USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a soudců JUDr. Zbyňka Poledny a JUDr. Aleše Zezuly v právní věci žalobce V. H., zastoupeného Mgr. Lucií Růžičkovou, advokátkou se sídlem v Praze 4, Jana Růžičky 1165/2a, za účasti Generali Česká pojišťovna a. s., se sídlem v Praze 1, Spálená 75/16, identifikační číslo osoby 45272956, zastoupené JUDr. Robertem Němcem, LL.M., advokátem se sídlem v Praze 1, Jáchymova 26/2, o žalobě žalobce podle části páté o. s. ř. na nahrazení rozhodnutí finančního arbitra, o žalobě pro zmatečnost podané Generali Česká pojišťovna a. s. proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 30. 6. 2022, č. j. 29 Co 25/2022-207, o dovolání Generali Česká pojišťovna a. s. proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 18. 4. 2024, č. j. 29 Co 37/2024-299, takto:
I. Dovolání se odmítá. II. Generali Česká pojišťovna a. s. je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů dovolacího řízení 4114 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám Mgr. Lucie Růžičkové.
1. Obvodní soud pro Prahu 1 usnesením ze dne 17. 8. 2023, č. j. 38 C 58/2020-260, zamítl žalobu pro zmatečnost, jíž se Generali Česká pojišťovna a. s. domáhala zrušení rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 30. 6. 2022, č. j. 29 Co 25/2022-207.
2. Městský soud v Praze (dále též jen „odvolací soud“) k odvolání Generali Česká pojišťovna a. s. usnesením ze dne 18. 4. 2024, č. j. 29 Co 37/2024-299, rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o nákladech odvolacího řízení. Uzavřel, že úprava dotčeného rozvrhu práce účinná od 15. 6. 2022 je v souladu s nálezem Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 2769/15. Vyšel ze zjištění, že odvolání ve věci samé mělo být podle rozvrhu práce Městského soudu v Praze účinného od 10. 1. 2022 projednáváno v senátu 29 Co ve složení předsedy senátu JUDr. Tomáše Vejnara a členů senátu JUDr. Hany Douskové a Mgr. Adély Kaftanové, že od 1. 6. 2022 se stala členem senátu 29 Co i JUDr. PhDr. Alena Novotná, Ph. D., a že JUDr. Hana Dousková byla z důvodu čerpání dovolené v souladu s rozvrhem práce platným od 15. 6. 2022 zastupována JUDr. PhDr. Alenou Novotnou, Ph. D. Odvolací soud uvedl, že je třeba vycházet nikoli jen z obecné části rozvrhu práce, ale i ze (speciální) tabulkové části. Z ní plyne, že členy senátu 29 Co, kteří nebyli současně předsedové senátu, byli v rozhodné době JUDr. Hana Dousková, Mgr. Adéla Kaftanová a JUDr. PhDr. Alena Novotná, Ph. D. Tito členové se zastupovali navzájem. V případě nepřítomnosti jednoho (zde JUDr. Hany Douskové) je z této části rozvrhu práce zcela zjevné, že ji zastupovala JUDr. PhDr. Alena Novotná, Ph. D. jako třetí člen senátu, který nebyl předsedou, tedy třetí votant, neboť jiný nebyl k dispozici. Tento výklad je v souladu se zásadou vyjádřenou v celé úpravě bodu XII dotčeného rozvrhu práce, tedy že, pokud je to možné, primárně se na zastupování podílejí členové senátu, kteří nejsou předsedy. Tato zásada je ostatně vyjádřena v písm. D) větou: „Působí-li však v soudním oddělení více než dva členové senátu, kteří nejsou předsedy senátu, přednostně se tito členové zastupují navzájem“. Úprava v bodě E) dotčeného rozvrhu práce, o nějž účastnice opírá svou argumentaci, míří na ty případy, kdy se jedná o čtyřčlenný senát se dvěma předsedy a kdy jde o výjimku z výše zmíněné zásady, která má zajistit zastupování v rámci více než tříčlenného senátu tak, aby nebyly nedůvodně zatěžovány senáty zastupující. U čtyřčlenných senátů se dvěma předsedy tak při absenci jednoho z votantů logicky dle zmíněného bodu E) nastupuje jako zastupující další předseda. Je-li však senát pětičlenný (se dvěma předsedy), je k dispozici třetí člen, který současně nezastává funkci předsednictví senátu a může chybějícího votanta zastoupit. Přitom je konkrétně určitelný a obsazení senátu nijak neodvisí od libovůle předsedy senátu.
