20 Cdo 2974/2020 USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Karla Svobody, Ph.D., a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a JUDr. Zbyňka Poledny v exekuční věci oprávněného WPB Capital, spořitelního družstva v likvidaci, se sídlem v Brně, Kamenná č. 835/13, identifikační číslo osoby 25780450, zastoupeného JUDr. Jiřím Hartmannem, advokátem se sídlem v Praze 8, Sokolovská č. 5/49, proti povinné TY INVEST GROUP, s.r.o., se sídlem v Praze 8, Vřesová č. 684/12, identifikační číslo osoby 26468204, zastoupené JUDr. Filipem Princem, advokátem se sídlem v Praze 4, V Zátiší č. 520/23, pro 460 870 Kč s příslušenstvím, vedené u soudního exekutora JUDr. Petra Kociána, Exekutorský úřad Brno – venkov, pod sp. zn. 137 EX 7005/14, o dovolání povinné proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 12. června 2020, č. j. 14 Co 174/2020-233, takto:
I. Návrh povinné na odklad vykonatelnosti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 12. června 2020, č. j. 14 Co 174/2020-233, se zamítá. II. Právní moc usnesení Městského soudu v Praze ze dne 12. června 2020, č. j. 14 Co 174/2020-233, se odkládá do právní moci rozhodnutí o dovolání povinné podaném proti tomuto usnesení.
2. Proti usnesení odvolacího soudu podala povinná dovolání a současně navrhla, aby dovolací soud odložil vykonatelnost usnesení odvolacího soudu.
3. Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. část první čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb.), dále jen „o. s. ř.“.
4. Podle § 243 o. s. ř. před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit a) vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma, nebo b) právní moc napadeného rozhodnutí, je-li dovolatel závažně ohrožen ve svých právech a nedotkne-li se odklad právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení.
5. Výroky rozhodnutí soudu o určení ceny nemovité věci se nevykonávají (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 11. 2017, sp. zn. 27 Cdo 5003/2017, uveřejněné pod číslem 144/2018 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, proti němuž podaná ústavní stížnost byla odmítnuta usnesením Ústavního soudu ze dne 18. 8. 2020, sp. zn. IV. ÚS 118/20), proto Nejvyšší soud návrh povinné na odklad vykonatelnosti zamítl. Protože však v dané věci jsou splněny předpoklady pro odklad právní moci dovoláním napadeného usnesení, Nejvyšší soud, aniž by předjímal výsledek dovolacího řízení, odložil právní moc napadeného usnesení do právní moci rozhodnutí o povinnou podaném dovolání. Existuje totiž možnost, že dovoláním napadené usnesení nebude shledáno věcně správným a telefonickým dotazem na exekuční kancelář Exekutorského úřadu Brno – venkov bylo zjištěno, že soudní exekutor je připraven nařídit a provést dražební jednání ohledně předmětných nemovitostí, jakmile nabude právní moci usnesení o zamítnutí návrhu povinné na odklad exekuce, tzn., že lze předpokládat, že v nejbližší době bude nařízen nový termín dražebního jednání (viz úřední záznam ze dne 26. 10. 2020).
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 27. 10. 2020
JUDr. Karel Svoboda, Ph.D. předseda senátu
4. Dovolatelka se v rámci dovolání neztotožňuje se závěrem odvolacího soudu, podle něhož zrušením územního plánu účinného od 13. 2. 2017 rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 9. 5. 2018, č. j. 40 A 1/2018 – 55 (v němž byly předmětné pozemky vedeny jako nezastavěné území), nedošlo k obnovení účinnosti dřívějšího územního plánu pro obec Čížkovice z roku 2000, v němž byly předmětné pozemky vedeny jako „průmyslové provozovny“. Proto dovolatelka pokládá za nesprávný právní názor odvolacího soudu, podle něhož předmětné pozemky v době vydání dovoláním napadeného rozhodnutí „nebyly řešeny žádnou územně plánovací dokumentací“, a naopak je toho názoru, že se zrušením územního plánu účinného od 13. 2. 2017 se obnovila účinnost dřívějšího územního plánu z roku 2000 a z tohoto faktu měl odvolací soud (a rovněž znalec) vycházet při stanovení ceny předmětných nemovitostí. Vzhledem k tomu, že se dovolací soud ve své rozhodovací praxi dosud v úplnosti nezabýval právní otázkou, zda pro případ, že dojde ke zrušení změny územního plánu, se obnovuje územní plán v podobě před zrušenou změnou (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 11. 2014, sp. zn. 28 Cdo 1505/2014, se touto otázkou adresně nezabývá), je dovolání i ohledně této dovolatelkou nastolené právní otázky přípustné, a i v tomto bodu důvodné (viz níže).
