Nejvyšší soud Usnesení občanské

20 Cdo 400/2006

ze dne 2006-11-23
ECLI:CZ:NS:2006:20.CDO.400.2006.1

20 Cdo 400/2006

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy

JUDr. Vladimíra Mikuška a soudkyň JUDr. Marie Vokřinkové a JUDr. Miroslavy

Jirmanové ve věci výkonu rozhodnutí oprávněného města L. B. proti povinnému M.

V., za účasti manželky povinného M. V., pro 215.678,50 Kč s příslušenstvím,

prodejem nemovitostí, vedené u Okresního soudu v Jičíně pod sp. zn. E

2151/2001, o dovolání přihlášeného věřitele J. G., zastoupeného advokátem,

proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 23. 11. 2005, č.j. 25 Co

249/2005-350, takto:

I. Dovolání se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

V záhlaví uvedeným rozhodnutím krajský soud potvrdil usnesení ze dne 1.

4. 2005, č.j. E 2151/2001-338, jímž Okresní soud v Jičíně rozhodl, že z

rozdělované podstaty 570.000,- Kč uspokojí pohledávku Č. s., a.s. 39.088,40 Kč,

pohledávku J. G. 100.000,- Kč, pohledávku Finančního úřadu v J. 48.750,- Kč,

pohledávku oprávněné 268.061,80 Kč, pohledávku OSSZ v J. 54.603,- Kč,

pohledávku Finančního úřadu v H. 5.977,91 Kč a zbývající část pohledávky J. G.

do vyčerpání rozdělované podstaty, tj. do výše 53.518,89 Kč. Krajský soud se

ztotožnil se závěry soudu prvního stupně, že pohledávka, kterou do řízení

přihlásil věřitel J. G. ve výši 145.000,- Kč spolu se 7 % úroky měsíčně od 15.

11. 1999 do zaplacení (tj. 643.800,- Kč na úrocích do 3. 3. 2005) a s nárokem

na náhradu nákladů nalézacího řízení 5.800,- Kč, může být uspokojena ve třetí

skupině určené pro tam uvedené pohledávky při rozdělování podstaty podle

výsledků rozvrhového jednání (§ 337c odst. 1 písm. c/ zákona č. 99/1963 Sb.,

občanského soudního řádu ve znění pozdějších předpisů, dále jen „o.s.ř.“) jen

zčásti – do části jistiny ve výši 100.000,- Kč – a ve zbývajícím rozsahu musí

být uspokojena v šesté skupině (§ 337c odst. 1 písm. f/ o.s.ř.). V šesté

skupině byl k dispozici pro úhradu pohledávky již jen zbytek rozdělované

podstaty 53.518,89 Kč. Krajský soud uzavřel, že část pohledávky, která byla

zařazena do šesté skupiny, nebyla doložena nejpozději ke dni 7. 10. 2004 (kdy

proběhlo dražební jednání) jako pohledávka zajištěná zástavním právem, nýbrž

jen jako vymahatelná pohledávka, a proto ji nelze zařadit příznivěji.

Rozhodnutí odvolacího soudu napadl věřitel J. G. dovoláním, jímž namítá

nesprávné právní posouzení věci (§ 241a odst. 2 písm. b/ o.s.ř.). Za otázku

zásadního právního významu pokládá, zda v případě, že věřitelem byla řádně a

včas přihlášena do výkonu rozhodnutí prodejem nemovitosti pohledávka jako

vymahatelná ve smyslu § 336f o.s.ř., je tvrzení o jejím zajištění

zástavním právem a doložení zástavního práva rovněž předpokladem k přihlášení

pohledávky ve smyslu § 336f o.s.ř., anebo jen kriteriem rozhodným pro určení

pořadí pohledávky ve smyslu § 337c o.s.ř., které postačí sdělit a doložit až

teprve ke dni rozvrhového jednání (§ 337b odst. 2 o.s.ř.). Ačkoliv za další

otázku zásadního právního významu označuje nesprávné zařazení příslušenství

pohledávky zajištěné zástavním právem a nákladů řízení do šesté skupiny (§ 337c

odst. 1 písm. c/ o.s.ř.), ve skutečnosti podle obsahu – založeném na výtce, že

z obsahu spisu bylo soudu známo, že jde o příslušenství pohledávky zajištěné

zástavním právem – uplatňuje dovolací důvod podle § 241a odst. 3 o.s.ř.

