Nejvyšší soud Usnesení občanské

20 Cdo 2796/2007

ze dne 2008-04-21
ECLI:CZ:NS:2008:20.CDO.2796.2007.1

20 Cdo 2796/2007

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové a JUDr. Vladimíra Mikuška ve věci výkonu rozhodnutí oprávněného J. K., proti povinné J. K., vedené u Okresního soudu v Lounech pod sp. zn. 1 E 391/2000, o dovolání oprávněného proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 27. 9. 2002, č. j. 11 Co 338/2002-61,

I. Dovolací řízení se zastavuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Oprávněný napadl dovoláním v záhlaví uvedené rozhodnutí, kterým krajský soud potvrdil usnesení ze dne 26. 4. 2002, č. j. 1 E 391/2000-40, jímž okresní soud „zamítl návrh oprávněného na soudní výkon rozhodnutí,“ a to usnesení téhož soudu ze dne 25. 9. 1990, č. j. 2 Rt 173/90-5.

Nejvyšší soud věc projednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 31. 3. 2005 (čl. II, bod 3. zákona č. 59/2005 Sb., dále jen „o.s.ř.“).

Je-li dovolatelem – jako v projednávaném případě – fyzická osoba, je nezbytné, aby (nemá-li právnické vzdělání) byla zastoupena advokátem (notářem), jímž musí být dovolání i sepsáno [srov. § 241 odst. 1, odst. 2 písm. a) a odst. 4 o.s.ř.].

Při podání dovolání nebyl povinný zákonem stanoveným způsobem zastoupen a z obsahu spisu nevyplývá, že by měl právnické vzdělání. Jeho žádost o ustanovení zástupce z řad advokátů byla usnesením Okresního soudu v Lounech ze dne 17. 3. 2003, č. j. 1 E 391/2000-76, (pravomocně) zamítnuta.

Usnesením ze dne 31. 12. 2004, č.j. 1 E 391/2000-81, soud prvního stupně proto dovolatele vyzval, aby ve lhůtě třiceti dnů nedostatek podmínky povinného zastoupení odstranil; současně ho poučil, že jinak bude dovolací řízení zastaveno.

Výzvě, která mu byla doručena 3. 2. 2007, dovolatel nevyhověl.

Jelikož povinné zastoupení dovolatele v dovolacím řízení je podmínkou týkající se účastníka řízení, jejíž nedostatek brání – vyjma usnesení, jímž se dovolací řízení právě pro jeho neodstranění zastavuje – vydání rozhodnutí, kterým se řízení končí (§ 241 o.s.ř.), a protože ke zhojení uvedeného nedostatku přes opatření soudu nedošlo, Nejvyšší soud dovolací řízení zastavil (§ 104 odst. 2, § 243c odst. 1 o.s.ř.).

Dovolatel z procesního hlediska zavinil, že dovolací řízení bylo zastaveno, povinné však v tomto stadiu řízení náklady nevznikly; tomu odpovídá výrok, že na náhradu nákladů dovolacího řízení nemá žádný z nich právo (§ 243b odst. 5, věta první, § 224 odst. 1, § 146 odst. 2, věta první, o.s.ř.).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 21. dubna 2008

JUDr. Pavel Krbek, v. r.

předseda senátu