3. Usnesení odvolacího soudu napadla Generali Česká pojišťovna a. s. dovoláním, v němž vytýká, že závěry odvolacího soudu jsou v rozporu s ustálenou rozhodovací praxí Nejvyššího soudu i Ústavního soudu, týkající se otázky obsazení senátu odvolacího soudu (konkrétně namítá rozpor s rozsudkem Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 3269/2022, nálezem Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 2769/15 a nálezem sp. zn. III. ÚS 29/01), neboť v dané věci nerozhodovala příslušná zastupující soudkyně určená podle platného rozvrhu práce, ale rozhodla soudkyně vybraná ad hoc z množiny soudců bez přesného vymezení pořadí zastupování. Senát odvolacího soudu 29 Co byl složen z předsedy senátu JUDr. Tomáše Vejnara, soudkyně Mgr. Adély Kaftanové a (namísto JUDr. Hany Douskové čerpající řádnou dovolenou) ze zastupující soudkyně JUDr. PhDr. Aleny Novotné, Ph.D., ač podle části 4 čl. XII. bodu E) rozvrhu práce platného ke dni vydání žalobou napadeného rozhodnutí měla být zastupující soudkyní JUDr. Dana Slavíková, která působila jako další předseda senátu 29 Co. Soud však nepostupoval podle části 4 čl. XII. bodu E) rozvrhu práce, ale podle tabulkové části rozvrhu práce, kterou považoval za část speciální, s čímž však dovolatel nesouhlasí. Vytýká, že pravidla zastupování v rozvrhu práce nebyla dostatečně transparentní a pro účastníky předvídatelná, protože rozvrh práce byl vyložitelný několika způsoby. Dovolatel odmítá výklad odvolacího soudu.
4. Dovolatel rovněž namítá i nesprávné obsazení senátu Městského soudu v Praze, který dne 18. 4. 2024 vydal usnesení č. j. 29 Co 37/2024-299. Věc napadla dne 30. 1. 2024, byla přidělena podle rozvrhu práce pro rok 2024 do senátu 29 Co ve složení JUDr. Tomáš Vejnar, JUDr. PhDr. Alena Novotná, Ph.D., JUDr. Lucie Bičáková. První dva jmenovaní byli z projednání a rozhodnutí věci vyloučeni podle § 14 odst. 3 o. s. ř., a proto místopředseda soudu určil, že věc projedná a rozhodne senát 29 Co ve složení JUDr. Lucie Bičáková, JUDr. Eliška Galiazzo a JUDr. Michal Princ. Toto rozhodnutí místopředsedy soudu dovolatel považuje za nepřezkoumatelné. Závěrem navrhl, aby dovolací soud napadené rozhodnutí změnil tak, že žalobě pro zmatečnost vyhoví, rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 30. 6. 2022, č. j. 29 Co 25/2022-207, zruší a přizná dovolateli náhradu nákladů řízení.
5. Žalobce ve svém vyjádření shrnul, že dovolatel se domáhá zrušení rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne 30. 6. 2022, č. j. 29 Co 25/2022-207, z důvodu tvrzeného nesprávného obsazení senátu a rovněž vytýká i nesprávné obsazení soudu v případě dovoláním napadeného rozhodnutí. Žalobce má však zato, že při obsazování senátů nedošlo k porušení pravidel, a že napadené usnesení je věcně i právně správné. Navrhl zamítnutí dovolání.
6. Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. část první čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb.), dále též „o. s. ř.“.
7. Dovolání není přípustné, neboť dovolatelem zpochybněný závěr odvolacího soudu týkající se obsazení soudu (§ 229 odst. 1 písm. f/ o. s. ř.) v návaznosti na rozvrh práce Městského soudu v Praze v dotčeném znění odpovídá ustálené judikatuře Nejvyššího soudu i Ústavního soudu.
