20 Cdo 4012/2015
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr.
Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a soudců JUDr. Zbyňka Poledny a JUDr. Aleše Zezuly
v exekuční věci oprávněné GE Money Bank, a. s., se sídlem v Praze 4 – Michle,
Vyskočilova 1422/1, identifikační číslo osoby 25672720, zastoupené JUDr. Janem
Brožem, advokátem se sídlem v Praze 2, Sokolská 60, proti povinnému J. F., P.,
pro 186 998 Kč s příslušenstvím, vedené u soudního exekutora JUDr. Juraje
Podkonického, Ph.D., Exekutorský úřad Praha 5, pod sp. zn. 067 EX 5543/14, o
dovolání zástavního věřitele Ing. V. P., Z., zastoupeného JUDr. Jaroslavem
Pavlíkem, advokátem se sídlem v Třebíči, Bráfova třída 161/20, proti usnesení
Městského soudu v Praze ze dne 5. června 2015, č. j. 14 Co 161/2015-157, takto:
I. Dovolání se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Soudní exekutor JUDr. Juraj Podkonický, Ph.D., usnesením ze dne 19. března
2015, č. j. 067 EX 5543/14-128, rozdělil rozdělovanou podstatu ve výši 1 850
000 Kč tak, že se z ní uspokojují pohledávky v tomto pořadí a výši:
1) Pohledávka soudního exekutora JUDr. Juraje Podkonického, Ph.D., na
nákladech exekuce ve výši 297 770,11 Kč k hotovému vyplacení. 2) Pohledávka oprávněného ve výši 198 105,80 Kč k hotovému vyplacení. 3) Pohledávka zástavního věřitele Ing. B. S. ve výši 1 061 750 Kč k
hotovému vyplacení. 4) Pohledávka zástavního věřitele Ing. V. P. ve výši 292 374,09 Kč k
hotovému vyplacení. Městský soud v Praze napadeným rozhodnutím usnesení soudního exekutora
potvrdil. Uzavřel, že i v exekučním řízení pro pořadí oprávněného platí § 337c
odst. 5 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších
předpisů, dále též jen „o. s. ř.“ (§ 52 odst. 1, 2 zákona č. 120/2001 Sb., o
soudních exekutorech a exekuční činnosti /exekuční řád/ a o změně dalších
zákonů, ve znění pozdějších předpisů, dále též jen „ex. řád“), tedy pro
pohledávku oprávněného je rozhodující den, kdy bylo zahájeno exekuční řízení
(4. 4. 2014). Pokud jde o pohledávku dalšího oprávněného s pořadím pohledávky
ve třetí skupině, Ing. S., uvedl, že exekuční řízení k jeho návrhu bylo
zahájeno dnem 8. 4. 2014. Přestože si podal přihlášku do již probíhajícího
řízení až dne 15. 12. 2014, zůstává jeho pořadí ve smyslu § 15 odst. 1 zákona
č. 119/2001 Sb., kterým se stanoví pravidla pro případy souběžně probíhajících
výkonů rozhodnutí, ve znění pozdějších předpisů, při rozvrhu rozdělované
podstaty zachováno (rozhodující je den zahájení exekučního řízení v souběžně
probíhající exekuce). Pořadí pohledávky Ing. P. jako zástavního věřitele je
určeno dnem zápisu vkladu do katastru nemovitostí, tedy 14. 4. 2014. K námitce
odvolatele Ing. P., že povinný neobdržel žádné peníze od Ing. B. S. na základě
půjčky uznané v notářském zápise, odvolací soud dodal, že ji odvolatel uplatnil
opožděně (§ 336b odst. 4 o. s. ř. ve znění účinném od 1. 1. 2013). Zástavní věřitel v dovolání namítá, že usnesení odvolacího soudu spočívá na
nesprávném právním posouzení věci. Podle jeho názoru odvolací soud pochybil,
pokud se nezabýval jeho námitkou, „že se o skutečnostech týkajících se
nepravosti pohledávky Ing. B. S. bez svého zavinění dozvěděl až po uplynutí
popěrné lhůty“. Otázka, která dosud řešena nebyla, se tedy týká „ústavně
komformního výkladu § 336b odst. 4 o. s. ř., a spočívá v tom, zda může věřitel
popírat pohledávky ostatních věřitelů účastnících se dražby, resp. uplatnit v
této věci námitky ve smyslu tohoto ustanovení, kdy je možné podat proti
rozhodnutí o rozvrhovém usnesení námitky, pokud věřitel marné uplynutí lhůty
pro podání těchto námitek nezapříčinil“. Odkázal na usnesení Ústavního soudu ze
dne 14. října 2013, sp. zn. IV. ÚS 1436/13, v němž se Ústavní soud obdobnou
otázkou zabýval. Navrhl, aby dovolací soud usnesení městského soudu zrušil a
věc mu vrátil k dalšímu řízení. Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle zákona č. 99/1963 Sb.,
občanského soudního řádu, ve znění účinném od 1. 1. 2014, dále jen „o.