Dovolání je podle § 238a odst. 1 písm. f) a odst. 2 o.s.ř. ve spojení s

§ 237 odst. 1 písm. c) a odst. 3 o.s.ř. přípustné, neboť napadené usnesení má

po právní stránce zásadní význam; ten se připíná k otázce, jejíž řešení

dovolatel prostřednictvím prvého – způsobilého – dovolacího důvodu podle § 241a

odst. 2 písm. b) o.s.ř. zpochybnil, tedy k otázce, zda v případě, že má věřitel

vůči povinnému vymahatelnou pohledávku, která je současně zajištěna zástavním

právem, musí ji, aby při rozvrhu dosáhl jejího uspokojení ve třetí skupině (§

337c odst. 1 písm. c/ o.s.ř.), přihlásit do řízení o výkon rozhodnutí prodejem

nemovitostí jako pohledávku zajištěnou zástavním právem nejpozději do zahájení

dražebního jednání (§ 336f o.s.ř.) anebo zda postačí, aby ji v této lhůtě

přihlásil jako vymahatelnou pohledávku a tvrzení o jejím zajištění zástavním

právem a doložení zástavního práva učinil až teprve ke dni rozvrhového jednání

(§ 337b odst. 2 o.s.ř.).

Právní posouzení věci je nesprávné, jestliže odvolací soud věc posoudil

podle právní normy, jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu –

sice správně určenou – nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav

nesprávně aplikoval.

V daném případě je nezpochybnitelný skutkový stav takový, že věřitel J.

G. přihláškou ze dne 11. 3. 2002 (před dražebním jednáním) uplatnil vůči

povinnému pohledávku na zaplacení 145.000,- Kč spolu s úroky z prodlení ve výši

7 % měsíčně od 15. 11. 1999 do zaplacení a náklady nalézacího řízení 5.800,- Kč

jako pohledávku přiznanou platebním rozkazem Okresního soudu v Jičíně ze dne

16. 8. 2000, č.j. 10 C 108/2000-13, který nabyl právní moci 7. 10. 2000, a

doložil ji titulem. K přihlášce připojil výpis z katastru nemovitostí, z něhož

vyplývalo, že smlouvou o zřízení zástavního práva byla pohledávka 100.000,- Kč

s účinky od 14. 1. 1999 zajištěna zástavním právem. Teprve až v podání ze dne

15. 2. 2005, nazvaném „zpřesnění přihlášky pohledávky pro účely rozvrhu“,

sdělil, že přihlášená pohledávka je co do výše 100.000,- Kč s úroky ve výši 7 %

měsíčně od 15. 11. 1999 do zaplacení zajištěna zástavním právem zřízeným

smlouvou ze dne 14. 1. 1999, a doložil smlouvu o půjčce ze dne 14. 1. 1999,

dodatek smlouvy o půjčce ze dne 12. 10. 1999, jímž byla původně půjčená částka

100.000,- Kč navýšena na 150.000,- Kč, a zástavní smlouvu ze dne 14. 1. 1990.

Podle ustanovení § 336f odst. 1 o.s.ř., věřitel, který má proti

povinnému pohledávku přiznanou rozhodnutím, smírem nebo jiným titulem uvedeným

v § 274 o.s.ř. (vymahatelnou pohledávku) anebo pohledávku zajištěnou zástavním

právem, může ji do řízení přihlásit nejpozději do zahájení dražebního jednání.

Oprávněný a ten, kdo do řízení přistoupil jako další oprávněný, mohou své

pohledávky přihlásit, jen jestliže jim byly přiznány rozhodnutím, smírem nebo

jiným titulem uvedeným v § 274 o.s.ř. po právní moci usnesení o nařízení výkonu

rozhodnutí.

Podle ustanovení § 336f odst. 2 o. s. ř. musí být v přihlášce uvedena

výše pohledávky a jejího příslušenství, jejíhož uspokojení se věřitel povinného

domáhá, jinak se k přihlášce nepřihlíží; o tomto následku musí být věřitel

poučen v dražební vyhlášce. K přihlášce musí být připojeny listiny prokazující,

že jde o vymahatelnou pohledávku nebo o pohledávku zajištěnou zástavním právem,

ledaže tyto skutečnosti vyplývají z obsahu spisu.

Ve výroku usnesení o nařízení dražebního jednání (dražební vyhlášce)

soud ve smyslu ustanovení § 336b odst. 2 písm. i) o. s. ř. uvede – mimo jiné –

upozornění, že při rozvrhu podstaty se mohou oprávněný, ti, kdo do řízení

přistoupili jako další oprávnění, a další věřitelé povinného domáhat uspokojení

jiných vymahatelných pohledávek nebo pohledávek zajištěných zástavním právem,

než pro které byl nařízen výkon rozhodnutí, jestliže je přihlásí nejpozději do

zahájení dražebního jednání, jestliže v přihlášce uvedou výši pohledávky a

jejího příslušenství a prokáží-li je příslušnými listinami, a poučení, že k

přihláškám, v nichž výše pohledávky nebo jejího příslušenství nebude uvedena,

se nepřihlíží (§ 336f).

