20 Cdo 3062/2024
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a soudců JUDr. Zbyňka Poledny a JUDr. Aleše Zezuly v exekuční věci oprávněné AD IN, s. r. o., se sídlem v Praze 6, Na Hubálce 707/10, identifikační číslo osoby 27096785, zastoupené JUDr. Josefem Kešnerem, advokátem se sídlem v Praze 9, Litoměřická 839/15, proti povinnému J. T., zastoupenému JUDr. Kateřinou Tomkovou, advokátkou se sídlem v Biskoupkách 33, pro 105 787,74 Kč s příslušenstvím, vedené soudním exekutorem Mgr. Janem Peroutkou, Exekutorský úřad Chomutov, pod sp. zn. 135 EX 5517/15, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 20. 5. 2024, sp. zn. 26 Co 160/2024, takto:
Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 20. 5. 2024, sp. zn. 26 Co 160/2024, a usnesení soudního exekutora Mgr. Jana Peroutky, Exekutorský úřad Chomutov, ze dne 15. 11. 2022, č. j. 135 EX 5517/15-226, se ruší a věc se vrací soudnímu exekutorovi Mgr. Janu Peroutkovi, Exekutorský úřad Chomutov, k dalšímu řízení.
1. Soudní exekutor Mgr. Jan Peroutka, Exekutorský úřad Chomutov, usnesením ze dne 15. 11. 2022, č. j. 135 EX 5517/15-226, rozhodl, že do exekučního řízení vstupuje namísto dosavadní oprávněné, v jejíž prospěch byla exekuce vedena, jako oprávněná AD IN, s. r. o., se sídlem v Praze, Na Hubálce 707/10, identifikační číslo osoby 27096785. Soudní exekutor uzavřel, že mezi původní oprávněnou Komerční bankou, a. s., a společností AD IN, s. r. o. (postupníkem), došlo dne 21. 1. 2019 k předání směnky. Tento závěr učinil na základě čestných prohlášení Komerční banky, a. s., a společnosti AD IN, s. r. o. Směnku má od tohoto data společnost AD IN, s. r. o. nepřetržitě ve svém držení.
2. Krajský soud v Brně (dále též jen „odvolací soud“) usnesení soudního exekutora potvrdil. Stejně jako soudní exekutor vázán názorem dovolacího soudu, že v případě směnky na řad pouhé ověření podpisu indosanta na směnce nepostačuje, dovodil, že z čestných prohlášení postupitele i postupníka (tedy Komerční banky, a. s., a AD IN, s. r. o.) ze dne 5. 10. 2022 a ze dne 10. 10. 2022 je zřejmé, že směnka byla rubopisována postupitelem dne 21. 1. 2019 a týž den byla zaměstnancem Komerční banky, a. s., předána advokátnímu koncipientovi Mgr. Patriku Jandovi. Ten na základě požadavku soudu v řízení o procesním nástupnictví předal směnku zaměstnancům Komerční banky, a. s., k zajištění uznání podpisů rubopisujících osob za vlastní. Poté byla směnka vrácena zpět postupníkovi, tedy společnosti AD IN, s. r. o., který ji má od té doby v držení. K předání směnky tradicí tedy došlo. Namítal-li povinný, že čl. I § 18 zákona č. 191/1950 Sb., směnečný a šekový, nepřipouští užití čestného prohlášení jako důkazního prostředku, ale stanovuje přísnější formu tzv. „prokuraindosamentu“, odvolací soud poznamenal, že tento institut představuje zvláštní směnečně právní formu zastoupení, přičemž zmocňovací rubopis zcela postrádá účinky převodní, jeho smyslem je vytvoření „kvazivlastníka“ jen pro účely inkasa směnky.
3. Povinný v dovolání namítá, že usnesení odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Za klíčovou právní otázku pro posouzení věci dovolacím soudem považuje, zda pouze čestné prohlášení (affidavit) povinného je ve smyslu ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu dostatečným důkazem k prokázání tradice směnky. Povinný totiž zjistil nahlédnutím do exekutorského spisu, že zde absentuje protokol o provedení tohoto úkonu, který je soudní exekutor povinen sepsat podle § 2 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 418/2001 Sb., o postupech při výkonu exekuční a další činnosti. Přípustnost dovolání povinný spojuje s neřešenou otázkou, „pokud nebyl o provedení tradice směnky v průběhu exekuce sepsán soudním exekutorem zákonem uloženým způsobem úřední záznam o provedení indosace, a to protokolem podle § 2 výše uvedené vyhlášky, a tento protokol není ani součástí exekučního spisu, postačí pro prokázání tradice směnky toliko čestné prohlášení indosatáře či indosanta“? Aniž by dovolatel vyložil ve smyslu § 241a odst. 3 o. s. ř., v čem spočívá nesprávnost právního posouzení věci odvolacím soudem, postupně odkázal na nálezy Ústavního soudu ze dne 28. 3. 2013, sp. zn. III. ÚS 772/13, ze dne 30. 6. 2022, sp. zn. III. ÚS 2373/21, ze dne 16. 6. 2020, sp. zn. IV. ÚS 410/20, ze dne 10. 1. 2017, sp. zn. II. ÚS 3643/15, ze dne 28. 2. 2012, sp. zn. IV. ÚS 2319/11, a ze dne 17. 4. 2024, sp. zn. IV. ÚS 332/24, z nichž cituje jednotlivé části, které se vztahují k rozhodování dovolacího soudu, k posuzování obsahu dovolání, k tenké hranici mezi skutkovými závěry a právními závěry, k přehnanému formalismu, k právu na spravedlivý proces, k nepřesvědčivosti odůvodnění, k povinnosti dát přednost věc meritorně projednat před skončením věci procesně s tím, že pokud Nejvyšší soud při zkoumání přípustnosti dovolání nevysvětlí, proč zcela pominul svoji dosavadní judikaturu, nijak se k této judikatuře nevymezil, je jeho rozhodnutí nepřesvědčivé a nepředvídatelné a nenaplňuje požadavky na řádné odůvodnění rozhodnutí. Povinný navrhl, aby dovolací soud rozhodnutí odvolacího soudu a soudního exekutora zrušil a věc vrátil soudnímu exekutorovi k dalšímu řízení.
4. Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. část
první čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb.), dále též jen „o. s. ř.“. Dovolání je přípustné, neboť odvolací soud se při posuzování náležitostí průkazu předání směnky na řad při rozhodování o singulární sukcesi v exekučním řízení odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu. Dovolání je i důvodné.
5. Nejvyšší soud v usnesení ze dne 26. 7. 2022, sp. zn. 20 Cdo 1415/2022, uzavřel, že listinou vydanou nebo ověřenou státním orgánem nebo notářem je namístě za účelem pozitivního rozhodnutí o singulární sukcesi během exekuce [§ 36 odst. 5 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů] prokázat i předání směnky na řad nabyvateli; nepostačuje úředně ověřený podpis indosanta (dosavadního oprávněného) na směnce.
6. V projednávané věci bylo soudnímu exekutorovi za účelem prokázání předání směnky na řad předloženo čestné prohlášení původní oprávněné Komerční banky, a. s., ze dne 5. 10. 2022 a čestné prohlášení nové oprávněné AD IN, s. r. o., ze dne 10. 10. 2022, v nichž se potvrzuje, že směnka byla dne 21. 1. 2019 rubopisována a předána zaměstnancem Komerční banky, a. s., advokátnímu koncipientovi právního zástupce společnosti AD IN, s. r. o., na základě požadavku soudu v exekučním řízení byla směnka následně po téže ose předána zpět do Komerční banky, a. s., k zajištění uznání podpisů rubopisujících osob za vlastní a poté byla směnka opět navrácena společnosti AD IN, s. r. o.
7. Obě čestná prohlášení však obsahují prostý, resp. digitální podpis jednatele společnosti AD IN, s. r. o., a pracovníka Komerční banky, a. s., a nejsou tak listinou vydanou ani ověřenou státním orgánem nebo notářem ve smyslu shora citovaného rozhodnutí Nejvyššího soudu. Jestliže se odvolací soud k prokázání předání směnky spokojil s výše uvedenými čestnými prohlášeními, je jeho rozhodnutí nesprávné a v rozporu se shora uvedenou rozhodovací praxí dovolacího soudu. Nejvyšší soud proto rozhodnutí odvolacího soudu zrušil (§ 243e odst. 1 o. s. ř). Protože důvody, pro které bylo zrušeno rozhodnutí odvolacího soudu, platí také na rozhodnutí soudního exekutora, zrušil Nejvyšší soud i toto rozhodnutí a věc vrátil soudnímu exekutorovi k dalšímu řízení (§ 243e odst. 2 věta druhá o. s. ř.).
8. Nejvyšší soud konstatuje, že k prokázání předání směnky na řad nabyvateli ve světle požadavků uvedené judikatury dovolacího soudu postačuje např. předložení čestných prohlášení, že směnka byla mezi účastníky předána, případně předložení jiné listiny zachycující předání směnky mezi účastníky, podpisy účastníků na těchto listinách však musejí být ověřeny státním orgánem nebo notářem.
9. Namítá-li dovolatel, že v exekučním spise absentuje protokol o provedení tradice směnky v průběhu exekuce podle § 2 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 418/2001 Sb., o postupech při výkonu exekuční a další činnosti, není jeho námitka v projednávané věci relevantní, protože podstatou věci je v daném případě prokázání, že směnka byla původní oprávněnou předána nové oprávněné, nikoli skutečnost, že směnka byla předána soudnímu exekutorovi či snad za účasti soudního exekutora.
10. Právní názor vyslovený v tomto usnesení je závazný (§ 243g odst. 1 část věty první za středníkem o. s. ř.).
11. O náhradě nákladů řízení včetně dovolacího řízení soud rozhodne v novém rozhodnutí o věci (§ 243g odst. 1 věta druhá o. s. ř.), případně o ní bude rozhodnuto ve zvláštním režimu (§ 87 a násl. exekučního řádu). Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 12. 3. 2025
JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D. předsedkyně senátu