Dovolání je přípustné, neboť dovolací soud se dosud výkladem § 336b odst. 4
písm. b) o. s. ř. ve znění účinném od 1. 1. 2013 ve vztahu k lhůtě stanovené
pro popření přihlášené pohledávky nezabýval.
Předně dovolací soud připomíná, že usnesení Ústavního soudu, na něž dovolatel
odkazuje, mířilo na ustanovení § 337b odst. 3 o. s. ř., ve znění účinném do 31.
12. 2012, a na situaci, kdy soud prvního stupně po zrušení prvního rozvrhového
usnesení odvolacím soudem neumožnil stěžovateli v dalším jednání před soudem
prvního stupně popřít zástavní pohledávku věřitele, resp. proti ní vznést
námitky, s odůvodněním, že jsou vzneseny opožděně. Naproti tomu v nyní
projednávané věci jde o posouzení, zda lze popřít pohledávku až v odvolacím
řízení.
Podle § 336b odst. 4 písm. b) o. s. ř. v dražební vyhlášce soud upozorní
oprávněného, ty, kdo do řízení přistoupili jako další oprávnění, a další
věřitele a povinného, že mohou popřít přihlášené pohledávky co do jejich
pravosti, výše, zařazení do skupiny a pořadí, a to nejpozději do 15 dnů ode dne
zveřejnění oznámení podle § 336p odst. 1, nebo v téže lhůtě žádat, aby k
rozvržení rozdělované podstaty bylo nařízeno jednání, a poučí je, že k námitkám
a žádosti o jednání učiněným později se nepřihlíží.
Podle § 336p odst. 1 o. s. ř. ve znění účinném od 1. 1. 2013 nejpozději do 7
dnů ode dne konání první dražby soud na úřední desce zveřejní i oznámení o
přihlášených pohledávkách, o nichž soud rozhodne v rozvrhu, včetně sdělení
věřitele o jejich zařazení do skupiny a pořadí v této skupině. V oznámení dále
uvede přihlášky, které byly odmítnuty, a důvod, pro který se tak stalo. V
oznámení poučí přihlášené věřitele podle § 336b odst. 4 písm. b) a o povinnosti
podle § 336f odst. 5.
Podle § 336p odst. 2 o. s. ř. ve znění účinném od 1. 1. 2013 jestliže soud do
zveřejnění oznámení doposud nerozhodl o některé přihlášce podle § 336f odst. 4,
uvede tuto skutečnost v oznámení samostatně. Nebude-li přihláška pohledávky
poté odmítnuta, zašle soud oprávněnému, povinnému a všem přihlášeným věřitelům,
o jejichž pohledávkách soud rozhodne v rozvrhu, dodatečné oznámení o projednání
takové pohledávky, a poučí je, že nejpozději do 15 dnů ode dne doručení
oznámení mohou pohledávku popřít co do její pravosti, výše, zařazení do skupiny
a pořadí nebo požádat, aby k rozvržení rozdělované podstaty bylo nařízeno
jednání, s tím, že k námitkám nebo žádosti o jednání učiněným později se
nepřihlíží.
