20 Cdo 2775/2005
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z
předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové a
JUDr. Vladimíra Kůrky ve věci výkonu rozhodnutí oprávněného D. P. měst M. a L.,
a.s., zastoupeného advokátem, proti povinné M. T., pro 201,-
Kč s příslušenstvím, prodejem movitých věcí, vedené u Okresního soudu v Mostě
pod sp. zn. 30 E 3327/2002, o dovolání oprávněného proti usnesení Krajského
soudu v Ústí nad Labem ze dne 11. srpna 2004, č.j. 10 Co 629/2004-16, takto:
Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 11. srpna 2004,
č.j. 10 Co 629/2004-16, se zrušuje a věc se krajskému soudu vrací k dalšímu
řízení.
V záhlaví uvedeným rozhodnutím krajský soud změnil usnesení ze dne 8.
4. 2003, č.j. 30 E 3327/2002-3, kterým Okresní soud v Mostě nařídil podle
vykonatelného platebního rozkazu téhož soudu ze dne 6. 11. 1996, sp. zn. Ro
10733/96, k vymožení pohledávky 201,- Kč, nákladů nalézacího řízení 541,60 Kč a
nákladů výkonu rozhodnutí 1 200,- Kč výkon rozhodnutí prodejem movitých věcí,
tak, že návrh na nařízení výkonu rozhodnutí zamítl. Uzavřel, že cestování
městskou hromadnou dopravou s platnou jízdenkou, tedy uzavírání platné smlouvy
o přepravě, byl úkon povahou přiměřený rozumové a volní vyspělosti tehdy
třináctileté povinné. Proto ve smyslu § 20 zákona č. 99/1963 Sb., občanského
soudního řádu ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“), měla v rozsahu,
v jakém měla způsobilost vlastními úkony nabývat práv a brát na sebe
povinnosti, procesní způsobilost, tedy způsobilost vykonávat práva a povinnosti
účastníka řízení vedeného u Okresního soudu v Mostě pod sp. zn. Ro 10733/96. Z
tohoto důvodu měl být exekuční titul doručován jí. Jestliže bylo podkladové
rozhodnutí doručeno matce povinné, aniž bylo zároveň podle § 23 o.s.ř.
rozhodnuto, že povinná musí být v řízení zastoupena, platební rozkaz nenabyl
právní moci a nestal se vykonatelným.
Rozhodnutí odvolacího soudu napadl dovoláním oprávněný a namítá,
že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci,
neboť v době doručování platebního rozkazu neměla povinná občanský průkaz, a
proto jej nemohla převzít do vlastních rukou ve smyslu § 173 odst. l o.s.ř.
Uvedl, že otázku doručování písemností určených do vlastních rukou nezletilým
řešila v té době vyhláška federálního ministerstva dopravy a spojů č. 78/1989
Sb., o právech a povinnostech pošty a jejich uživatelů (poštovní řád), a že s
ohledem na ustanovení § 26 zákona č. 40/1964, občanského zákoníku ve znění
pozdějších předpisů (dále jen „obč. zák.“), a § 22 o.s.ř. správně doručovaný
platební rozkaz za nezletilou převzala její matka jako zákonná zástupkyně.
Navrhl, aby dovolací soud usnesení odvolacího soudu zrušil a věc tomuto soudu
vrátil k dalšímu řízení.
Dovolání je podle § 238a odst. 1 písm. c/, odst. 2 ve spojení s §
237 odst. 1 písm. a/ o.s.ř. přípustné, neboť odvolací soud změnil rozhodnutí
soudu první stupně, a je důvodné.
Podle § 251 o.s.ř. nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá
vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.
Podle § 19 o.s.ř. způsobilost být účastníkem řízení má ten, kdo má
způsobilost mít práva a povinnosti; jinak jen ten, komu ji zákon přiznává.
Podle § 20 o.s.ř. každý může před soudem jako účastník samostatně
jednat (procesní způsobilost) v tom, rozsahu, v jakém má způsobilost vlastními
úkony nabývat práv a brát na sebe povinnosti.
Podle § 22 o.s.ř. fyzická osoba, která nemůže před soudem jednat
samostatně, musí být zastoupena svým zákonným zástupcem.
Podle § 9 obč. zák. nezletilí mají způsobilost jen k takovým
právním úkonům, které jsou povahou přiměřené rozumové a volní vyspělosti
odpovídající jejich věku.
Ze spisu Okresního soudu v Mostě sp. zn. Ro 10733/96 se podává, že
jako žalovaná byla označena povinná M. T., nar. 11. 3. 1982, a jako zákonná
zástupkyně její matka N. T., které byl také návrh na zahájení řízení a platební
rozkaz doručen dne 26. 2. 1997 do vlastních rukou (na doručence je uvedeno její
jméno, nikoliv jméno povinné). Vymáhané plnění představuje jízdné ve výši l Kč
a postih za neprokázání se platnou jízdenkou ze dne 11. 10. 1995 v autobuse
městské hromadné přepravy; v době vydání platebního rozkazu a jeho doručení
bylo povinné 14 let.
Způsobilost k uzavírání smlouvy o přepravě osob, z níž pro
cestujícího mimo jiné vyplývá povinnost zaplatit stanovené jízdné, byla u
povinné vzhledem k jejímu věku nepochybně dána. I když se její procesní
způsobilost od způsobilosti k uzavírání výše zmíněné smlouvy odvíjí, je zároveň
s ohledem na uvedený věk nepochybné, že povinná nemohla sama před soudem
jednat; soud v nalézacím řízení proto správně jednal s její matkou jako
zástupkyní (§ 22 o.s.ř.), aniž by předtím o tom vydal rozhodnutí (§ 23 o.s.ř.).
Doručení platebního rozkazu matce povinné proto vyvolává důsledky s řádným
doručením písemnosti spojené.
Vycházel-li odvolací soud z názoru opačného, je právní posouzení
věci – a v důsledku toho i usnesení – nesprávné. Nejvyšší soud proto jeho
rozhodnutí zrušil a věc tomuto soudu vrátil k dalšímu řízení (§
243b odst. 2, část věty za středníkem, odst. 3, věta první o.s.ř.).
Právní názor dovolacího soudu je pro odvolací soud závazný (§ 243d
odst. l, část první věty za středníkem, o.s.ř.).
V novém usnesení odvolací soud rozhodne nejen o nákladech dalšího
řízení, ale znovu i o nákladech řízení původního, tedy i dovolacího (§ 243d
odst. l, věta druhá, o.s.ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 29. listopadu 2005
JUDr. Pavel Krbek, v. r.
předseda senátu