20 Cdo 400/2006
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy
JUDr. Vladimíra Mikuška a soudkyň JUDr. Marie Vokřinkové a JUDr. Miroslavy
Jirmanové ve věci výkonu rozhodnutí oprávněného města L. B. proti povinnému M.
V., za účasti manželky povinného M. V., pro 215.678,50 Kč s příslušenstvím,
prodejem nemovitostí, vedené u Okresního soudu v Jičíně pod sp. zn. E
2151/2001, o dovolání přihlášeného věřitele J. G., zastoupeného advokátem,
proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 23. 11. 2005, č.j. 25 Co
249/2005-350, takto:
I. Dovolání se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
V záhlaví uvedeným rozhodnutím krajský soud potvrdil usnesení ze dne 1.
4. 2005, č.j. E 2151/2001-338, jímž Okresní soud v Jičíně rozhodl, že z
rozdělované podstaty 570.000,- Kč uspokojí pohledávku Č. s., a.s. 39.088,40 Kč,
pohledávku J. G. 100.000,- Kč, pohledávku Finančního úřadu v J. 48.750,- Kč,
pohledávku oprávněné 268.061,80 Kč, pohledávku OSSZ v J. 54.603,- Kč,
pohledávku Finančního úřadu v H. 5.977,91 Kč a zbývající část pohledávky J. G.
do vyčerpání rozdělované podstaty, tj. do výše 53.518,89 Kč. Krajský soud se
ztotožnil se závěry soudu prvního stupně, že pohledávka, kterou do řízení
přihlásil věřitel J. G. ve výši 145.000,- Kč spolu se 7 % úroky měsíčně od 15.
11. 1999 do zaplacení (tj. 643.800,- Kč na úrocích do 3. 3. 2005) a s nárokem
na náhradu nákladů nalézacího řízení 5.800,- Kč, může být uspokojena ve třetí
skupině určené pro tam uvedené pohledávky při rozdělování podstaty podle
výsledků rozvrhového jednání (§ 337c odst. 1 písm. c/ zákona č. 99/1963 Sb.,
občanského soudního řádu ve znění pozdějších předpisů, dále jen „o.s.ř.“) jen
zčásti – do části jistiny ve výši 100.000,- Kč – a ve zbývajícím rozsahu musí
být uspokojena v šesté skupině (§ 337c odst. 1 písm. f/ o.s.ř.). V šesté
skupině byl k dispozici pro úhradu pohledávky již jen zbytek rozdělované
podstaty 53.518,89 Kč. Krajský soud uzavřel, že část pohledávky, která byla
zařazena do šesté skupiny, nebyla doložena nejpozději ke dni 7. 10. 2004 (kdy
proběhlo dražební jednání) jako pohledávka zajištěná zástavním právem, nýbrž
jen jako vymahatelná pohledávka, a proto ji nelze zařadit příznivěji.
Rozhodnutí odvolacího soudu napadl věřitel J. G. dovoláním, jímž namítá
nesprávné právní posouzení věci (§ 241a odst. 2 písm. b/ o.s.ř.). Za otázku
zásadního právního významu pokládá, zda v případě, že věřitelem byla řádně a
včas přihlášena do výkonu rozhodnutí prodejem nemovitosti pohledávka jako
vymahatelná ve smyslu § 336f o.s.ř., je tvrzení o jejím zajištění
zástavním právem a doložení zástavního práva rovněž předpokladem k přihlášení
pohledávky ve smyslu § 336f o.s.ř., anebo jen kriteriem rozhodným pro určení
pořadí pohledávky ve smyslu § 337c o.s.ř., které postačí sdělit a doložit až
teprve ke dni rozvrhového jednání (§ 337b odst. 2 o.s.ř.). Ačkoliv za další
otázku zásadního právního významu označuje nesprávné zařazení příslušenství
pohledávky zajištěné zástavním právem a nákladů řízení do šesté skupiny (§ 337c
odst. 1 písm. c/ o.s.ř.), ve skutečnosti podle obsahu – založeném na výtce, že
z obsahu spisu bylo soudu známo, že jde o příslušenství pohledávky zajištěné
zástavním právem – uplatňuje dovolací důvod podle § 241a odst. 3 o.s.ř.