Podle § 52 odst. 1 ex. řádu nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se pro
exekuční řízení přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu.
Podle § 69 ex. řádu nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se na exekuci
prodejem movitých a nemovitých věcí přiměřeně ustanovení občanského soudního
řádu upravující výkon rozhodnutí prodejem movitých věcí a nemovitých věcí.
Jednou z náležitostí dražební vyhlášky je ve smyslu shora citovaného ustanovení
§ 336b odst. 4 písm. b) o. s. ř. upozornění soudu (soudního exekutora) na
možnost popřít přihlášené pohledávky ve lhůtě 15 dnů ode dne zveřejnění
oznámení podle § 336p odst. 1 a dále na možnost požádat, aby k rozvržení
rozdělované podstaty bylo nařízeno jednání. Nevyužití tohoto oprávnění má za
následek, že se k pozdějším námitkám či pozdější žádosti o nařízení jednání
nepřihlíží.
Do sedmi dnů od konání první dražby (k výkladu první dražby srov. usnesení
Nejvyššího soudu ze dne 1. července 2015, sp. zn. 26 Cdo 2021/2015, jehož
závěry platí i pro právní úpravu účinnou od 1. 1. 2013 - srov. znění § 336m
odst. 1 o. s. ř.) je soud (soudní exekutor) povinen zveřejnit na úřední desce
oznámení o přihlášených pohledávkách. V oznámení uvede seznam přihlášek, o
nichž bude rozhodovat v rozvrhu. Jedná se o přihlášky, které splňují
náležitosti předepsané § 336f o. s. ř. U každé přihlášky přitom uvede její výši
a výši jejího příslušenství (jistinu i příslušenství pohledávky je povinen
věřitel přesně vyčíslit ke dni konání dražby), údaj o tom, do jaké skupiny
pohledávka patří a skutečnosti významné pro pořadí pohledávek. Současně uvede i
výčet pohledávek, které byly odmítnuty, a to včetně důvodu, proč k odmítnutí té
které pohledávky došlo. Dále musí oznámení obsahovat poučení podle § 336b odst.
4 písm. b) a dále podle § 336f odst. 5 (změny týkající se přihlášky).
Oprávněnému, těm, kdo do řízení přistoupili jako další oprávnění, a dalším
věřitelům a povinnému, se znovu dostává poučení o možnosti ve stanovené lhůtě
popřít pohledávky a o možnosti požádat, aby k rozvržení rozdělované podstaty
bylo nařízeno jednání. Stejně tak se jim dostává opětovně poučení o tom, že k
pozdějším námitkám či pozdější žádosti nebude přihlédnuto. Každý účastník
rozvrhové fáze výkonu rozhodnutí (exekuce) může pohledávku popřít písemně ve
lhůtě 15 dnů ode dne zveřejnění oznámení nebo při rozvrhovém jednání, požádal-
li (popř. požádal-li o to jiný účastník), aby jednání k rozvržení rozdělované
podstaty bylo nařízeno.
Z uvedeného vyplývá, že jiný prostor pro popření pohledávky účastník rozvrhové
fáze výkonu rozhodnutí (exekuce) nemá. Jestliže dovolatel zpochybnil pravost
pohledávky Ing. B. S. až v odvolacím řízení, nelze k jeho námitkám již
přihlížet. Pro úplnost dovolací soud dodává, že dovolatel ani v odvolání
neuvedl, co mu bránilo popřít pohledávku Ing. S. dříve (č. l. 136, 140
exekutorského spisu), a nezdůvodnil to ani ve svém dovolání.
Protože právní závěr odvolacího soudu je správný, postupoval Nejvyšší soud
podle § 243d odst. 1 o. s. ř. a dovolání zamítl.
Dovolatel v dovolacím řízení úspěšný nebyl, ostatním účastníkům žádné náklady
podle obsahu spisu nevznikly. Tomu odpovídá výrok o nákladech dovolacího řízení
(§ 142 odst. 1, § 224 odst. 1 a § 243c odst. 3 o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 19. ledna 2016
JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D.
předsedkyně senátu