Smyslem povinnosti přihlásit vymahatelné pohledávky nebo pohledávky

zajištěné zástavním právem do řízení o výkon rozhodnutí prodejem nemovitosti

nejpozději do zahájení dražebního jednání a prokázat je v téže lhůtě listinami

(§ 336f o.s.ř.), je poskytnout informaci pro dražitele a věřitele, co mohou

očekávat od výsledků dražby, aby mohli vyhodnotit svůj další procesní postup.

Mezi přihlášenou vymahatelnou pohledávkou a mezi přihlášenou pohledávkou

zajištěnou zástavním právem se při provádění výkonu prodejem nemovitostí

projevuje rozdíl v tom, že u převzetí dluhu povinného vydražitelem (§ 336g

o.s.ř.) u vykonatelné pohledávky nastoupí vydražitel jako dlužník místo

povinného (§ 336g odst. 2 o.s.ř.), zatímco je-li pohledávka, do níž nastoupil

vydražitel místo povinného jako dlužník, zajištěna zástavním právem k vydražené

nemovitosti, působí zástavní právo vůči vydražiteli (§ 336g odst. 3

o.s.ř.). Rozdíl při provádění výkonu rozhodnutí nastává i v tom, že pohledávky

vymáhajícího věřitele a zástavního věřitele se při rozvrhu neuspokojují

poměrně, ale podle svého pořadí a že zástavní věřitel může být uspokojen pouze

ze zástavy, což má význam v těch případech, kdy zástava pokrývá jen některé z

nemovitostí, ohledně nichž byl výkon rozhodnutí nařízen (srov. usnesení

Krajského soudu v Plzni ze dne 30. 7. 1998, sp. zn. 15 Co 299/98, uveřejněné v

časopisu Soudní judikatura č. 8, ročník 1999, pod č. 80). Nezohlednění těchto

odlišností by mohlo vést ke zkreslení informací pro vydražitele a věřitele,

kterých se jim má dostat pro jejich další postup při dražebním jednání. Je tedy

namístě přijmout závěr, že má-li věřitel vůči povinnému vymahatelnou

pohledávku, která je současně zajištěna zástavním právem, musí ji, aby při

rozvrhu dosáhl jejího uspokojení ve třetí skupině (§ 337c odst. 1 písm. c/

o.s.ř.), přihlásit do řízení o výkon rozhodnutí prodejem nemovitostí jako

pohledávku zajištěnou zástavním právem nejpozději do zahájení dražebního

jednání (§ 336f o.s.ř.). Nelze tedy přisvědčit dovolateli, že v případě, že

věřitelem byla řádně a včas přihlášena do výkonu rozhodnutí prodejem

nemovitosti pohledávka jako vymahatelná ve smyslu § 336f o.s.ř., je

tvrzení o jejím zajištění zástavním právem a doložení zástavního práva již jen

kriteriem rozhodným pro určení pořadí pohledávky ve smyslu § 337b o.s.ř., které

postačí sdělit a doložit až teprve ke dni rozvrhového jednání. Právní posouzení

odvolacím soudem je tak správné.

V pořadí druhý dovolací důvod, jímž dovolatel namítá, že rozhodnutí

odvolacího soudu vychází ze skutkového zjištění, které nemá podle obsahu spisu

v podstatné části oporu v provedeném dokazování, je nezpůsobilý k přezkoumání

dovolacím soudem. Jde o dovolací důvod podle § 241a odst. 3, který je

způsobilým dovolacím důvodem jen, je-li dovolání přípustné podle § 237 odst. 1

písm. a) a b) o.s.ř. O takový případ však v dané věci nejde.

Nejvyšší soud proto dovolání jako nedůvodné zamítl (§ 243b odst. 2,

část věty před středníkem, o.s.ř)

O nákladech dovolacího řízení rozhodl dovolací soud podle ustanovení §

243b odst. 5, věty první, § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o.s.ř. (dovolatel nebyl

ve věci úspěšný a ostatním účastníkům náklady v tomto stadiu řízení nevznikly).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 23. listopadu 2006

JUDr. Vladimír Mikušek, v. r.

předseda senátu