Dovolání je podle § 238a odst. 1 písm. f) a odst. 2 o.s.ř. ve spojení s
§ 237 odst. 1 písm. c) a odst. 3 o.s.ř. přípustné, neboť napadené usnesení má
po právní stránce zásadní význam; ten se připíná k otázce, jejíž řešení
dovolatel prostřednictvím prvého – způsobilého – dovolacího důvodu podle § 241a
odst. 2 písm. b) o.s.ř. zpochybnil, tedy k otázce, zda v případě, že má věřitel
vůči povinnému vymahatelnou pohledávku, která je současně zajištěna zástavním
právem, musí ji, aby při rozvrhu dosáhl jejího uspokojení ve třetí skupině (§
337c odst. 1 písm. c/ o.s.ř.), přihlásit do řízení o výkon rozhodnutí prodejem
nemovitostí jako pohledávku zajištěnou zástavním právem nejpozději do zahájení
dražebního jednání (§ 336f o.s.ř.) anebo zda postačí, aby ji v této lhůtě
přihlásil jako vymahatelnou pohledávku a tvrzení o jejím zajištění zástavním
právem a doložení zástavního práva učinil až teprve ke dni rozvrhového jednání
(§ 337b odst. 2 o.s.ř.).
Právní posouzení věci je nesprávné, jestliže odvolací soud věc posoudil
podle právní normy, jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu –
sice správně určenou – nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav
nesprávně aplikoval.
V daném případě je nezpochybnitelný skutkový stav takový, že věřitel J.
G. přihláškou ze dne 11. 3. 2002 (před dražebním jednáním) uplatnil vůči
povinnému pohledávku na zaplacení 145.000,- Kč spolu s úroky z prodlení ve výši
7 % měsíčně od 15. 11. 1999 do zaplacení a náklady nalézacího řízení 5.800,- Kč
jako pohledávku přiznanou platebním rozkazem Okresního soudu v Jičíně ze dne
16. 8. 2000, č.j. 10 C 108/2000-13, který nabyl právní moci 7. 10. 2000, a
doložil ji titulem. K přihlášce připojil výpis z katastru nemovitostí, z něhož
vyplývalo, že smlouvou o zřízení zástavního práva byla pohledávka 100.000,- Kč
s účinky od 14. 1. 1999 zajištěna zástavním právem. Teprve až v podání ze dne
15. 2. 2005, nazvaném „zpřesnění přihlášky pohledávky pro účely rozvrhu“,
sdělil, že přihlášená pohledávka je co do výše 100.000,- Kč s úroky ve výši 7 %
měsíčně od 15. 11. 1999 do zaplacení zajištěna zástavním právem zřízeným
smlouvou ze dne 14. 1. 1999, a doložil smlouvu o půjčce ze dne 14. 1. 1999,
dodatek smlouvy o půjčce ze dne 12. 10. 1999, jímž byla původně půjčená částka
100.000,- Kč navýšena na 150.000,- Kč, a zástavní smlouvu ze dne 14. 1. 1990.
Podle ustanovení § 336f odst. 1 o.s.ř., věřitel, který má proti
povinnému pohledávku přiznanou rozhodnutím, smírem nebo jiným titulem uvedeným
v § 274 o.s.ř. (vymahatelnou pohledávku) anebo pohledávku zajištěnou zástavním
právem, může ji do řízení přihlásit nejpozději do zahájení dražebního jednání.
Oprávněný a ten, kdo do řízení přistoupil jako další oprávněný, mohou své
pohledávky přihlásit, jen jestliže jim byly přiznány rozhodnutím, smírem nebo
jiným titulem uvedeným v § 274 o.s.ř. po právní moci usnesení o nařízení výkonu
rozhodnutí.
Podle ustanovení § 336f odst. 2 o. s. ř. musí být v přihlášce uvedena
výše pohledávky a jejího příslušenství, jejíhož uspokojení se věřitel povinného
domáhá, jinak se k přihlášce nepřihlíží; o tomto následku musí být věřitel
poučen v dražební vyhlášce. K přihlášce musí být připojeny listiny prokazující,
že jde o vymahatelnou pohledávku nebo o pohledávku zajištěnou zástavním právem,
ledaže tyto skutečnosti vyplývají z obsahu spisu.
Ve výroku usnesení o nařízení dražebního jednání (dražební vyhlášce)
soud ve smyslu ustanovení § 336b odst. 2 písm. i) o. s. ř. uvede – mimo jiné –
upozornění, že při rozvrhu podstaty se mohou oprávněný, ti, kdo do řízení
přistoupili jako další oprávnění, a další věřitelé povinného domáhat uspokojení
jiných vymahatelných pohledávek nebo pohledávek zajištěných zástavním právem,
než pro které byl nařízen výkon rozhodnutí, jestliže je přihlásí nejpozději do
zahájení dražebního jednání, jestliže v přihlášce uvedou výši pohledávky a
jejího příslušenství a prokáží-li je příslušnými listinami, a poučení, že k
přihláškám, v nichž výše pohledávky nebo jejího příslušenství nebude uvedena,
se nepřihlíží (§ 336f).
