20 Cdo 3009/2005
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Marie Vokřinkové a JUDr. Vladimíra Mikuška v exekuční věci oprávněné Okresní správy sociálního zabezpečení v T., proti povinnému J. K., za účasti manželky povinného S. K., pro pohledávku 33.003,-Kč, vedené u Okresního soudu v Tachově pod sp. zn. Nc 2177/2003, o dovolání manželky povinného proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 29. 12. 2004, č. j. 10 Co 933/2004-15,
Dovolání se odmítá.
Proti potvrzujícímu usnesení podala manželka povinného S. K. dovolání.
Nejvyšší soud věc projednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (ve znění účinném do 31. 3. 2005 /čl. II, bod 3. zákona č. 59/2005 Sb.,/ dále jen „o.s.ř.“).
Dovolání není přípustné.
Podle ustanovení § 236 odst. 1 o.s.ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Přípustnost dovolání proti usnesení odvolacího soudu upravují ustanovení § 237 až § 239 o.s.ř. O žádný z případů v těchto ustanoveních zmíněných však v dané věci nejde.
Podle § 238, § 238a a § 239 o.s.ř. dovolání přípustné není, neboť usnesení soudního exekutora o určení ceny nemovitostí (a tedy ani usnesení odvolacího soudu, jímž bylo takové rozhodnutí potvrzeno) není vyjmenováno v taxativních výčtech těchto ustanovení.
Dovolání nemůže být přípustné ani podle § 237 odst. 1, 3 o.s.ř., protože toto ustanovení je v řízení o výkon rozhodnutí (exekuci - § 130 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti /exekuční řád/ a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „zákon č. 120/2001 Sb.“) uplatnitelné toliko prostřednictvím § 238a odst. 1 a 2 o.s.ř., v jehož výčtu usnesení dle § 336a (navíc nemeritorní) není (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 11. 2004, sp. zn. 20 Cdo 1520/2003, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 12, ročník 2004 pod č. 233 nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 11. 2005, sp. zn. 20 Cdo 1339/2005).
Není-li dovolání přípustné podle žádného v úvahu připadajícího ustanovení občanského soudního řádu, Nejvyšší soud je podle § 243b odst. 5, věty první, a § 218 písm. c) o.s.ř. odmítl, aniž vyžadoval zastoupení dovolatelky advokátem (§ 241b odst. 2 věta třetí o.s.ř.)
O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu (§ 87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 28. června 2006
JUDr. Pavel K r b e k , v.r.
předseda senátu