Nejvyšší soud Usnesení občanské

20 Cdo 3535/2016

ze dne 2016-09-01
ECLI:CZ:NS:2016:20.CDO.3535.2016.1

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Zbyňkem Polednou v

exekuční věci oprávněných 1) O. P., a 2) L. P., proti povinnému J. Ž.,

zastoupenému JUDr. Radkou Píšťkovou Záhorcovou, advokátkou se sídlem ve Zlíně,

Mostní č. 5552, za účasti manželky povinného M. Ž., pro 344 606 Kč s

příslušenstvím, vedené u Okresního soudu ve Zlíně pod sp. zn. 16 EXE

1440/2011, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Brně, pobočky

ve Zlíně, ze dne 18. prosince 2014, č. j. 58 Co 307/2014-152, takto:

Dovolání povinného se odmítá.

S t r u č n é o d ů v o d n ě n í (§ 243f odst. 3 o. s. ř.) :

Nejvyšší soud dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Brně, pobočky

ve Zlíně, ze dne 18. prosince 2014, č. j. 58 Co 307/2014-152, podle ustanovení

§ 243c odst. 1 věty první zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění

účinném do 31. prosince 2013 (srov. čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb., kterým

se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších

předpisů, a některé další zákony) – dále jen „o. s. ř.“, odmítl, neboť dovolání

nesplňuje obligatorní náležitosti dovolání uvedené v ustanovení § 241a odst. 2

o. s. ř., když především neobsahuje údaj o tom, v čem dovolatel spatřuje

splnění předpokladů přípustnosti dovolání, ani vymezení dovolacího důvodu

způsobem uvedeným v ustanovení § 241a odst. 3 o. s. ř.

Podle ustanovení § 237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné

proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí,

jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního

práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací

praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla

vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být

dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Podle ustanovení § 241a odst. 1 o. s. ř. lze dovolání podat pouze z důvodu, že

rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Podle

ustanovení § 241a odst. 2 o. s. ř. v dovolání musí být vedle obecných

náležitostí (§ 42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém

rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel

spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§ 237 až 238a) a čeho se

dovolatel domáhá (dovolací návrh). Podle § 241a odst. 3 se důvod dovolání

vymezí tak, že dovolatel uvede právní posouzení věci, které pokládá za

nesprávné, a že vyloží, v čem spočívá nesprávnost tohoto právního posouzení.

Nejvyšší soud ve své rozhodovací praxi zdůrazňuje, že požadavek, aby dovolatel

v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je

podle ustanovení § 241a odst. 2 o. s. ř. obligatorní náležitostí dovolání. Může-

li být dovolání přípustné jen podle ustanovení § 237 o. s. ř., je dovolatel

povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné

(srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. srpna 2013, sen. zn. 29

NSČR 55/2013, uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 10, ročník 2014,

pod číslem 116, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. září 2013, sp. zn. 29

Cdo 2394/2013, uveřejněné pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a

stanovisek). Již v usnesení uveřejněném pod číslem 4/2014 Sbírky soudních

rozhodnutí a stanovisek pak Nejvyšší soud uzavřel, že má-li být dovolání

přípustné podle ustanovení § 237 o. s. ř. proto, že napadené rozhodnutí závisí

na řešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací

soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, musí být z obsahu

dovolání patrno, o kterou otázku hmotného nebo procesního práva jde a od které

„ustálené rozhodovací praxe“ se řešení této právní otázky odvolacím soudem

odchyluje. Tomuto požadavku dovolatel nedostál, neboť otázku hmotného ani

procesního práva, při jejímž řešení se měl odvolací soud odchýlit, neformuloval.

O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu [§ 87 a

násl. zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti

(exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů].

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 1. 9. 2016

JUDr. Zbyněk Poledna

předseda senátu