5. Z ustanovení § 55 odst. 3 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (dále jen stavebního zákona), věty první se podává, že dojde-li ke zrušení části územního plánu nebo nelze-li podle něj rozhodovat na základě § 54 odst. 4 až 6, zastupitelstvo obce bezodkladně rozhodne o pořízení územního plánu nebo jeho změny a o jejím obsahu.
6. Smyslem ustanovení § 55 odst. 3 stavebního zákona zajisté není, aby při zrušení územního plánu nebo jeho části došlo k situaci, kdy vůbec není určen charakter pozemků nacházejících se na území, jehož se územní plán týkal. Takový následek nelze dovodit ani z ustanovení § 18 odst. 5 stavebního zákona, na který poukazuje odvolací soud. Proto je na místě uzavřít, že v případě, že došlo ke zrušení změny územního plánu, ať již v soudním či přezkumném řízení, znamená to, že platí územní plán v podobě před zrušenou změnou. To plyne nejen z jazykového výkladu výrazu "změna", nýbrž také z koncepce stavebního zákona, který stanoví povinnost každé obce mít vlastní územní plán pro celé své území a neumožňuje územní plán pořizovateli bez dalšího zrušit (srov. ustanovení § 188 a § 43 stavebního zákona, shodně viz Stavební zákon: praktický komentář: podle stavu k 1. lednu 2017, Petr Průcha, Jana Gregorová a kolektiv autorů, Vydání první. Praha: Leges, 2017. 876 stran; ISBN:978-80-7502-180-9, a Machačková, J. a kol. Stavební zákon. Komentář. 3. vydání. Praha C. H. Beck, 2018, s. 304, nebo rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 10. 2011, sp. zn. 2 Ao 6/2011, a ze dne 21. 11. 2019, sp. zn. 10 As 323/2018). Tím samozřejmě není vyloučeno, aby soudní exekutor (soud) při stanovení obvyklé ceny zohlednil též již uskutečněné úkony, které ve smyslu ustanovení § 55 odst. 3 stavebního zákona vyústí v pořízení nového územního plánu s možná jiným funkčním zařazením dotčených pozemků.
7. Lze tedy konstatovat, že dojde-li ke zrušení změny územního plánu, vstoupí v účinnost územní plán v podobě před zrušenou změnou. Postavil-li odvolací soud své rozhodnutí na opaku, není jeho rozhodnutí správné.
8. Z uvedeného vyplývá, že usnesení odvolacího soudu není správné; vzhledem k tomu, že nejsou dány podmínky pro zastavení dovolacího řízení, pro odmítnutí dovolání, pro zamítnutí dovolání nebo pro změnu usnesení odvolacího soudu, Nejvyšší soud napadené usnesení podle ustanovení § 243e odst. 1 o. s. ř. zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.
9. Právní názor vyslovený v tomto usnesení je závazný (§ 243g odst. 1 část věty první za středníkem o. s. ř.).
10. O náhradě nákladů řízení včetně dovolacího řízení soud rozhodne v novém rozhodnutí o věci (§ 243g odst. 1 věta druhá o. s. ř.). Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 8. 12. 2020
JUDr. Karel Svoboda, Ph.D. předseda senátu