr. Tomáši Vránovi, soudnímu exekutorovi se sídlem v Přerově, Komenského 38, o vyloučení movitých věcí z výkonu rozhodnutí, vedené u Okresního soudu ve Zlíně pod sp. zn. 41C 395/2011, o dovolání žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Brně z 29. 5. 2012, č. j. 59Co 97/2012-44, takto:

I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Proti shora označenému rozhodnutí, jímž krajský soud (kromě jiného) potvrdil I. výrok usnesení z 3. 1. 2012, č. j. 41C 395/2011-26, kterým okresní soud pro nezaplacení soudního poplatku řízení zastavil, podala povinná dovolání.

Dovolání není přípustné. Podle ustanovení § 236 odst. 1 o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Přípustnost dovolání proti usnesení odvolacího soudu upravují ustanovení § 237 až § 239 o. s. ř.

Ustanovení § 238, § 238a a § 239 o. s. ř. nezakládají přípustnost dovolání proto, že usnesení podle § 9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, v jejich taxativních výčtech uvedeno není.

Dovolání není přípustné ani podle ustanovení § 237 odst. 1 o.s.ř., neboť usnesení podle § 9 odst. 1 citovaného zákona není rozhodnutím ve věci samé (k pojmu „věc sama“ srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2.12.1997, sp. zn. 2 Cdon 774/97, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslem 61/1998).

Nejvyšší soud proto, aniž vyžadoval splnění podmínky obligatorního zastoupení (srov. § 241b odst. 2 věta za středníkem o. s. ř.), bez nařízení jednání (§ 243a odst. 1 věta první o. s. ř.) dovolání podle § 243b odst. 5, § 218 písm. c) o. s. ř. odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení odpovídá skutečnosti, že žalovanému náklady, na jejichž náhradu by jinak měl právo, v tomto stádiu řízení podle obsahu spisu nevznikly (§ 243b odst. 5, věta první, § 224 odst. 1, § 146 odst. 3 o. s. ř.).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 26. září 2012

JUDr. Vladimír Mikušek, v. r. předseda senátu