Nejvyšší soud Usnesení občanské

20 Cdo 2753/2012

ze dne 2012-09-26
ECLI:CZ:NS:2012:20.CDO.2753.2012.1

20 Cdo 2753/2012

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Mikuška a soudců JUDr. Olgy Puškinové a JUDr. Zbyňka Poledny v exekuční věci oprávněného V. L., proti povinným 1) M. Š. a 2) J. Š., bytem tamtéž, pro 1.355.421,30 Kč, vedené u Okresního soudu v Pelhřimově pod sp. zn. 5Nc 1403/2009, o dovolání prvního povinného proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích – pobočky v Táboře z 31. 5. 2012, č. j. 15Co 323/2012-89,

Dovolání se odmítá.

Proti shora označenému rozhodnutí, jímž krajský soud potvrdil usnesení ze 6. 4. 2012, č. j. 5Nc 1403/2009-66, kterým okresní soud zamítl návrh prvního povinného M. Š. na odklad exekuce nařízené usnesením z 25. 2. 2009, č. j. 5Nc 1403/2009-19, podal tento povinný dovolání.

Dovolání není přípustné. Podle ustanovení § 236 odst. 1 o. s. ř., lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Přípustnost dovolání proti usnesení odvolacího soudu upravují ustanovení § 237 až § 239 o. s. ř.

Přípustnost dovolání nezakládají ustanovení § 238, § 238a a § 239 o. s. ř., jelikož usnesení, jímž odvolací soud potvrdil usnesení soudu prvního stupně ve věci odkladu provedení výkonu rozhodnutí (exekuce - § 130 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti /exekuční řád/ a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „zákon č. 120/2001 Sb.“), v jejich taxativních výčtech uvedeno není, a nelze ji opřít ani o ustanovení § 237 odst. 1 o. s. ř., protože toto ustanovení je v exekučním řízení uplatnitelné toliko prostřednictvím § 238a odst. 1 a 2 o. s. ř., kde ale – jak bylo již výše uvedeno – institut odkladu provedení exekuce není vyjmenován (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 11. 2004, sp. zn. 20 Cdo 1520/2003, uveřejněné v časopise Soudní judikatura 12/2004 pod č. 233).

Nejvyšší soud proto, aniž vyžadoval splnění podmínky obligatorního zastoupení (srov. § 241b odst. 2 věta za středníkem o. s. ř.), bez nařízení jednání (§ 243a odst. 1, věta první, o. s. ř.) dovolání podle § 243b odst. 5, § 218 písm. c) o. s. ř. odmítl.

O případné náhradě nákladů dovolacího řízení bude rozhodnuto podle ustanovení hlavy VI. zákona č. 120/2001 Sb.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 26. září 2012

JUDr. Vladimír M i k u š e k, v. r. předseda senátu