20 Cdo 316/2016
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu
JUDr. Zbyňka Poledny a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a JUDr. Aleše
Zezuly v exekuční věci oprávněné GSUS absolutní čistota a. s., se sídlem v
Rudné, Příčná č. 726, identifikační číslo osoby 24666238, zastoupené Mgr. Ivem
Žižkovským, advokátem se sídlem v Plzni, Martinská č. 319/10, proti povinnému
J. S., zastoupenému JUDr. Pavlem Tomkem, advokátem se sídlem v Karlových
Varech, Polská č. 61/4, za účasti oprávněného z věcného břemene S. A.,
zastoupeného JUDr. Pavlem Tomkem, advokátem se sídlem v Karlových Varech,
Polská č. 61/4, pro 580 000 Kč s příslušenstvím, vedené u soudního exekutora
Mgr. Ing. Jiřího Proška, Exekutorský úřad Plzeň - město, pod sp. zn. 134 EX
06279/14, o dovolání oprávněného z věcného břemene proti usnesení Krajského
soudu v Plzni ze dne 3. listopadu 2015, č. j. 12 Co 286/2015-349, 12 Co
287/2015, takto:
Usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 3. listopadu 2015, č. j. 12 Co
286/2015-349, 12 Co 287/2015, a usnesení soudního exekutora Mgr. Ing. Jiřího
Proška, Exekutorský úřad Plzeň - město, ze dne 26. května 2015, č. j. 134 EX
06279/14-239, se ruší a věc se vrací soudnímu exekutorovi Mgr. Ing. Jiřímu
Proškovi, Exekutorský úřad Plzeň - město, k dalšímu řízení.
K návrhu oprávněné Okresní soud v Karlových Varech pověřením ze dne 15. dubna
2014, č. j. 27 EXE 1710/2014-17, pověřil soudního exekutora Mgr. Ing. Jiřího
Proška, Exekutorský úřad Plzeň - město, vedením exekuce na majetek povinného
podle vykonatelného rozsudku Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 30. září
2013, č. j. 16 C 172/2011-169, k vymožení pohledávky oprávněného v částce 580
000 Kč, spolu s úrokem z prodlení ve výši 7 % ročně z částky 580 0000 Kč od 20.
ledna 2010 do zaplacení z částky 580 000 Kč, a dále pro náhradu nákladů za
nalézací řízení soudu prvního stupně ve výši 269 922 Kč včetně DPH, pro náklady
právního zastoupení v exekuci ve výši 13 576 Kč včetně DPH a pro náklady
exekuce včetně nákladů určených v příkazu soudního exekutora.
Exekučním příkazem ze dne 25. dubna 2014, č. j. 134 EX 06279/14-029, rozhodl
Mgr. Petr Pelcl, exekutorský kandidát soudního exekutora Mgr. Ing. Jiřího
Proška, Exekutorský úřad Plzeň - město, o provedení exekuce prodejem nemovitých
věcí povinného, a to pozemku p. č. 25 o výměře 296 m2 (zastavěná plocha a
nádvoří), součástí pozemku je stavba v části obce D. (bydlení), pozemek p. č.
368/1 o výměře 754 m2 (zastavěná plocha a nádvoří), součástí pozemku je stavba
v části obce D. (bydlení), pozemku p. č. 369 o výměře 303 m2 (zahrada), stavby
(bydlení) v části obce D., která je součástí pozemku, a stavby v části obce D.,
která je součástí pozemku, s tím, že předmětné nemovité věci se nacházejí v
katastrálním území D. a jsou zapsány na listu vlastnictví č. 522 v katastru
nemovitostí vedeném Katastrálním pracovištěm Karlovy Vary na území obce K. V.
Povinnému zároveň zakázal, aby označené nemovité věci převedl na někoho jiného
nebo je zatížil, zřídil k nim věcné břemeno, dal do nájmu nebo jakkoli jinak s
nimi nakládal, a to pod sankcí neplatnosti takového právního úkonu.
