USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a soudců JUDr. Zbyňka Poledny a JUDr. Aleše Zezuly v exekuční věci oprávněné BULANA společnost s ručením omezeným (spol. s r. o.), identifikační číslo osoby 47666757, se sídlem v Novém Jičíně, K Nemocnici 207/9, zastoupené JUDr. Jiřím Ptáčkem, advokátem se sídlem v Brně, Masarykova 398/2, proti povinnému L. H., zastoupenému Mgr. Bc. Martinem Tománkem, advokátem se sídlem v Jindřichově Hradci, Pravdova 837/II, za účasti vydražitele AGRO 2000 s. r. o., identifikační číslo osoby 25586521, se sídlem v Třebíči, M. Horákové 390, o udělení příklepu na vydražené nemovité věci, pro 1 197 999,90 Kč s příslušenstvím, vedené u soudního exekutora JUDr. Milana Usnula, Exekutorský úřad Praha 9 pod sp. zn. 098 EX 00529/16, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 25. 9. 2023, č. j. 24 Co 975/2023, takto:
Právní moc usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích, č. j. 24 Co 975/2023, se odkládá do právní moci rozhodnutí o dovolání povinného proti tomuto usnesení.
Krajský soud v Českých Budějovicích (dále též „odvolací soud“) v záhlaví označeným rozhodnutím potvrdil usnesení ze dne 2. 8. 2023, č. j. 098 EX 00529/16-346, kterým soudní exekutor JUDr. Milan Usnul, Exekutorský úřad Praha 9, udělil příklep vydražiteli AGRO 2000 s. r. o., identifikační číslo osoby 25586521, se sídlem M. Horákové 390, Třebíč, na nemovité věci specifikované v usnesení za nejvyšší podání 178 000 Kč, stanovil vydražiteli lhůtu k zaplacení nejvyššího podání 2 měsíce ode dne právní moci usnesení a povinnému uložil povinnost vyklidit vydražené nemovité věci do 15 dnů od nabytí právní moci usnesení nebo od doplacení nejvyššího podání (nastalo-li později).
Proti tomuto usnesení podal povinný dovolání, ve kterém současně navrhl, aby dovolací soud odložil jeho právní moc. Má za to, že pokud vydražitel přistoupí k realizaci svého práva a uplatní návrh na vklad do katastru nemovitostí, může být závažně ohrožen na svých právech. Naopak odkladem právní moci nebude vydražitel ohrožen na svém právu.
Podle § 243 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. část první čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb.), před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit a) vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma, nebo b) právní moc napadeného rozhodnutí, je-li dovolatel závažně ohrožen ve svých právech a nedotkne-li se odklad právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení.
Nejvyšší soud, aniž by předjímal výsledek dovolacího řízení, dospěl k závěru, že jsou splněny podmínky pro odklad právní moci rozhodnutí odvolacího soudu, a jeho právní moc proto odložil do právní moci rozhodnutí o dovolání.
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 22. 1. 2024
JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D. předsedkyně senátu
10. Současně je judikatura Nejvyššího soudu ustálena v závěru, že (procesně) oprávněný k tomu, aby na něho přešla práva ze směnečného platebního rozkazu (exekučního titulu) vydaného na základě směnky, musí prokázat, že tato směnka na něj byla převedena rubopisem (indosamentem) a že podpis indosanta na směnce byl úředně ověřen (§ 36 odst. 4 exekučního řádu), neboť směnka je nedílnou součástí směnečného platebního rozkazu; jen v takovém případě by byl aktivně věcně legitimován k vymáhání pohledávky z exekučního titulu (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 5. 1. 2021, sp. zn. 20 Cdo 3584/2020). Nelze ale přehlédnout, že soudy nižších stupňů se již otázkou postoupení práv ze směnky zabývaly (viz usnesení krajského soudu) a uzavřely (byť tak učinily na základě smlouvy o postoupení pohledávek), že přechod práv je prokázán. Jedná se tedy o otázku pravomocně rozsouzenou, přičemž překážka věci pravomocně rozhodnuté nastává i tehdy, jestliže skutek byl soudem v původním řízení posouzen po právní stránce nesprávně nebo neúplně (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 9. 2021, sp. zn. 20 Cdo 1234/2021, proti němuž podanou ústavní stížnost Ústavní soud odmítl usnesením ze dne 10. 12. 2021, sp. zn. IV ÚS 3293/21, a usnesení, na něž citované usnesení Nejvyššího soudu odkazuje).
11. Dovolatel své dovolání staví převážně na otázce povinnosti oprávněné prokázat se k osvědčení právní skutečnosti, se kterou právní předpisy spojují převod práv ze směnky, originálem směnky, která byla podkladem pro vydání exekučního titulu. Při řešení této otázky se měl odvolací soud odchýlit od usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 6. 2010, sp. zn. 29 Cdo 252/2009. Tento odkaz však není případný, neboť Nejvyšší soud se v uvedeném rozhodnutí zabýval náležitostí rubopisu na směnce (§ 18 odst. 1 věta první zákona č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů, § 11 odst. 1 zákona č. 191/1950 Sb., zákon směnečný a šekový, ve znění pozdějších předpisů) ve spojení s podmínkami vstupu nové žalobkyně do řízení (§ 107a o. s. ř.), a (proto) neřešil otázku povahy směnečného platebního rozkazu jako exekučního titulu ve spojení s průkazností majitele směnky [dovolatelem citované závěry (viz bod I dovolání) učinil pouze odvolací soud, dovolací soud je však výslovně neaproboval a své rozhodnutí na nich nezaložil].
12. Zvolené hledisko přípustnosti dovolání proto dovolatel v předestřené otázce nevystihl (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 2. 2019, sp. zn. 20 Cdo 205/2018). Pro úplnost Nejvyšší soud dodává, že § 90 odst. 1 zákona č. 191/1950 Sb., zákon směnečný a šekový, umožňuje ztracenou či zničenou směnku prohlásit za umořenou.
13. Nejvyšší soud na základě výše uvedeného dovolání podle § 243c odst. l věty první o. s. ř. odmítl.
14. Nejvyšší soud vyžádal od oprávněné originál směnky, o čemž byl povinný informován. Povinný zpochybnil, že se jedná o originál směnky a požádal o přerušení řízení podle § 109 odst. 1 písm. b) o. s. ř. Dovolací soud jeho návrh zamítl (§ 254 odst. 2 o. s. ř.).
15. O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu [§ 87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů]. Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 14. 5. 2024
JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D. předsedkyně senátu