USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Aleše Zezuly a soudců JUDr. Zbyňka Poledny a JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., v exekuční věci oprávněné Prichafo s. r. o., se sídlem v Hrádku nad Nisou, Na příkopech 477, identifikační číslo osoby 11954205, zastoupené Mgr. et Mgr. Annou Marií Čížkovskou, LL.M., advokátkou se sídlem v Praze 8, Sokolovská 6/85, proti povinné GULF OIL a. s., se sídlem v Praze 1 - Starém Městě, Platnéřská 88/9, identifikační číslo osoby 04179943, zastoupené JUDr. Vladimírem Sharpem, LL.M., Ph.D., advokátem se sídlem v Praze 1, Revoluční 1003/3, pro 88 646 383 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 49 EXE 925/2024, o dovolání oprávněné proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 22. srpna 2024, č. j. 36 Co 177/2024-62, t a k t o:
Právní moc usnesení Městského soudu v Praze ze dne 22. srpna 2024, č. j. 36 Co 177/2024-62, se odkládá do právní moci rozhodnutí o dovolání oprávněné podanému proti tomuto usnesení.
ze dne 22. 4. 2024, č. j. 49 EXE 925/2024-25, a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. 2) V dovolání proti usnesení odvolacího soudu oprávněná navrhla, aby Nejvyšší soud odložil právní moc napadeného rozhodnutí, neboť „se domáhá na základě exekučního návrhu vymáhání částky převyšující 100 milionů korun českých“ a zastavení exekuce dovolatelku závažně ohrozí ve jejích právech, může- li mimo jiné „dojít k vyvedení majetku“ z povinné společnosti z důvodu zrušení exekučních příkazů. 3) Nejvyšší soud o návrhu oprávněné rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 2. 2019 (dále jen „o. s. ř.“). 4) Podle § 243 písm. b) o. s. ř. před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit právní moc napadeného rozhodnutí, je-li dovolatel závažně ohrožen ve svých právech a nedotkne-li se odklad právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení. 5) Protože v dané věci jsou splněny předpoklady pro odklad právní moci dovoláním napadeného rozhodnutí, Nejvyšší soud, aniž by tím předjímal výsledek dovolacího řízení, rozhodl shora uvedeným výrokem. Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 15. 1. 2025
JUDr. Aleš Zezula předseda senátu
výši 88 646 383 Kč (výrok I), a jimiž rozhodl o náhradě nákladů řízení a nákladech exekuce (výroky II a III). Současně odvolací soud výrokem II rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.
2. Soudy obou stupňů vyšly ze zjištění, že exekuční titul obsahuje prohlášení pana J. P., (dále též „jednatel“), vystupujícího jako jednatel společnosti Fair Credit Czech, s. r. o. (se sídlem v Praze 10, Kubánské náměstí 1391/11, identifikační číslo osoby 04455835; dále též „dlužník“), že dlužník dluží společnosti Prichafo, s. r. o., exekvovanou částku z titulu nesplaceného úvěru podle smlouvy ze dne 19. 7. 2019 ve znění dalších dodatků, uzavřené mezi dlužníkem a společností KARSIT FINANCE, s. r.
o., jako věřitelem. Dále prohlásil, že společnost KARSIT FINANCE, s. r. o., tuto pohledávku postoupila smlouvou ze dne 25. 10. 2022 na společnost Ekonprofi, s. r. o., ta ji následně převedla postupní smlouvou ze dne 30. 6. 2023 na společnost CARMENTA TRADE, s. r. o., a posledně jmenovaná společnost pohledávku postoupila smlouvou ze dne 13. 10. 2023 na věřitele, který není blíže specifikován. Jednatel notářským zápisem rovněž potvrdil, že uvedená postoupení byla dlužníku oznámena a že ke dni 27. 10.