Soudní exekutor Mgr. Ing. Jiří Prošek, Exekutorský úřad Plzeň – město,
usnesením ze dne 26. května 2015, č. j. 134 EX 06279/14-239, výrokem I. určil,
že exekuce prodejem nemovitých věcí se týká pozemku p. č. 25 o výměře 296 m2
(zastavěná plocha a nádvoří), součástí pozemku je stavba v části obce D.
(bydlení), pozemek p. č. 368/1 o výměře 754 m2 (zastavěná plocha a nádvoří),
součástí pozemku je stavba v části obce D. (bydlení) a pozemku p. č. 369 o
výměře 303 m2 (zahrada) s tím, že dané nemovité věci se nacházejí v
katastrálním území D. a jsou zapsány na listu vlastnictví č. 522 v katastru
nemovitostí vedeném Katastrálním pracovištěm Karlovy Vary na území obce K. V.,
výrokem II. určil příslušenství nemovitých věcí, výrokem III. stanovil
výslednou cenu na částku ve výši 5 250 000 Kč a výrokem IV. rozhodl, že na
nemovitých věcech neváznou žádná nájemní práva a věcná břemena, která prodejem
v dražbě nezaniknou. Uvedl, že z listu vlastnictví zjistil věcné břemeno
užívání pro S. A., z titulu Smlouvy o zřízení věcného břemene ze dne 6. ledna
2014 s právními účinky vkladu práva ke dni 6. února 2014 k bezplatnému
doživotnímu užívání nemovitých věcí, uvedených ve výroku I, avšak k tomuto
věcnému břemenu užívání nelze při výkonu rozhodnutí přihlédnout a jako taková
se tato závada při výkonu rozhodnutí do odhadní ceny nepromítne, neboť se jedná
o cílenou snahu dosáhnout faktické nepostižitelnosti nemovité věci výkonem
rozhodnutí, jenž má snížit výslednou cenu, a neodpovídá tak snaze o ekonomické
využití nemovité věci či zajištění důstojného dožití předchozího vlastníka
nemovité věci. Na tuto závadu se tak při dalším řízení hledí tak, že při
prodeji v dražbě zaniká bez náhrady.
K odvolání povinného a oprávněného z věcného břemene Krajský soud v Plzni
usnesením ze dne 3. listopadu 2015, č. j. 12 Co 286/2015-349, 12 Co 287/2015,
potvrdil výše uvedené usnesení soudního exekutora. Uvedl, že v napadeném
usnesení vycházel pověřený soudní exekutor ze znaleckého posudku, jímž byla
stanovena obvyklá cena dotčených nemovitých věcí povinného se součástmi a
příslušenstvím, s ohledem na existující věcná břemena, která znalec ocenil na
360 000 Kč a 600 000 Kč, na částku 5 250 000 Kč a ztotožnil se rovněž se
závěrem soudního exekutora, že zatížení nemovitých věcí věcným břemenem je
účelové a má beze všech pochybností vést k bezvýslednosti dražby.
Usnesení odvolacího soudu napadl oprávněný z věcného břemene dovoláním, ve
kterém (mimo jiné) namítá pochybení odvolacího soudu ve výroku o potvrzení
výsledné ceny nemovitých věcí, neboť odvolací soud pojal ocenění věcného
břemene do celkové odhadní ceny nemovité věci a přitom v rozporu se znaleckým
posudkem prohlásil zánik tohoto věcného břemene. Podle názoru dovolatele
výsledná cena nemovitých věcí kalkuluje se závadami na nich, a jestliže
takováto závada rozhodnutím o jejím zániku odpadá, musí se to projevit na
výsledné ceně v tom ohledu, že ocenění závad nebude zohledňováno.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§ 10a o. s. ř.) dovolání
projednal a rozhodl o něm podle občanského soudního řádu ve znění účinném od 1.
ledna 2014 (srov. čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č.
