Nejvyšší soud Usnesení občanské

20 Cdo 3776/2007

ze dne 2007-11-06
ECLI:CZ:NS:2007:20.CDO.3776.2007.1

20 Cdo 3776/2007

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy

JUDr. Vladimíra Mikuška a soudců JUDr. Pavla Krbka a JUDr. Miroslavy Jirmanové ve věci výkonu rozhodnutí oprávněné Mgr. M. D., proti povinnému V. P., pro částku 13.175,- Kč s příslušenstvím, srážkami z jiných příjmů, vedené

u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 56 E 1080/2006, o dovolání povinného proti usnesení Městského soudu v Praze z 15. 12. 2006, č. j. 18 Co 658/2006-16,

I. Dovolací řízení se zastavuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Proti shora označenému rozhodnutí, jímž městský soud změnil usnesení soudu prvního stupně z 19. 10. 2006, č. j. 56 E 1080/2006-4, pouze tak, že změnil výši nákladů řízení, k nimž zavázal povinného, podal povinný dovolání.

Jelikož dovolání mělo nedostatky bránící dalšímu pokračování dovolacího řízení a nebylo ani sepsáno advokátem, soud povinného usnesením z 21. 2. 2007, č. j. 56 E 1080/2006-19, doručeným mu 28. 2. téhož roku, ve znění opravného usnesení z 20. 3. 2007, č. j. 56 E 1080/2006-25, doručeným mu 30. 3. téhož roku vyzval, aby ve lhůtě 15 dnů od doručení usnesení nedostatky podání odstranil a zvolil si zástupcem advokáta, jehož prostřednictvím podá řádné dovolání. Zároveň ho poučil, že nevyhoví-li výzvě, dovolání bude odmítnuto (správně dovolací řízení bude zastaveno). Dovolatel však vytčené nedostatky neodstranil.

Z ustanovení § 241 odst. 1, 2 písm. a), odst. 4 občanského soudního řádu ve znění pozdějších předpisů /dále též jen „o.s.ř.“/ plyne, že dovolatel (fyzická osoba), nemá-li právnické vzdělání, musí být zastoupen advokátem (příp. notářem), jenž musí dovolání také sepsat. Zvolí-li si advokáta až poté, co sám podal dovolání, je ke splnění podmínky dovolatelova zastoupení nezbytné, aby zmocněnec (advokát) jím dříve učiněné podání nahradil nebo doplnil vlastním, popř. sdělil soudu, že se s již učiněným podáním ztotožňuje.

Protože podmínka povinného zastoupení dovolatele v dovolacím řízení

(k jejímuž splnění je třeba i sepisu dovolání advokátem, viz usnesení Nejvyššího soudu z 27. května 1999, sp. zn. 26 Cdo 1121/99, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 6, ročník 2000 pod poř. č. 64) je podmínkou týkající se účastníka řízení, jejíž nedostatek brání – kromě usnesení, kterým se dovolací řízení právě pro neodstranění tohoto nedostatku zastavuje – vydání rozhodnutí, jímž se řízení končí (§ 241 odst. 1 o. s. ř.), a protože ke zhojení tohoto nedostatku přes řádnou výzvu soudu nedošlo, Nejvyšší soud řízení o dovolání podle § 104 odst. 2 a § 243c odst. 1 o. s. ř. zastavil.

Povinný z procesního hlediska zavinil, že dovolací řízení bylo zastaveno, oprávněné však prokazatelné náklady tohoto řízení, na jejichž náhradu by jinak měla dle § 146 odst. 2 věty první, § 224 odst. 1 a § 243b odst. 5 věty první o. s. ř. právo, (podle obsahu spisu) nevznikly; této procesní situaci odpovídá výrok, že na náhradu nákladů dovolacího řízení nemá právo žádný z účastníků.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 6. listopadu 2007

JUDr. Vladimír Mikušek, v. r.

předseda senátu