20 Cdo 2750/2017
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Zbyňka Poledny
a soudkyň JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a JUDr. Ivany Kudrnové v exekuční
věci oprávněné STAVMAT STAVEBNINY a. s., se sídlem v Praze 8, Na Hlavní č.
18/53, identifikační číslo osoby 25121049, zastoupené JUDr. Janem Ševčíkem,
advokátem se sídlem v Jihlavě, Majakovského č. 1517/10, proti povinné E. N.,
B., zastoupené Mgr. Lenkou Žváčkovou, advokátkou se sídlem v Brně, Příkop č.
148/18, za účasti manžela povinné M. N., Č. H., pro 160 894 Kč s
příslušenstvím, vedené u soudního exekutora JUDr. Jiřího Komárka, Exekutorský
úřad Ždár nad Sázavou, pod sp. zn. 38 Ex 295/15, o dovolání povinné proti
usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 3. dubna 2017, sp. zn. 20 Co 206/2016,
Dovolání povinné se odmítá.
Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o. s. ř.) :
Nejvyšší soud dovolání povinné proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 3.
dubna 2017, sp. zn. 20 Co 206/2016, podle ustanovení § 243c odst. 1 věty první
zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. ledna 2014
(srov. čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963
Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony)
– dále jen „o. s. ř.“, odmítl, neboť dovolání nesplňuje obligatorní náležitosti
dovolání uvedené v ustanovení § 241a odst. 2 o. s. ř., když především
neobsahuje údaj o tom, v čem dovolatelka spatřuje splnění předpokladů
přípustnosti dovolání, ani vymezení dovolacího důvodu způsobem uvedeným v
ustanovení § 241a odst. 3 o. s. ř.
Podle ustanovení § 237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné
proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí,
jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního
práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací
praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla
vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být
dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Podle ustanovení § 241a odst. 1 o. s. ř. lze dovolání podat pouze z důvodu, že
rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Podle
ustanovení § 241a odst. 2 o. s. ř. v dovolání musí být vedle obecných
náležitostí (§ 42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém
rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel
spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§ 237 až 238a) a čeho se
dovolatel domáhá (dovolací návrh). Podle § 241a odst. 3 se důvod dovolání
vymezí tak, že dovolatel uvede právní posouzení věci, které pokládá za
nesprávné, a že vyloží, v čem spočívá nesprávnost tohoto právního posouzení.
Dovolatelka spatřuje přípustnost dovolání v tom, že se odvolací soud odchýlil
od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, když uvedl, že přezkoumal
odvoláním napadené rozhodnutí soudního exekutora i řízení jeho vydání
předcházející a žádné porušení zákona neshledal. Řízení je přitom podle názoru
dovolatelky zatíženo vadou, neboť dražební vyhláška byla dovolatelce doručena
až společně s usnesením o příklepu a jejímu manželovi nebyla doručena vůbec.
Tato námitka však přípustnost dovolání založit nemůže, neboť jde o nepřípustné
uplatnění nové skutečnosti, ke které nelze v dovolacím řízení přihlížet (§ 241a
odst. 6 o. s. ř.). Dovolatelka proto výše uvedenému požadavku na vymezení
přípustnosti dovolání a dovolacího důvodu nedostála, a dovolací soud proto její
dovolání odmítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu [§ 87 a
násl. zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti
(exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů].
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 18. 7. 2017
JUDr. Zbyněk Poledna
předseda senátu