2023 nebyl dluh uhrazen ani částečně. Dlužník se zavázal zaplatit věřiteli dluh do 1. 7. 2025 ve splátkách, když v případě prodlení, byť s jedinou splátkou, ztrácel výhodu splátek zbylých. Současně prohlásil, že v zastoupení společnosti dává výslovné svolení k přímé vykonatelnosti. K notářskému zápisu byl nedílně připojen souhlas dozorčí rady dlužníka ze dne 27. 10. 2023, podepsaný E. S., k právnímu jednání J. P. spočívajícímu v jednostranném uznání pohledávky a ve svolení s přímou vykonatelností, přičemž pohledávkou je míněn dluh ve výši 88 646 383 Kč vůči společnosti Prichafo, s.
r. o. Notář výslovně deklaroval, že si oprávnění J. P. jednat za dlužníka (z pozice jednatele) ověřil z výpisu z obchodního rejstříku. Jednatel následně dne 21. 3. 2024 vůči exekutorskému úřadu prohlásil, že exekuční titul „sepsal“ v omylu, jelikož byl opakovaně přesvědčován, že ze své pozice je oprávněn takový úkon učinit. Poukázal na závěry „usnesení Městského soudu v Praze ze dne 3. 11. 2023, č. j. 294315/RD194/MSPH“, podle kterého exekuční titul neměl být vůbec sepsán, resp. notář měl jeho sepis odmítnout, neboť údaje o zapisovaných skutečnostech nevyplývaly z listin, které mu byly doloženy.
J. P. byl jednatelem dlužníka pouze dne 25. 10. 2023, kdy jeho funkce vznikla a zase zanikla, přičemž k výmazu došlo ke dni 22. 11. 2023. Z úplného výpisu z obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze, oddíl C, vložka 294315, soud k osobě dlužníka zjistil, že členkou dozorčí rady dlužníka nikdy nebyla E. S., a jednatelem dlužníka je ode dne 10. 10. 2023 M. Š., přičemž společnost zastupuje jednatel samostatně, s výjimkou právního jednání, které krom jiného zavazuje společnost k poskytnutí peněžitého plnění nad 2 000 000 Kč, kdy je třeba písemného souhlasu dozorčí rady.
Dne 20. 10. 2022 propachtoval dlužník společnosti GULF OIL a. s.
(viz další identifikační údaje v záhlaví tohoto rozhodnutí; dále „povinná“) celý svůj závod, v důsledku čehož je exekuce vedena přímo proti pachtýři.
3. Při aprobaci skutkových zjištění učiněných soudem prvního stupně dospěl odvolací soud k závěru, že ke dni 27. 10. 2023 nebyl J. P. jednatelem dlužníka, a tudíž ani nemohl platně za společnost uznat jakýkoliv dluh se svolením k jeho přímé vykonatelnosti. Notář neměl podklad pro ověření, že E. S. byla ke dni sepisu exekučního titulu členkou dozorčí rady dlužníka. Z exekučního titulu plyne, že notář si oprávnění jednatele ověřil pouze z notářského zápisu JUDr. Ondřeje Demuta, notáře v Žatci, ze dne 25.
10. 2023, č. NZ 560/2023, a z přílohy k tomuto zápisu, ve které je dne 27. 10. 2023 udělen souhlas členky dozorčí rady společnosti E. S. s tímto jednáním; jiným způsobem si však neověřil, zda taková osoba vůbec existuje a zda uvedený souhlas poskytla. Jelikož došlo k sepisu notářského zápisu na základě neúplných či pochybných podkladů, je správný závěr, že právní jednání, které je obsahem předmětného notářského zápisu, je nutno považovat za neplatné, neboť nebylo učiněno k tomu oprávněnou osobou a notářský zápis o neplatném právním jednání nelze považovat za materiálně vykonatelný exekuční titul, na jehož základě může být exekuce vedena.
Namístě proto je exekuci podle § 268 odst. 1 písm. h) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále „o. s. ř.“), zastavit.
4. Proti usnesení odvolacího soudu podala oprávněná obsáhlé dovolání, v němž předpoklad přípustnosti podle § 237 o. s. ř. vymezila tvrzením, že rozhodnutí odvolacího soudu „závisí na vyřešení otázky hmotného práva (materiální publicita), stejně tak jako procesního práva (posouzení předběžné otázky v rámci exekučního řízení), a v neposlední řadě na skutečnosti, že se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe (dobrá víra v obchodní rejstřík, materiální publicita a vnitřní omezení jednatele), resp. že daná otázka nebyla soudy řešena (povinnosti notáře)“.