Smyslem povinnosti přihlásit vymahatelné pohledávky nebo pohledávky
zajištěné zástavním právem do řízení o výkon rozhodnutí prodejem nemovitosti
nejpozději do zahájení dražebního jednání a prokázat je v téže lhůtě listinami
(§ 336f o.s.ř.), je poskytnout informaci pro dražitele a věřitele, co mohou
očekávat od výsledků dražby, aby mohli vyhodnotit svůj další procesní postup.
Mezi přihlášenou vymahatelnou pohledávkou a mezi přihlášenou pohledávkou
zajištěnou zástavním právem se při provádění výkonu prodejem nemovitostí
projevuje rozdíl v tom, že u převzetí dluhu povinného vydražitelem (§ 336g
o.s.ř.) u vykonatelné pohledávky nastoupí vydražitel jako dlužník místo
povinného (§ 336g odst. 2 o.s.ř.), zatímco je-li pohledávka, do níž nastoupil
vydražitel místo povinného jako dlužník, zajištěna zástavním právem k vydražené
nemovitosti, působí zástavní právo vůči vydražiteli (§ 336g odst. 3
o.s.ř.). Rozdíl při provádění výkonu rozhodnutí nastává i v tom, že pohledávky
vymáhajícího věřitele a zástavního věřitele se při rozvrhu neuspokojují
poměrně, ale podle svého pořadí a že zástavní věřitel může být uspokojen pouze
ze zástavy, což má význam v těch případech, kdy zástava pokrývá jen některé z
nemovitostí, ohledně nichž byl výkon rozhodnutí nařízen (srov. usnesení
Krajského soudu v Plzni ze dne 30. 7. 1998, sp. zn. 15 Co 299/98, uveřejněné v
časopisu Soudní judikatura č. 8, ročník 1999, pod č. 80). Nezohlednění těchto
odlišností by mohlo vést ke zkreslení informací pro vydražitele a věřitele,
kterých se jim má dostat pro jejich další postup při dražebním jednání. Je tedy
namístě přijmout závěr, že má-li věřitel vůči povinnému vymahatelnou
pohledávku, která je současně zajištěna zástavním právem, musí ji, aby při
rozvrhu dosáhl jejího uspokojení ve třetí skupině (§ 337c odst. 1 písm. c/
o.s.ř.), přihlásit do řízení o výkon rozhodnutí prodejem nemovitostí jako
pohledávku zajištěnou zástavním právem nejpozději do zahájení dražebního
jednání (§ 336f o.s.ř.). Nelze tedy přisvědčit dovolateli, že v případě, že
věřitelem byla řádně a včas přihlášena do výkonu rozhodnutí prodejem
nemovitosti pohledávka jako vymahatelná ve smyslu § 336f o.s.ř., je
tvrzení o jejím zajištění zástavním právem a doložení zástavního práva již jen
kriteriem rozhodným pro určení pořadí pohledávky ve smyslu § 337b o.s.ř., které
postačí sdělit a doložit až teprve ke dni rozvrhového jednání. Právní posouzení
odvolacím soudem je tak správné.
V pořadí druhý dovolací důvod, jímž dovolatel namítá, že rozhodnutí
odvolacího soudu vychází ze skutkového zjištění, které nemá podle obsahu spisu
v podstatné části oporu v provedeném dokazování, je nezpůsobilý k přezkoumání
dovolacím soudem. Jde o dovolací důvod podle § 241a odst. 3, který je
způsobilým dovolacím důvodem jen, je-li dovolání přípustné podle § 237 odst. 1
písm. a) a b) o.s.ř. O takový případ však v dané věci nejde.
Nejvyšší soud proto dovolání jako nedůvodné zamítl (§ 243b odst. 2,
část věty před středníkem, o.s.ř)
O nákladech dovolacího řízení rozhodl dovolací soud podle ustanovení §
243b odst. 5, věty první, § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o.s.ř. (dovolatel nebyl
ve věci úspěšný a ostatním účastníkům náklady v tomto stadiu řízení nevznikly).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 23. listopadu 2006
JUDr. Vladimír Mikušek, v. r.
předseda senátu