99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další
zákony) – dále jen „o. s. ř.“, a po zjištění, že dovolání proti pravomocnému
usnesení odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou (účastníkem řízení) ve
lhůtě uvedené v ustanovení § 240 odst. 1 o. s. ř., a že jde o rozhodnutí, proti
kterému je dovolání přípustné podle ustanovení § 237 o. s. ř., neboť napadené
rozhodnutí závisí na vyřešení otázky procesního práva (zda k zániku závady
váznoucí na nemovité věci postačí, aby byla tato skutečnost uvedena toliko v
odůvodnění rozhodnutí podle ustanovení § 336a o. s. ř.), která nebyla doposud v
judikatuře dovolacího soudu vyřešena, přezkoumal napadené usnesení ve smyslu
ustanovení § 242 o. s. ř. bez nařízení jednání (§ 243 odst. 1 věta první o. s.
ř.) a dospěl k závěru, že dovolání je opodstatněné.
Podle ustanovení § 336a odst. 1 občanského soudního řádu ve znění účinném od 1.
ledna 2014 (srov. čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č.
99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další
zákony) podle výsledků ocenění a ohledání provedeného podle § 336 určí soud a)
nemovitou věc, které se výkon týká, b) příslušenství nemovité věci, kterého se
výkon týká, c) výslednou cenu nemovité věci a jejího příslušenství, kterého se
výkon týká, d) soudu oznámená nebo jinak známá věcná břemena, výměnky a
nájemní, pachtovní či předkupní práva, která prodejem v dražbě nezaniknou.
Podle ustanovení § 336a odst. 2 o. s. ř. soud zároveň může rozhodnout o zániku
nájemního či pachtovního práva, výměnku nebo práva odpovídajícího věcnému
břemeni, jestliže je a) nájemné či pachtovné, případně poměrná část z výnosu z
věci zcela nepřiměřená nájemnému či pachtovnému, případně poměrné části výnosu
z věci v místě a čase obvyklé nebo je-li věcné břemeno či výměnek zcela
nepřiměřený výhodě oprávněného, a b) toto právo výrazně omezuje možnost prodat
nemovitou věc v dražbě.
Na základě znaleckého posudku podle § 336 stanoví soud cenu nemovité věci s
přihlédnutím k výsledkům jejího ohledání, zejména k existenci a povaze práv
třetích osob. V rámci usnesení soud samostatně určí: 1) draženou nemovitou věc,
2) její příslušenství, 3) její výslednou cenu včetně jejího příslušenství, 4)
jednotlivá soudu oznámená nebo jinak známá věcná břemena, výměnky a nájemní,
pachtovní či předkupní práva, která prodejem v dražbě nezaniknou, 5) ta
jednotlivá nájemní či pachtovní práva, výměnky nebo práva odpovídající věcnému
břemeni, která z rozhodnutí soudu prodejem v dražbě zaniknou. Věcná břemena,
nájemní a další obdobná práva, která prodejem v dražbě nezaniknou, se nebudou
samostatně oceňovat, v příslušném výroku se jen se uvede jejich výčet. Při tom
se vychází ze tří zásad: 1) všechna tato práva, jež jsou známa ohledně
postižené nemovité věci, je třeba uvést v rozhodnutí, 2) všechna práva uvedená
v rozhodnutí přecházejí na vydražitele, ledaže se výjimečně u některých stanoví
jinak, a konečně 3) všechna práva v rozhodnutí neuvedená zanikají. Všechny
závady tak budou vypořádány do dražby a ve fázi rozvrhu se již nebudou
projednávat. Při tomto novém řešení se vychází z toho, že tyto dosud existující
závady mají hospodářský nebo obdobný užitek ve vztahu k nemovité věci a je tedy
třeba, aby přešly na vydražitele jako celek. Jedinou výjimkou z této zásady
jsou ty závady, které výrazně omezují možnost prodat nemovitost v dražbě a
které jsou v zákoně výslovně uvedeny (jde o tzv. excesivní závady). Pokud by se
setrvalo na tom, že i takové závady mají přejít na vydražitele, byla by
úspěšnost dražby ohrožena, protože by potenciální dražitele jejich přechod
demotivoval. Proto bude o těchto závadách možno rozhodnout, že prodejem v
dražbě zaniknou. Pro případ, kdy by existence závad vyšla najevo až po vydání
