20 Cdo 2692/2025
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a soudců JUDr. Zbyňka Poledny a JUDr. Aleše Zezuly v exekuční věci oprávněné BESTA - Berný s. r. o., identifikační číslo osoby 25925229, se sídlem ve Slatinách, Milíčeves 25, zastoupené Mgr. Martinou Čížovou, advokátkou se sídlem v Hradci Králové, Československé armády 383/5, proti povinné A. V., pro 452 832 Kč s přísl., vedené u soudního exekutora JUDr. Lukáše Jíchy, Exekutorský úřad Přerov, pod sp. zn. 203 Ex 08388/17, o dovolání České republiky ? Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ? pobočky v Pardubicích ze dne 26. června 2025, č. j. 18 Co 118/2025-56, takto:
Dovolání se odmítá.
1. Soudní exekutor JUDr. Lukáš Jícha usnesením ze dne 28. 3. 2025, č. j. 203 Ex 08388/17-49, odmítl návrh České republiky – Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových na změnu účastníka řízení na straně oprávněné ze dne 17. 3. 2025. Soudní exekutor obdržel od České republiky – Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (dále též jen „Česká republika“ nebo „stát“) následující podání: Na základě marného uplynutí lhůty dle usnesení Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 1. 3. 2022, č. j. 0 Sd 21/2019-10, které nabylo právní moci dne 5. 4. 2022, připadla novému oprávněnému jako novému věřiteli směnka vystavená na částku 452 832 Kč, jejímž příjemcem byl původní oprávněný jako věřitel, tj. společnost BESTA – Berný s. r. o., a výstavcem povinná, přičemž směnka byla složena do soudní úschovy Krajským soudem v Hradci Králové návrhem na přijetí směnky do úschovy soudu ze dne 31. 1. 2019 (Okresní soud v Hradci Králové přijal směnku do úschovy pravomocným usnesením ze dne 7. 2. 2019, č. j. 0 Sd 21/2019-9; usnesení o přijetí věci do úschovy nabylo právní moci dne 27. 2. 2019 a společnosti BESTA – Berný s. r. o. jako příjemci, původnímu věřiteli a původnímu oprávněnému bylo doručeno dne 4. 3. 2019). Jelikož ve lhůtě 3 let nebylo zažádáno a rozhodnuto o vydání předmětu úschovy příjemci, tj. společnosti BESTA – Berný s. r. o., ani nebyl vydán předmět úschovy jinému subjektu, a vzhledem k tomu, že byly naplněny podmínky požadované zákonem k rozhodnutí o vydání předmětu úschovy státu, soud v souladu s § 301 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále též jen „z. ř. s.“), rozhodl, že tento předmět úschovy, tj. směnka vystavená na částku 452 832 Kč, připadne státu, pokud se o něj nikdo nepřihlásí do jednoho roku od vyhlášení usnesení, tj. do 1. 3. 2023. Protože se o předmět úschovy nikdo nepřihlásil, nabyl směnku stát. Tím zanikla i práva účastníků a jiných osob k předmětu úschovy podle § 302 z. ř. s. Podle České republiky pozbyl původní oprávněný vydaným soudním rozhodnutím způsobilost být účastníkem řízení, a proto je třeba v tomto řízení postupovat podle § 107 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „o. s. ř.“), a rozhodnout o vstupu České republiky do řízení. Česká republika současně odkázala na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 3. 2011, sp. zn. 29 NSČR 12/2009.
2. Soudní exekutor s odkazem na § 36 odst. 1 a § 36 odst. 5 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, uzavřel, že návrh na změnu účastníka na straně oprávněné musí podat společnost BESTA – Berný s. r. o., nikoliv Česká republika.
