20 Cdo 367/2006-2
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové a JUDr. Vladimíra Mikuška v exekuční věci oprávněného JUDr. Z. Z., proti povinnému S. B., správci konkursní podstaty úpadce L., spol. s r. o., pro 2.104,- Kč, vedené u Okresního soudu v Karlových Varech pod sp. zn. 25 Nc 2878/2004, o dovolání Mgr. L. N., soudního exekutora, proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 1. 11. 2005, č.j. 15 Co 539/2005-30, takto :
Označení oprávněného v záhlaví usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 11. 1. 2007, č.j. 20 Cdo 367/2006-40, se opravuje tak, že oprávněným je JUDr. Z. Z..
Ve výroku uvedené rozhodnutí vykazovalo chybu v psaní (nesprávné příjmení oprávněného); Nejvyšší soud ji podle ustanovení § 164, § 167 odst. 2 a § 243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu ve znění pozdějších předpisů, opravil.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 30. září 2008
JUDr. Pavel Krbek, v. r.
předseda senátu
Shora uvedeným usnesením krajský soud změnil usnesení Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 1. 7. 2004, č.j. 25 Nc 2878/2004-5, tak, že návrh na nařízení exekuce zamítl; žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů za řízení před soudem prvního stupně a oprávněného zavázal zaplatit povinnému na nákladech odvolacího řízení 2.400,- Kč.
Usnesení odvolacího soudu napadl soudní exekutor dovoláním s odůvodněním, že mu měly být přiznány náklady exekuce.
Nejvyšší soud věc projednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu ve znění účinném do 31. 3. 2005 (čl. II, bod 3. zákona č. 59/2005 Sb., dále jen „o.s.ř.“).
Dovolání není přípustné.
Podle ustanovení § 236 odst. 1 o.s.ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Přípustnost dovolání proti usnesení odvolacího soudu upravují ustanovení § 237 až § 239 o.s.ř.
Podle ustanovení § 238, § 238a a § 239 o.s.ř. není dovolání přípustné proto, že usnesení o nákladech řízení, a tedy ani o nákladech exekuce (§ 87 odst. 1, § 89 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti /exekuční řád/ a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů), v jejich taxativních výčtech uvedeno není. Přípustnost dovolání nelze opřít ani o ustanovení § 237 odst. 1 o.s.ř., neboť usnesení o nákladech exekuce, stejně jako usnesení o nákladech řízení, není rozhodnutím ve věci samé (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2. 12. 1997, sp. zn. 2 Cdon 774/97, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek sešit 10, ročník 1998 pod č. 61, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 3. 2005, sp. zn. 20 Cdo 2740/2004, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 5, ročník 2005 pod č. 70).
Nejvyšší soud proto dovolání soudního exekutora podle § 243b odst. 5, věty první, a § 218 písm. c) o.s.ř. odmítl.
Výrok o nákladech dovolacího řízení odpovídá tomu, že žádnému z účastníků, kromě dovolatele, náklady v tomto stadiu řízení nevznikly (§ 243b odst. 5, věta první, § 224 odst. 1, § 146 odst. 3 o.s.ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 11. ledna 2007
JUDr. Pavel Krbek, v. r.
předseda senátu
Soud: Nejvyšší soud
Spisová značka: 20 Cdo 367/2006
Datum rozhodnutí: 11.01.2007
Typ rozhodnutí: USNESENÍ
20 Cdo 367/2006
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složením z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Marie Vokřinkové a JUDr. Vladimíra Mikuška v exekuční věci oprávněného JUDr. Z. Z., proti povinnému S. B., správci konkurzní podstaty úpadce L., spol. s r.o., zastoupenému advokátem, pro 2.104,- Kč, vedené u Okresního soudu v Karlových Varech pod sp. zn. 25 Nc 2878/2004, o dovolání exekutora Mgr. L. N., proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 1. 11. 2005, č.j. 15 Co 539/2005-30, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
O d ů v o d n ě n í :
Shora uvedeným usnesením krajský soud změnil usnesení Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 1. 7. 2004, č.j. 25 Nc 2878/2004-5, tak, že návrh na nařízení exekuce zamítl; žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů za řízení před soudem prvního stupně a oprávněného zavázal zaplatit povinnému na nákladech odvolacího řízení 2.400,- Kč.
Usnesení odvolacího soudu napadl soudní exekutor dovoláním s odůvodněním, že mu měly být přiznány náklady exekuce.
Nejvyšší soud věc projednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu ve znění účinném do 31. 3. 2005 (čl. II, bod 3. zákona č. 59/2005 Sb., dále jen „o.s.ř.“).
Dovolání není přípustné.
Podle ustanovení § 236 odst. 1 o.s.ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Přípustnost dovolání proti usnesení odvolacího soudu upravují ustanovení § 237 až § 239 o.s.ř.
Podle ustanovení § 238, § 238a a § 239 o.s.ř. není dovolání přípustné proto, že usnesení o nákladech řízení, a tedy ani o nákladech exekuce (§ 87 odst. 1, § 89 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti /exekuční řád/ a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů), v jejich taxativních výčtech uvedeno není. Přípustnost dovolání nelze opřít ani o ustanovení § 237 odst. 1 o.s.ř., neboť usnesení o nákladech exekuce, stejně jako usnesení o nákladech řízení, není rozhodnutím ve věci samé (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2. 12. 1997, sp. zn. 2 Cdon 774/97, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek sešit 10, ročník 1998 pod č. 61, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 3. 2005, sp. zn. 20 Cdo 2740/2004, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 5, ročník 2005 pod č. 70).
Nejvyšší soud proto dovolání soudního exekutora podle § 243b odst. 5, věty první, a § 218 písm. c) o.s.ř. odmítl.
Výrok o nákladech dovolacího řízení odpovídá tomu, že žádnému z účastníků, kromě dovolatele, náklady v tomto stadiu řízení nevznikly (§ 243b odst. 5, věta první, § 224 odst. 1, § 146 odst. 3 o.s.ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 11. ledna 2007
JUDr. Pavel Krbek, v. r.
předseda senátu