USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr.
Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a soudců JUDr. Zbyňka Poledny a JUDr. Aleše Zezuly
v exekuční věci oprávněné České republiky – Ministerstva financí, se sídlem v
Praze 1, Letenská 525/15, identifikační číslo osoby 00006947, proti povinné
AKRO investiční společnost, a. s., se sídlem v Praze 6, Slunná 547/25,
identifikační číslo osoby 49241699, zastoupené JUDr. Jiřím Voršilkou, advokátem
se sídlem v Praze 1, Opletalova 1535/4, pro 717.164.357,98 Kč s příslušenstvím,
vedené u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. 34 EXE 384/2019, o dovolání
povinné proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 4. 3. 2020, č j. 72 Co
384,385/2019-310, takto:
Oprávněná je povinna zaplatit soudnímu exekutorovi Mgr. Davidu Konczovi,
Exekutorský úřad Cheb, na náhradě nákladů exekuce vedené u něj pod sp. zn. 074
EX 01559/19 částku 4.012.892,40 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto usnesení.
1. Nejvyšší soud usnesením ze dne 22. 6. 2021, č. j. 20 Cdo
2871/2020-518, rozhodl o dovolání, jímž povinná napadla usnesení Městského
soudu v Praze ze dne 4. 3. 2020, č. j. 72 Co 384,385/2019-310. Nejvyšší soud
změnil předchozí rozhodnutí exekučních soudů tak, že výrokem I. zastavil
exekuci vedenou soudním exekutorem Mgr. Davidem Konczem, Exekutorský úřad Cheb,
se sídlem v Chebu, 26. dubna 10, pod sp. zn. 074 EX 01559/19, k vymožení
povinnosti podle rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 24. 5. 2018, č. j.
8 C 445/2014-456, ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 27. 11.
2018, č. j. 30 Co 366/2018-524, zaplatit oprávněné částku 717.164.357,98 Kč
(tvořící příslušenství jistiny vydané z titulu bezdůvodného obohacení) a
náklady řízení.
2. Nejvyšší soud přitom rozhodl také o nákladech exekučního řízení
(výrok II.) včetně nákladů dovolacího řízení (výrok III.) a o nákladech exekuce
(výrok IV.). Náhradu nákladů exekuce vyčíslil částkou 6.655 Kč a povinnost k
její úhradě uložil oprávněné do tří dnů od právní moci usnesení. Vycházel z
ustanovení § 5 odst. 1, § 6 odst. 1 a 3, § 11 odst. 2 a § 13 odst. 1 vyhlášky
č. 330/2001 Sb. o odměně a náhradách soudního exekutora, ve znění pozdějších
předpisů, s tím, že základ pro určení odměny soudního exekutora tvoří výše
vymoženého plnění, avšak v posuzované exekuci nebylo nic vymoženo, proto
náklady soudního exekutora tvoří odměnu 2.000 Kč, paušální náhradu hotových
výdajů 3.500 Kč a DPH 21 %.
3. Důvodem pro zastavení exekuce Nejvyšším soudem byly závěry, jež lze
shrnout následovně:
- Protože právní úprava nepřiznává podílovému fondu právní osobnost,
vykonává vlastnická práva k majetku v podílovém fondu vlastním jménem a na účet
podílového fondu jeho obhospodařovatel (zde povinná). Proto také jedině ona
může být žalována a je účastnicí exekučního řízení, jedná-li se o spor
související s obhospodařováním podílových fondů.
- Má-li být postižen majetek více podílových fondů, musí být ve výroku
exekučního titulu uvedeno, majetek jakých podílových fondů a v jakém rozsahu má
být postižen. Jestliže výrok exekučního titulu uvedené náležitosti neobsahuje,
nelze jej vykonat.
- V daném případě vymáhaný úrok z prodlení (vyčíslený částkou
717.164.357,98 Kč) s vydáním bezdůvodného obohacení povinné o částku
2.080.447.226,12 Kč (jež vzniklo plněním České republiky – Ministerstva financí
podle následně zrušeného rozsudku) nelze považovat za „sankci“ ve smyslu § 210
zákona č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech,
dále též jen „ZISIF“ (vylučujícího zahrnout do nákladů podílového fondu mimo
jiné sankce a jiné majetkové pokuty uložené jeho obhospodařovateli); v
projednávané věci tedy k vymožení dluhu vzniklého v souvislosti s
obhospodařováním podílových fondů nelze exekucí postihnout majetek
obhospodařovatele, ale majetek v podílových fondech.
4. Výrok IV. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 6. 2021, č. j. 20 Cdo
2871/2020-518, o nákladech exekuce, napadl soudní exekutor ústavní stížností, o
níž Ústavní soud rozhodl nálezem ze dne 8. 11. 2022, sp. zn. I. ÚS 2434/21,
tak, že napadený výrok zrušil z důvodu chybného stanovení výše nákladů,
vycházejícího z neaktuálního stavu exekuce. Zatímco totiž dovolací soud
vycházel z předpokladu, že exekucí nebylo nic vymoženo, došlo v mezidobí od
podání dovolání do rozhodnutí dovolacího soudu k vymožení nezanedbatelné
finanční částky. Proto Nejvyšší soud - vázán ve svém dalším postupu právním
názorem Ústavního soudu (čl. 89 odst. 2 Ústavy České republiky) - znovu věc
projednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od
30. 9. 2017 (srov. část první čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb.), dále též
„o. s. ř.“, a rozhodl o výši povinnosti oprávněné k náhradě nákladů exekuce,
zahájené na základě materiálně nevykonatelného exekučního titulu.
5. Z vyžádaného exekučního spisu a vyjádření exekutorského úřadu ze dne
6. 2. 2023 se podává, že soudní exekutor před zánikem pověření k vedení exekuce
z důvodu zastavení exekuce rozhodnutím Nejvyššího soudu ze dne 22. 6. 2021
vymohl pro oprávněnou částku 31.629.384,04 Kč (viz č. l. 542 a 566 exekučního
spisu). Výše náhrady nákladů exekuce, kterou má oprávněná uhradit soudnímu
exekutorovi podle § 5 odst. 1, § 6 odst. 1, § 11 odst. 3 a § 13 odst. 1
vyhlášky č. 330/2001 Sb., o odměně a náhradách soudního exekutora, správce
obchodního závodu, správce nemovité věci a plátce mzdy nebo jiného příjmu a o
podmínkách pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou soudním exekutorem
(exekutorský tarif), ve znění pozdějších předpisů, tedy činí 4.012.892,40 Kč.
Tvoří ji odměna ve výši 3.312.940,00 Kč, náhrada hotových výdajů v paušální
výši 3.500,00 Kč a 21% DPH ve výši 696.452,40 Kč.
6. Závěrem se uvádí, že Ústavní soud pod sp. zn. I. ÚS 2449/21 vede
řízení o ústavní stížnosti, jíž se Česká republika – Ministerstvo financí
domáhá zrušení usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 6. 2021, č. j. 20 Cdo
2871/2020-518, v celém rozsahu. Ústavní soud usnesením ze dne 6. 4. 2022
přerušil toto řízení do doby, než bude pravomocně rozhodnuto o žalobě pro
zmatečnost, podané 6. 8. 2021 Českou republikou – Ministerstvem financí k
Obvodnímu soudu pro Prahu 6.
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 21. 3. 2023
JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D.
předsedkyně senátu