U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr.
Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a soudců JUDr. Ivany Kudrnové a JUDr. Zbyňka
Poledny v exekuční věci oprávněné Českomoravské záruční a rozvojové banky, a.
s., se sídlem v Praze 1, Jeruzalémská č. 964/4, identifikační číslo osoby 448
48 943, zastoupené JUDr. Světlanou Vargovou, advokátkou se sídlem v Ostravě,
Musorgského č. 1077/14, proti povinné T. R., v P., zastoupené JUDr. Jiřím
Matznerem, Ph.D., LL.M., advokátem se sídlem v Praze 2, Anny Letenské č. 34/7,
pro 500 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp.
zn. 68 EXE 2147/2013, o dovolání povinné proti usnesení Městského soudu v Praze
ze dne 22. 2. 2017, č. j. 28 Co 458/2016-400, takto:
Řízení o dovolání povinné se zastavuje.
Městský soud v Praze (dále jen „odvolací soud“) potvrdil rozhodnutí Obvodního
soudu pro Prahu 4 ze dne 3. 8. 2016, č. j. 68 EXE 2147/2013-231 (dále jen
„ soud prvního stupně“), v části, jíž byl návrh povinné na opravu odůvodnění
usnesení Okresního soudu pro Prahu 4 ze dne 28. 7.2016, č. j. 68 EXE
2147/2013-221, zamítnut, usnesením ze dne 22. 2. 2017, č. j. 28 Co
458/2016-400, s odůvodněním, že důvod pro opravu odůvodnění neshledal, neboť
uvedené odpovídá obsahu spisu.
Povinná – ač zastoupena advokátem i pro dovolací řízení (srov. usnesení
Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 6. 9. 2016, č. j. 68 EXE 2147/2013-246, ve
znění opravného usnesení téhož soudu ze dne 12. 9. 2016, č. j. 68 EXE
2147/2013-252, ve spojení s usnesením téhož soudu ze dne 5. 5. 2017, č. j. 68
EXE 2147/2013-436) - napadla usnesení odvolacího soudu dovoláním.
Nejvyšší soud shledal, že dovolání bylo podáno včas, osobou k tomu oprávněnou –
účastníkem řízení [§ 240 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve
znění účinném do 31. 12. 2013 (čl. II bod 2. zákona č. 293/2013 Sb.), dále jen
„o. s. ř.“], avšak nejsou dány podmínky pro jeho věcné projednání.
Podle § 241 odst. 1 o. s. ř. není-li dále stanoveno jinak, musí být dovolatel
(fyzická osoba), nemá-li právnické vzdělání, zastoupen advokátem (případně
notářem), jímž musí být také dovolání sepsáno. Povinné zastoupení je zvláštní
podmínkou dovolacího řízení týkající se dovolatele, jejíž nedostatek lze
odstranit, avšak bez jejíhož splnění není možno vydat rozhodnutí, jímž se
řízení končí. Jak vyplývá z ustanovení § 241 odst. 4 o. s. ř., požadavek
povinného zastoupení není naplněn jen tím, že si dovolatel zvolí zástupcem
advokáta (popř. je mu ustanoven soudem). Součástí povinného zastoupení je i to,
že dovolání musí být sepsáno tímto advokátem. Jestliže si dovolatel zvolí
advokáta (popř. jestliže je mu advokát ustanoven soudem) až poté, co sám podal
dovolání, je ke splnění požadavku povinného advokátního zastoupení nezbytné,
aby advokát již učiněné podání (ve dvouměsíční lhůtě podle § 241b odst. 3 o. s.
ř.) nahradil nebo doplnil vlastním podáním či se s původním podáním alespoň
písemně nebo ústně do protokolu ztotožnil (srov. usnesení Nejvyššího soudu
České republiky ze dne 27. 5. 1999, sp. zn. 26 Cdo 1121/99, uveřejněné v
časopise Soudní judikatura číslo 6, ročníku 2000, pod číslem 64). Pokud se tak
nestane, podmínka povinného advokátního zastoupení není splněna.
Podle § 104 odst. 2 o. s. ř. jde-li o nedostatek podmínky řízení, který lze
odstranit, učiní k tomu soud vhodná opatření. Nezdaří-li se nedostatek podmínky
řízení odstranit, řízení zastaví.
Ustanovený advokát ve dvouměsíční dovolací lhůtě (§ 240 odst. 1 ve spojení s
ustanovením § 241b odst. 3 o. s. ř.) počítané od právní moci usnesení
odvolacího soudu (tj. od 27. 3. 2017) dovolání sepsané povinnou nenahradil
vlastním podáním, toto podání nedoplnil (podáním zástupce povinné ze dne 12. 5.
2017, založeným na čl. 440, bylo doplněno pouze dovolání povinné směřující do
usnesení Městského soudu v Praze ze dne 22. 2. 2017, č. j. 28 Co 457/2016-395)
a ani se s ním písemně či ústně do protokolu neztotožnil.
Zákonem stanovená podmínka dovolacího řízení podle § 241 odst. 1 věty první o.
s. ř. ve spojení s ustanovením § 241 odst. 4 o. s. ř. tak nebyla přes opatření
provedené soudem prvního stupně ve dvouměsíční lhůtě podle § 241b odst. 3 o. s.
ř. splněna. Nejvyšší soud proto řízení o dovolání proti usnesení odvolacího
soudu pro nedostatek uvedené podmínky řízení podle § 241b odst. 2 a § 104 odst.
2 o. s. ř. zastavil.
Pro úplnost dovolací soud odkazuje na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 5.
2016, sp. zn. 29 NSČR 288/2010, v němž se Nejvyšší soud zabývá výkladem
ustanovení § 165 o. s. ř. a přípustností dovolání proti rozhodnutí odvolacího
soudu, který ve smyslu § 165 odst. 2 o. s. ř. rozhoduje o návrhu na opravu
odůvodnění.
O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu [§ 87 a
násl. zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti
(exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů].
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 26. 10. 2017
JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D.
předsedkyně senátu