V podrobnostech (které byly v dovolání argumentačně rozpracovány) jde o vyřešení těchto otázek: A. Dobrá víra v zápis v obchodním rejstříku: „a/ Lze rozporovat jednání učiněné v dobré víře v údaje v obchodní rejstřík, když o platnosti, resp. neplatnosti zápisů údajů nebylo nikdy meritorně rozhodnuto, a to za situace, kdy je v současnosti veden soudní spor o určení vlastnického práva k podílu ve společnosti Fair Credit Czech, s. r. o., kdy výsledek sporu může být rozhodující mj. i pro platnost, neplatnost zápisu jednatele v obchodním rejstříku? – V případě, že bude určeno vlastnické právo žalobce, pak aktuálně zapsaný jednatel (M.
Š.) byl odvolán po právu, jak bude podrobně rozvito později; b/ Lze rozporovat platnost právního jednání za společnost, pokud byl jednatel zapsaný v obchodním rejstříku v období od 25. 10. 2023 do 22. 11. 2023, tedy v době sepisu NZ (27. 10. 2023), na jehož základě je vedena nadepsaná exekuce? c/ Lze pominout obsah úplného výpisu z obchodního rejstříku (ignorovat skutečnost, že J. P. byl zapsaný jako jednatel od 25. 10. 2023 do 22. 11. 2023), tedy zcela ignorovat dobrou víru v obchodní rejstřík, a uzavřít, že J.
P. byl jednatelem pouze k 25. 10. 2023, a proto nebyl oprávněn NZ podepsat? d/ Lze toto vše popírat za situace, když je na jednu stranu namítáno, že J. P. nebyl dostatečně oprávněn sepsat NZ 200/2023, nicméně nikdo nerozporuje skutečnost, že samotné omezení jednatelského jednání učinil rovněž J. P., a to jménem společníka (eMedic Global SE), který byl ale následně z obchodního rejstříku vymazán a který se nyní domáhá určení svého vlastnického práva ke společnosti určovací žalobou, k níž však Městský soud v Praze odmítl přihlédnout v rámci posouzení předběžné otázky, když toto považoval pro účely nadepsaného řízení na nadbytečné?“
B. Povinnosti notáře se zohledněním ustanovení § 47 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění pozdějších předpisů (dále „z. o. k.“): „e/ Lze označit notářský zápis za neplatný pouze z důvodu tvrzeného nedostatku ověření informací, když: i/ omezení jednatelského jednání nemá být účinné vůči třetím osobám, a to i tehdy, pokud bylo zveřejněno v obchodním rejstříku, jak vyplývá z ustanovení § 47 z. o. k.; ii/ E. S. byla zvolena do funkce člena dozorčí rady týmž notářským zápisem jako byl J. P. zvolen jednatelem společnosti (NZ 560/2023) a tento notářský zápis byl veřejně dostupný ve sbírce listin.“ C.
Posouzení platnosti právního jednání: „f/ Lze ex officio rozhodnout o neplatnosti právního jednání bez zjištění dalších podrobností, a to zejména za situace, kdy je „nový“ občanský zákoník založen na zásadě, že právní jednání se posuzuje spíš jako platné než neplatné? To vše za situace, kdy ustanovení § 47 z. o. k. nepřihlíží k omezení jednatelskému jednání ve vztahu ke třetím osobám“. D. Posouzení předběžné otázky: „g/ Lze uzavřít, že otázka vlastnického práva k podílu ve společnosti (resp. „zabývání se skutečnostmi, jež jsou sporovány v různých řízeních skupinami osob, které se zřejmě snaží o ovládnutí společnosti) překračuje rámec zjištění, která by měl soud činit při přezkoumávání materiální vykonatelnosti exekučního titulu? Zejména pokud zohledníme ustanovení § 48 z.