3. Krajský soud (dále též jen „odvolací soud“) napadeným rozhodnutím odmítl odvolání České republiky podle § 218 písm. b) o. s. ř. a uložil jí nahradit oprávněné náklady odvolacího řízení 5 520 Kč k rukám její právní zástupkyně. Uvedl, že právní postavení státu, kterému připadla směnka jako cenný papír až poté, kdy na základě směnky došlo k vydání pravomocného a vykonatelného exekučního titulu, bylo řešeno v usnesení tohoto soudu ze dne 16. 1. 2023, č. j. 21 Co 309/2022-80. V jeho odůvodnění uvedl, že ze zákona č. 191/1950 Sb., směnečný a šekový zákon, nevyplývá, že by na majitele směnky, jenž je osobou odlišnou od oprávněného ze směnečného platebního rozkazu, přešlo i právo z exekučního titulu. K tomu, aby na třetí osobu přešla práva ze směnečného platebního rozkazu, musí být na tuto třetí osobu též směnka převedena rubopisem, neboť je nedílnou součástí směnečného platebního rozkazu (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 5. 1. 2021, sp. zn. 20 Cdo 3584/2020). Odvolací soud dodal, že ten, kdo se považuje za právního nástupce, stává se účastníkem řízení až vyhověním návrhu na procesní nástupnictví. Do té doby účastníkem řízení není a není ani oprávněn podat odvolání.
4. Česká republika napadla usnesení odvolacího soudu dovoláním. Nesouhlasí s poučením odvolacího soudu o tom, že není oprávněna podat dovolání; současně namítá, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Zopakovala, že se stala vlastníkem směnky po marném uplynutí lhůty stanovené v usnesení Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 2. 3. 2023, a v souvislosti s tím vymezila tři právní otázky, které podle jejího názoru nebyly v rozhodovací praxi dovolacího soudu dosud řešeny: - Může stát, který nabyl vlastnické právo ke směnce v rámci řízení o soudní úschově podle z. ř. s., vstoupit na místo původního oprávněného (původního vlastníka směnky) do probíhajícího exekučního řízení, ve kterém byla pohledávka z takové směnky řádně uplatněna, a to i bez výslovného souhlasu původního oprávněného? - Nabývá stát, který nabyl vlastnické právo ke směnce v rámci řízení o soudní úschově podle z. ř. s., též práva a povinnosti původního věřitele, resp. je stát vázán směnečným platebním rozkazem vydaným na základě návrhu původního věřitele, jenž má podklad v takto nabyté směnce? - Může stát, který nabyl vlastnické právo ke směnce v rámci řízení o soudní úschově podle z. ř. s., vymáhat celou výši pohledávky vyplývající z takto nabyté směnky (směnečnou sumu a zákonný úrok z prodlení včetně směnečné odměny) bez ohledu na předchozí plnění na směnku (byť částečné)?
5. Podle dovolatelky se odvolací soud nedostatečně vypořádal s tím, za jakých okolností stát směnku nabyl. V obdobné věci podala též dovolání vedené pod sp. zn. 29 NSČR 66/2024 (vstup na místo původního věřitele v insolvenčním řízení), to však dosud nebylo projednáno. Poukázala rovněž na nejednotnou rozhodovací praxi soudů nižších stupňů, kdy jí v rámci insolvenčního řízení i exekučního řízení vstup do řízení byl povolen. Za nepřiléhavý označila odkaz na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 5. 2005, sp. zn. 20 Cdo 461/2004, kdy se jednalo o jiné skutkové okolnosti. Navrhla, aby dovolací soud usnesení odvolacího soudu změnil a vstup České republiky do řízení připustil, popřípadě aby usnesení odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
6. Nejvyšší soud projednal dovolání a rozhodl o něm podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. část první čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb.), dále opět též „o. s. ř.“.
7. Dovolání není přípustné.
8. Podle § 238 odst. 1 písm. e) o. s. ř. dovolání podle § 237 o. s. ř. není přípustné proti usnesením, proti nimž je přípustná žaloba pro zmatečnost podle § 229 odst. 4 o. s. ř.
9. Podle § 229 odst. 4 o. s. ř. může účastník napadnout žalobou pro zmatečnost rovněž pravomocné usnesení odvolacího soudu, kterým bylo odmítnuto odvolání nebo kterým bylo zastaveno odvolací řízení, jakož i pravomocné usnesení odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí odvolání nebo dovolání pro opožděnost.
10. Protože proti usnesení odvolacího soudu není dovolání objektivně přípustné, Nejvyšší soud je odmítl, aniž nařizoval ve věci jednání (§ 243a odst. 1 věta první, § 243c odst. 1 o. s. ř.).
11. O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu (§ 87 a násl. exekučního řádu). Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 12. 11. 2025
JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D. předsedkyně senátu