20 Cdo 3692/2022-108
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Karlem Svobodou, Ph.D., v exekuční věci oprávněné České republiky – Obvodního soudu pro Prahu 2 se sídlem v Praze 2, Francouzská č. 808/19, identifikační číslo osoby 00024392, proti povinnému J. F., narozenému dne XY, pro 50 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Nymburce pod sp. zn. 21 EXE 937/2020, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 29. září 2022, č. j. 20 Co 252/2022-83, ve znění opravného usnesení ze dne 23. 11. 2022, č. j. 20 Co 252/2022-99, takto:
Dovolací řízení se zastavuje.
Krajský soud v Praze v záhlaví označeným usnesením potvrdil usnesení Okresního soudu v Nymburce ze dne 10. 8. 2022, č. j. 21 EXE 937/2020-78, kterým povinnému nebylo přiznáno osvobození od soudního poplatku, a kterým byla zamítnuta žádost povinného o ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 27. 6. 2022, č. j. 19 Co 140/2022-64. Povinný podal proti usnesení odvolacího soudu dne 14. 11. 2022 dovolání, v němž požádal o osvobození od soudního poplatku a ustanovení zástupce pro dovolací řízení.
Podáním dovolání vznikla dovolateli povinnost zaplatit soudní poplatek [§ 4 odst. 1 písm. c) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudních poplatcích“)], který činí podle položky 23 bodů 8 a 2 Sazebníku soudních poplatků 4 000 Kč. Nejvyšší soud usnesením ze dne 3. 1. 2023, č. j. 20 Cdo 3692/2022-102, vyzval povinného, aby ve lhůtě 15 dnů od doručení usnesení zaplatil soudní poplatek 4 000 Kč; současně jej poučil o následcích spojených s jeho nezaplacením.
Dovolatel byl rovněž poučen o tom, že dovolání není ve smyslu § 238 odst. 1 písm. c), i) a j) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. 9. 2017, přípustné, přičemž pro takový případ se osvobození od soudních poplatků neuplatní (§ 11a zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů).
Dovolatel ve stanovené lhůtě soudní poplatek neuhradil. Vzhledem k tomu, že předmětem řízení je částka 50 000 Kč a dovolání je podáno proti rozhodnutí o nepřiznání povinnému osvobození od soudních poplatků a o zamítnutí žádosti povinného o ustanovení zástupce, není tedy podle ustanovení § 238 odst. 1 písm. c), i) a j) o. s. ř. přípustné, neuplatní se proto podle § 11a zákona č. 549/1991 Sb. ani osvobození od soudních poplatků. Dovolací soud proto žádosti o osvobození soudních poplatků za dovolání a ustanovení zástupce pro dovolací řízení nepřihlížel a dovolací řízení podle ustanovení § 9 odst. 2 zákona č. 549/1991 Sb. pro nezaplacení soudního poplatku zastavil. Právní mocí usnesení o zastavení řízení pro nezaplacení poplatku poplatková povinnost dovolatele zaniká (§ 9 odst. 7 zákona č. 549/1991 Sb.).
Dovolatel současně navrhl odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného usnesení odvolacího soudu. Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 23. 8. 2017, sp. zn. III. ÚS 3425/16, dospěl k závěru, že jsou-li splněny důvody pro odmítnutí dovolání či pro zastavení dovolacího řízení (§ 243c o. s. ř.), není „projednatelný“ ani návrh na odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu, protože jde o návrh akcesorický. S ohledem na to se tedy Nejvyšší soud návrhem na odklad vykonatelnosti nezabýval.
O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu [§ 87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů]. Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 21. 2. 2023
JUDr. Karel Svoboda, Ph.D. předseda senátu