usnesení o ceně (nejpozději do zahájení dražebního jednání), je soud povinen
seznam těchto závad doplnit při zahájení dražebního jednání, případně u závad
dle odstavce 2 opět rozhodnout o jejich zániku doplňujícím usnesením. Pokud by
se v důsledku takového zjištění výrazně změnily okolnosti rozhodné pro ocenění
nemovité věci, nebyla-li ještě vydána dražební vyhláška, soud musí vydat
usnesení, jímž se usnesení o ceně mění v souladu s těmito zjištěními. Mezi tzv. excesivní závady patří nájemní a pachtovní práva, výměnek nebo právo
odpovídající věcnému břemeni, a to za splnění dvou podmínek: 1) nájemné nebo
pachtovné, resp.
poměrná část výnosu z postižené nemovité věci, jsou zcela
nepřiměřené výši takového plnění z nemovité věci v místě a čase obvyklé nebo
věcné břemeno nebo výměnek jsou zcela nepřiměřené výhodě oprávněného, a to
kumulativně s tím, že 2) takovéto právo výrazně omezuje možnost prodat
nemovitou věc v dražbě (nestačí tedy pouhá skutečnost, že takové právo dražební
prodej omezuje – to totiž platí pro každé takové právo či závadu z jejich
podstat, ale soud musí v případě, že stanoví, že takové právo zanikne prodejem
v dražbě, uvést, že je tomu tak proto, že by možnost dražebního prodeje jeho
další trvání výrazně omezilo; na druhou stranu není třeba, aby došlo k
znemožnění, např. tím, že by soud musel provést dražební jednání a rozhodovat o
zániku takového práva až v případě jeho neúspěchu na základě konkrétních
námitek účastníků řízení. V rámci usnesení je třeba uvést nejen skutečnost, že
určité právo či závada zanikají (a to nejen v případě výše uvedených
excesivních závad), ale i skutečnost, že žádná taková práva nezanikají. V
případě, že je existence určitého práva či závady před rozhodováním soudu o
jejich trvání či zániku sporná, soud tuto skutečnost posoudí a rozhodne na
základě svých zjištění. Usnesení o ceně pak obsahuje rovněž i výslednou
stanovenou cenu dražené nemovité věci. Ta bude zásadně shodná s cenou, jak ji
stanovil soudní znalec ve svém posudku, avšak soud ji může stanovit i odlišně,
pokud se se závěry znalce neztotožní a je třeba korigovat je zjištěními
učiněnými při ohledání. Hodnocení znaleckého posudku je pak součástí odůvodnění
usnesení o ceně. Zánik těchto závad (především věcných břemen) bez náhrady je
však problematický, zákon výslovně neumožňuje soudu nahradit excesivní závadu
závadou novou, odpovídající poměrům. (Svoboda, K., Smolík, P., Levý, J.,
Šínová, R. a kol: Občanský soudní řád. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck,
2013, 1422 s., s. 1156-1157)
V posuzované věci soudní exekutor Mgr. Ing. Jiří Prošek, Exekutorský úřad Plzeň
- město v usnesení ze dne 26. května 2015, č. j. 134 EX 06279/14-239, určil,
kterých nemovitých věcí se exekuce prodejem nemovitých věcí týká, jaké je
jejich příslušenství a výsledná cena, a rozhodl, že na nich neváznou žádná
nájemní práva ani věcná břemena, která prodejem v dražbě nezaniknou. V
odůvodnění usnesení uvedl, že z katastru nemovitostí zjistil existenci věcného
břemena užívání pro A. S., zemřelou dne 7. listopadu 2009, z titulu Smlouvy o
zřízení věcného břemene ze dne 7. října 1996, s právními účinky vkladu práva ke
dni 8. říjnu 1996 k užívání dvou obytných místností v prvním patře domu, jenž
je součástí pozemku p. č. 368/1, a k doživotnímu spoluužívání příslušenství a
všech společných prostor v domě a spoluužívání zahrady. Vzhledem k úmrtí
oprávněné z věcného břemene dospěl soudní exekutor k závěru, že k tomuto
věcnému břemeni jako k závadě nepřihlíží. Dále soudní exekutor z katastru
nemovitostí zjistil existenci věcného břemena váznoucího na předmětných
nemovitých věcech, a to věcného břemene pro S. A., z titulu Smlouvy o zřízení
věcného břemene ze dne 6. ledna 2014 s právními účinky vkladu práva ke dni 6.
