20 Cdo 4018/2013
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl ve věci výkonu rozhodnutí oprávněného O.
K., proti povinnému P. Š., prodejem movitých věcí, pro výživné, vedené u
Okresního soudu v Nymburce pod sp. zn. 22 E 596/2010, o dovolání povinného
proti usnesení Krajského soudu v Praze z 30. července 2013, č. j. 30 Co
208/2013-49, takto:
Řízení o „odvolání“ proti usnesení Krajského soudu v Praze z 30. července 2013,
č. j. 30 Co 208/2013-49, se zastavuje.
Shora označeným rozhodnutím krajský soud potvrdil usnesení z 19. 2. 2013, č. j.
22 E 596/2010-30, ve znění opravného usnesení ze 6. 6. 2013, č. j. 22 E
596/2010-44, jímž okresní soud rozhodl zastavení výkonu rozhodnutí.
Usnesení odvolacího soudu napadl 1. povinný odvoláním (viz podání na č.l. 49) a
na výzvu soudu (č. l. 56) nedostatky podání neodstranil.
Napadené usnesení krajského soudu je rozhodnutím odvolacího soudu vydaným v
rámci odvolacího řízení. Odvolání však není opravným prostředkem, jejž by bylo
možno podat proti rozhodnutí krajského (městského) soudu jako soudu odvolacího
(srov. § 201 a § 10 odst. 2 o. s. ř.). Tomu odpovídá i skutečnost, že Nejvyšší
soud - ve shodě s tím, jak soustavu soudů vymezuje Ústava (srov. článek 91) -
může být jen soudem prvního stupně nebo soudem dovolacím (srov. § 9 odst. 4 a §
10a o. s. ř.) a že funkční příslušnost soudu pro projednání odvolání proti
rozhodnutí odvolacího soudu občanský soud řád neupravuje.
Nedostatek funkční příslušnosti je neodstranitelným nedostatkem podmínky
řízení, jehož důsledkem je vždy zastavení řízení (srov. § 104 odst. 1 věta
první o. s. ř.). Řízení o „odvolání“ proti rozhodnutí odvolacího soudu zastaví
Nejvyšší soud jako vrcholný článek soustavy obecných soudů a jako soud, který
je funkčně příslušný k rozhodování o opravném prostředku proti rozhodnutím
odvolacích soudů (srov. usnesení Nejvyššího soudu z 31. května 2001, sp. zn. 20
Cdo 1535/99, uveřejněné v časopise Soudní judikatura 7/2001 pod č. 85, usnesení
Nejvyššího soudu z 27. června 2002, sp. zn. 29 Odo 433/2002, uveřejněné v témže
časopise Soudní judikatura 7/2002 pod č. 139 nebo usnesení téhož soudu z 26.
října 2011, sp. zn. 20 Cdo 3313/2011 ).
Nejvyšší soud proto řízení o „odvolání,“ které shora uvedenou vadou trpí, podle
ustanovení § 104 odst. 1 o. s. ř. zastavil.
O případných nákladech exekuce bude rozhodnuto podle ustanovení hlavy VI.
exekučního řádu.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 19. prosince 2013
JUDr. Vladimír Mikušek
předseda senátu