o. k., který k určitým právním jednáním vyžaduje souhlas nejvyššího orgánu obchodní korporace, když nejvyšším orgánem společnosti je valná hromada, případně jediný společník, tj. v daném případě osoba, která z pohledu Městského soudu v Praze ve smyslu usnesení napadeného tímto dovoláním, není pro posouzení materiální vykonatelnosti exekučního titulu podstatná.“
5. Dovolatelka v dalším textu dovolání poukázala na to, že se odvolací soud odchýlil od usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. února 2016, sp. zn. 29 Cdo 94/2016, dále od „rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 5. 5. 2020“, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. října 2017, sp. zn. 29 Cdo 387/2016, uveřejněného pod číslem 10/2019 Sb. rozh. obč., nálezu Ústavního soudu ze dne 13. března 2012, sp. zn. I. ÚS 529/09, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. srpna 2017, sp. zn. 20 Cdo 3231/2017. Odvolacím soudem použitá usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. července 2020, sp. zn. 20 Cdo 1851/2020, a ze dne 20. října 2008, sp. zn, 20 Cdo 477/2007, oproti tomu na poměry účastníků nedopadají. Dovolatelka v této souvislosti formulovala další otázky: „a/ Posuzuje soud správně časový okamžik, kdy byl J. P. zapsán jako jednatel společnosti Fair Credit Czech, s. r. o.? b/ Pokud soud uvádí, že J. P. byl zapsán pouze jediný den, a to 25. 10. 2023, znamená to, že pokud by bylo jednání učiněno tento den, pak by jej nepovažoval za neplatné, a to v souladu se zásadou materiální publicity? c/ Jak je možné, že pokud je nesporné, že J. P. byl zapsán v obchodním rejstříku jako jednatel společnosti až do 22. 11. 2023, soud i přesto uvádí, že byl zapsán jako jednatel jeden jediný den? Soud se vůbec nevypořádal s otázkou dobré víry v obchodní rejstřík, resp. v otázkou zásady materiální publicity. Namísto toho se soud zabýval omezením právního jednání jednatele, ačkoli ve smyslu § 47 z. o. k. by měla být taková skutečnost pro posouzení oprávnění J. P. jednat za společnost zcela irelevantní. d/ Namítá-li oprávněná, že zde existuje soudní řízení o určení vlastnického práva k podílu ve společnosti Fair Credit Czech, s. r. o., lze skutečně uzavřít, že pro účely exekučního řízení a rozhodnutí o platnosti volby J. P. je toto řízení nepodstatné? Má tedy oprávněná čekat na výsledek řízení a následně se domáhat obnovy nadepsaného řízení, jakmile se ukáže, že J. P. byl zvolen společníkem, který měl v době volby J. P. podíl ve společnosti, a byl tedy k tomuto jednání oprávněn? Neslouží možnost posoudit předběžnou otázku právě k tomu, aby nebyla nepřiměřeně zatěžována justice dublováním soudních řízení? e/ Skutečně lze přijmout, že J. P. nebyl platně zapsán do obchodního rejstříku, když tato otázka nebyla soudy nikdy meritorně řešena? Jak má být ale posouzen závěr Městského soudu v Praze, který je obsažen v Usnesení MS napadeném tímto dovoláním, a tedy se závěrem že J. P. byl jednatelem společnosti jeden jediný den, a to 25. 10. 2023? Pokud soud uvádí, že byl zvolen neplatně, nelze přeci tvrdit, že lze připustit, že byl jednatelem, byť jediný den.“
6. Povinná se k podanému dovolání nevyjádřila.
7. Nejvyšší soud jako soud dovolací rozhodl o dovolání oprávněné podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony), dále opět „o. s. ř.“, a po zjištění, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno k tomu legitimovanou účastnicí exekučního řízení (viz § 36 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti /exekuční řád/ a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů - dále „ex. řád“) ve lhůtě uvedené v ustanovení § 240 odst. 1 o. s. ř., dospěl k závěru, že dovolání je v otázce právního jednání učiněného v důvěře v zápisu do obchodního rejstříku přípustné (§ 237 o. s. ř.), zároveň je i opodstatněné.
8. Podle § 268 odst. 1 písm. h) o. s. ř. výkon rozhodnutí je nepřípustný, protože je tu jiný důvod, pro který rozhodnutí nelze vykonat.
9. Podle § 253 odst. 2 o. s. ř. soud nařídí jednání, jen považuje-li to za nutné nebo stanoví-li to zákon.
10. Podle § 254 odst. 8 o. s. ř. k projednání odvolání není třeba nařizovat jednání také tehdy, jestliže se v odvolacím řízení neprovádí šetření nebo dokazování nebo jestliže soud prvního stupně rozhodl v souladu se zákonem bez nařízení jednání; to neplatí, bylo-li odvolání podáno proti usnesení soudu prvního stupně vydanému ve věci zastavení výkonu rozhodnutí podle § 268 odst. 1 písm. g) a h).
11. Podle § 52 odst. 1 ex. řádu nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se pro exekuční řízení přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu.