února 2014 spočívajícího v bezplatném doživotním užívání v usnesení oceňovaných
nemovitých věcí. Soudní exekutor v odůvodnění usnesení uvedl, že na tuto závadu
se při dalším řízení hledí tak, že při prodeji v dražbě zaniká bez náhrady,
neboť se podle něj jedná o cílenou snahu dosáhnout faktické nepostižitelnosti
nemovité věci výkonem rozhodnutí, jenž má snížit výslednou cenu.
Jestliže soudní exekutor zjistil existenci věcných břemen váznoucích na
oceňovaných nemovitých věcech a dospěl k závěru, že k těmto věcným břemenům
nelze při výkonu rozhodnutí přihlédnout, měl samostatným výrokem určit, že tato
věcná břemena zanikají a jak se předmětná zjištění promítnou do výsledné ceny
nemovitých věcí. Jinými slovy zjistí-li soudní exekutor, že závada váznoucí na
nemovité věci zanikla nebo že se jedná o nájemní či pachtovní právo nebo právo
odpovídající věcnému břemenu, které splňuje podmínky pro zánik takového práva v
souladu s ustanovením § 336a odst. 2 o. s. ř., uvede ve výroku usnesení o ceně,
že nemovitá věc není zatížena touto závadou, a rozhodne, zda tato závada zaniká
s náhradou nebo bez náhrady, přičemž v odůvodnění usnesení uvede, co jej vedlo
k tomuto závěru. S ohledem na to, že soudní exekutor výše uvedené skutečnosti
uvedl toliko v odůvodnění svého rozhodnutí, nikoli v jeho výrokové části,
nebylo na místě, aby odvolací soud rozhodnutí soudního exekutora potvrdil.
Z výše uvedeného vyplývá, že závěry odvolacího soudu nejsou správné, Nejvyšší
soud České republiky proto dovoláním napadená usnesení Krajského soudu v Plzni
ze dne 3. listopadu 2015, č. j. 12 Co 286/2015-349, 12 Co 287/2015, a usnesení
soudního exekutora Mgr. Ing. Jiřího Proška, Exekutorský úřad Plzeň - město, ze
dne 26. května 2015, č. j. 134 EX 06279/14-239, zrušil (§ 243e odst. 1 o. s.
ř.) a věc vrátil soudnímu exekutorovi Mgr. Ing. Jiřímu Proškovi, Exekutorský
úřad Plzeň - město k dalšímu řízení (§ 243e odst. 2 o. s. ř.). Právní názor
vyslovený v tomto usnesení je závazný; v novém rozhodnutí o věci rozhodne
odvolací soud nejen o náhradě nákladů nového řízení a dovolacího řízení, ale
znovu i o nákladech původního řízení (§ 243g odst. 1 o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 13. 4. 2016
JUDr. Zbyněk Poledna
předseda senátu