Nejvyšší soud Usnesení občanské

20 Cdo 3157/2007

ze dne 2008-07-31
ECLI:CZ:NS:2008:20.CDO.3157.2007.1

20 Cdo 3157/2007

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové a JUDr. Vladimíra Mikuška ve věci výkonu rozhodnutí oprávněné V. z. p. Č. r., proti povinnému J. H., pro 29.754,- Kč, prodejem nemovitostí, vedené u Okresního soudu v Písku pod sp. zn. 11 E 969/2004, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 27. 2. 2007, č.j. 6 Co 2927/2006-87, takto :

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Povinný napadl dovoláním v záhlaví uvedené rozhodnutí, kterým krajský soud potvrdil usnesení ze dne 19. 9. 2006, č.j. 11 E 969/2004-72, jímž okresní soud zamítl návrh povinného na odklad provedení výkonu rozhodnutí.

Dovolání není přípustné.

Podle ustanovení § 236 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“), lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Přípustnost dovolání proti usnesení upravují ustanovení § 237 až § 239 o.s.ř.

Ustanovení § 238, § 238a a § 239 o.s.ř. nezakládají přípustnost dovolání proto, že usnesení, jímž odvolací soud potvrdil (nebo změnil) usnesení soudu prvního stupně ve věci odkladu provedení výkonu rozhodnutí, v jejich taxativních výčtech uvedeno není.

Přípustnost dovolání nelze opřít ani o ustanovení § 237 odst. 1 o.s.ř., protože toto ustanovení je v řízení o výkon rozhodnutí uplatnitelné toliko prostřednictvím § 238a odst. 1 a 2 o.s.ř., kde ale – jak bylo již výše uvedeno – institut odkladu provedení výkonu rozhodnutí není vyjmenován (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 11. 2004, sp. zn. 20 Cdo 1520/2003, uveřejněné v časopise Soudní judikatura 12/2004 pod č. 233).

Nejvyšší soud proto dovolání podle § 243b odst. 5, věty první, a § 218 písm. c) o.s.ř. odmítl.

Dovolání bylo odmítnuto, oprávněné náklady, na jejichž náhradu by jinak měla právo, v tomto stádiu řízení nevznikly; této procesní situaci odpovídá výrok, že na náhradu nákladů řízení nemá právo žádný z účastníků (§ 243b odst. 5, věta první, § 224 odst. 1, § 146 odst. 3 o.s.ř.).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 31. července 2008

JUDr. Pavel Krbek, v. r.

předseda senátu