12. Podle § 71a odst. 2 zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů (dále „notářský řád“), notářský zápis o právním jednání, kterým je uznání peněžitého dluhu, může obsahovat svolení zavázaného účastníka, aby podle tohoto zápisu byl nařízen a proveden výkon rozhodnutí (vedena exekuce) a aby byl takový notářský zápis exekučním titulem, jestliže svou povinnost řádně a včas nesplní. Obsahem právního jednání, o kterém je takový notářský zápis, musí být vedle výše dluhu, označení právního důvodu dluhu a osoby věřitele také lhůta pro zaplacení dluhu a povinnost účastníka zaplatit dluh ve lhůtě.
13. Podstata přezkoumání materiální vykonatelnosti notářského zápisu se svolením k vykonatelnosti sepsaného podle § 71a odst. 2 notářského řádu spočívá mimo jiné v posouzení, zda zavázaný účastník vskutku svolil k tomu, aby jím uznaný dluh v případě prodlení představoval přímo vykonatelný exekuční titul, což v poměrech právnické osoby též vyžaduje prokázání, že osobě jednající jejím jménem svědčí k takovému jednání patřičné oprávnění (viz § 161 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů; dále „o. z.“).
14. Závěr odvolacího soudu, že J. P. nebyl oprávněn za dlužníka uznat dluh ve formě notářského zápisu dne 27. 10. 2023, zanikla-li jeho funkce jednatele ke dni 25. 10. 2023, odpovídá ustálené rozhodovací praxi Nejvyššího soudu, z níž se podává, že výmaz statutárního orgánu z obchodního rejstříku má (a vždy měl) toliko deklaratorní účinky (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. července 2008, sp. zn. 29 Odo 840/2006, ze dne 10. března 2009, sp. zn. 29 Cdo 2626/2007, ze dne 10. února 2016, sp. zn. 29 Cdo 94/2016, a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. února 2009, sp. zn. 29 Cdo 2863/2008). Pouhá skutečnost, že J. P. byl ke dni sepsání exekučního titulu o uznání dluhu (v rozporu se skutečným právním stavem) zapsán v obchodním rejstříku jako jednatel, tudíž jeho oprávnění k předmětnému právnímu jednání za dlužníka (k uzavření notářského zápisu) založit nemohla.
15. Jinou otázkou však zůstává, jaké účinky navozuje nesoulad mezi skutečným a zapsaným stavem vůči třetím osobám, jež mohou jednat v důvěře, že zápis člena statutárního orgánu v příslušném veřejném rejstříku odpovídá skutečnosti. Právní úprava totiž v tomto smyslu chrání nejen (třetí) osobu jednající v dobré víře ve správnost zápisu (§ 121 odst. 1 o. z.), nýbrž též samotnou právnickou osobu, jež může po zveřejnění zápisu legitimně očekávat vědomost jiných osob o stavu zapsaném ve veřejném rejstříku (§ 121 odst. 2 věta první o. z.). Možnost jednání v dobré víře dotčenými účastníky však dosud byla v řízeních před soudy obou stupňů ponechána zcela bez povšimnutí, což zřetelně koliduje s ustálenou rozhodovací praxí Nejvyššího soudu (srov. usnesení ze dne 16. dubna 2008, sp. zn. 21 Cdo 1388/2007, ze dne 12. dubna 2018, sp. zn. 21 Cdo 2646/2016, ze dne 26. srpna 2021, sp. zn. 27 Cdo 1739/2021, nebo rozsudek ze dne 29. května 2014, sp. zn. 29 Cdo 2050/2011). Již v takto vymezeném rozsahu proto napadené usnesení odvolacího soudu nemůže obstát.