8. Z ustálené rozhodovací praxe se (mimo jiné) podává, že spor nebo jinou právní věc smí u soudu projednat a rozhodnout pouze soudce určený rozvrhem práce. Jinak by spor nebo jinou právní věc projednal a rozhodl „nesprávně obsazený“ soud, což představuje též zmatečnost ve smyslu § 229 odst. 1 písm. f) o. s. ř., jakož i porušení ústavního imperativu, podle něhož „nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci“ (článek 38 Listiny základních práv a svobod, dále též jen „Listina“). Princip zákonného soudce představuje v demokratickém právním státu jednu ze záruk nezávislého a nestranného rozhodování soudů; o její porušení jde vždy, jestliže věc u soudu projedná a rozhodne soudce, který k tomu nebyl podle předem daných pravidel určen (povolán) rozvrhem práce, neboť jedině dodržování těchto principů je způsobilé zabránit libovolnému nebo účelovému obsazení soudu ad hoc a zamezit tak pochybnostem o nezávislém a nestranném rozhodování soudů v občanském soudním řízení. Mezi požadavky pro rozvrh práce vyplývající z článku 38 odst. 1 Listiny patří předvídatelnost a transparentnost obsazení soudu pro účastníky řízení a také pro veřejnost. Pravidla rozvrhu práce pro určení soudců musí být předem daná, jednoznačná a měla by brát v úvahu všechny možné eventuality. Tomuto požadavku koresponduje zákonná úprava kritérií rozvrhu práce v ustanoveních § 41 a § 42 zákona o soudech a soudcích (k tomu viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 5. 2014, sp. zn. 21 Cdo 2048/2013, uveřejněné pod č. 83/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, usnesení ze dne 26. 1. 2010, sp. zn. 21 Cdo 1316/2008, či ze dne 29. 3. 2017, sp. zn. 21 Cdo 4458/2016, a nálezy Ústavního soudu ze dne 27. 6. 2017, sp. zn. Pl. ÚS 22/16, ze dne 15. 6. 2016, sp. zn. I. ÚS 2769/15, či ze dne ze dne 12. 5. 2020, sp. zn. I. ÚS 3693/19).
9. Nejvyšší soud v usnesení ze dne 17. 5. 2023, sp. zn. 28 Cdo 3269/2022, současně uzavřel, že rozhodoval-li soud ve složení senátu sestaveného na základě pravidel rozvrhu práce, jež sice určují množinu soudců- náhradníků, avšak neupřesňují jejich pořadí, je tím zásadně založen zmatečnostní důvod ve smyslu § 229 odst. 1 písm. f) o. s. ř. Nezákonné obsazení soudu by navzdory vadnému znění rozvrhu práce nebylo dáno, pakliže by zde byly dány okolnosti, s ohledem na které nemohli v konkrétním případě na místo soudců vyloučených nastoupit jiní soudci než ti, kteří se náhradníky v dané kauze skutečně stali, tedy jestliže se diskrece soudního funkcionáře – obecně rozvrhem práce neústavně připuštěná – v řešeném případě fakticky nemohla prosadit a neprosadila. Nejvyšší soud připomíná, že důvod zmatečnosti podle § 229 odst. 1 písm. f) o. s. ř. nelze účelově zaměňovat za procesní prostředek, pomocí kterého by mělo být ex post zvráceno pro účastníka nepříznivé pravomocné rozhodnutí soudu (srov. opět usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 5. 2014, sp. zn. 21 Cdo 2048/2013).
10. V projednávané věci odvolací soud uzavřel, že senát 29 Co rozhodující rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 30. 6. 2022, č. j. 29 Co 25/2022-207, ve složení předsedy senátu JUDr. Tomáše Vejnara a členů senátu Mgr. Adély Kaftanové a JUDr. PhDr. Aleny Novotné, Ph.D., (jež jako jediná možná votantka zastoupila nepřítomnou JUDr. Hanu Douskovou) byl obsazen správně a v souladu s dotčeným rozvrhem práce Městského soudu v Praze, a že tedy žaloba pro zmatečnost důvodná není. Tento závěr zcela vychází ze shora popsané judiakturní praxe.
11. Namítá-li dovolatel i nesprávné obsazení senátu Městského soudu v Praze, který dne 18. 4. 2024 vydal usnesení č. j. 29 Co 37/2024-299, ve skutečnosti vytýká vadu řízení (§ 242 odst. 3 o. s. ř.), k níž může dovolací soud přihlédnout jen, je-li dovolání přípustné (§ 237 a násl. o. s. ř.); samy o sobě však takovéto vady (i kdyby byly dány) přípustnost dovolání nezakládají.
12. Protože dovolatel nepředložil k řešení žádnou otázku hmotného nebo procesního práva, jež by založila přípustnost dovolání ve smyslu § 237 o. s. ř., Nejvyšší soud dovolání odmítl (§ 243c odst. 1 o. s. ř.).
13. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.). P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 10. 12. 2024
JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D. předsedkyně senátu