16. Přípustnost dovolání oprávněné (§ 237 o. s. ř.) otevírá prostor k tomu, aby dovolací soud přihlédl též k vadám řízení uvedeným v § 229 odst. 1, § 229 odst. 2 písm. a) a b) a § 229 odst. 3 o. s. ř., jakož i k jiným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (viz § 242 odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
17. Podle ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu ve vykonávacím řízení zásadně platí, že soud nařídí jednání, jen považuje-li to za nutné nebo stanoví-li to zákon (srov. § 253 odst. 2 o. s. ř.). Jestliže však soud rozhoduje o návrhu na zastavení exekuce podle § 268 odst. 1 písm. g) nebo h) o. s. ř., rozhoduje zpravidla po předchozím jednání, což se týká i jednání před odvolacím soudem (srov. § 254 odst. 8 o. s. ř.). O zastavení exekuce podle § 268 odst. 1 písm. g) nebo h) o. s. ř. lze rozhodnout bez nařízení jednání jen tehdy, pakliže tvrzení účastníků, v nichž soud spatřuje důvod pro zastavení exekuce, jsou shodná (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. června 1997, sp. zn. 2 Cdon 1624/96); jsou-li však rozhodné skutkové okolnosti mezi účastníky sporné nebo pochybné, je třeba jednání nařídit (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. dubna 2004, sp. zn. 20 Cdo 1329/2003, uveřejněné pod číslem 3/2007 Sb. rozh. obč., či dále usnesení Nejvyššího soudu ze dne 5. prosince 2017, sp. zn. 20 Cdo 4579/2017, a ze dne 23. ledna 2025, sp. zn. 20 Cdo 2831/2024).
18. V posuzované věci odvolací soud svá skutková zjištění primárně čerpal z notářského zápisu coby exekučního titulu, resp. okolností jeho sepisu, dále z výpisů z obchodního rejstříku a listin zde k osobě dlužníka vložených. Nezabýval se však otázkou (jak naznačuje dovolací soud výše), zda se mohla existence exekučního titulu, byť jej podepsala osoba k tomu nekompetentní, projevit v poměrech oprávněné, a nezabýval se ani okamžikem a povahou právního jednání oprávněné a jeho hodnocení z pohledu dobré víry ve smyslu § 121 o. z., tj. zda podání exekučního návrhu (případně jiné, dřívější jednání), ač v době, kdy z výpisu z obchodního rejstříku již nepochybně vyplývalo, že J. P. oprávnění k podpisu exekučního titulu neměl, nechrání dobrá víra. Zastavil-li přitom exekuci podle § 268 odst. 1 písm. h) o. s. ř., aniž by k průkazu všech rozhodných skutečností nařídil jednání, je jeho rozhodnutí předčasné, a tudíž nesprávné.
19. S odkazem na vyslovené důvody Nejvyšší soud napadené usnesení podle § 243e odst. 1 a 2 věta první o. s. ř. ruší a věc vrací odvolacímu soudu k dalšímu řízení, v němž bude soud právním názorem dovolacího soudu vázán (§ 243g odst. 1 část věty první za středníkem ve spojení s § 226 odst. 1 o. s. ř.). V novém rozhodnutí o věci soud nařídí jednání za účelem zjištění pro rozhodnutí podstatných (výše naznačených) skutečností. Vzhledem k tomu, že prozatím není zřejmé, jaká skutková zjištění budou učiněna, nebylo možné (bylo by předčasné) zabývat se ostatními námitkami dovolatele.
20. Nejvyšší soud usnesením ze dne 15. ledna 2025, č. j. 20 Cdo 3587/2024-128, odložil právní moc napadeného rozhodnutí odvolacího soudu do právní moci rozhodnutí o dovolání; Ústavní soud však nálezem ze dne 15. května 2025, sp. zn. II. ÚS 588/25, toto rozhodnutí zrušil. Se zřetelem k výsledku dovolacího řízení a k Ústavním soudem akceptované přiměřené lhůtě pro rozhodnutí dovolacího soudu (viz nález Ústavního soudu ze dne 23. srpna 2017, sp. zn. III. ÚS 3425/16) již však v tuto chvíli není návrh dovolatelky na odklad právní moci napadeného usnesení (§ 243 o. s. ř.) důvodný, přičemž Nejvyšší soud v tomto případě zvláštní zamítavé rozhodnutí nevydává (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. listopadu 2005, sp. zn. 20 Cdo 873/2005, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. září 2017, sp. zn. 20 Cdo 2481/2017).
21. O náhradě nákladů řízení včetně nákladů dovolacího řízení soud (soudní exekutor) rozhodne v novém rozhodnutí o věci (§ 243g odst. 1 věta druhá o. s. ř.), případně o těchto nákladech bude rozhodováno ve zvláštním režimu (§ 87 a násl. ex. řádu). Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 2. 9. 2025
JUDr. Aleš Zezula předseda senátu