20 Cdo 4102/2011
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy
Jirmanové, Ph.D. a soudců JUDr. Olgy Puškinové a JUDr. Vladimíra Mikuška v
exekuční věci oprávněné ČSAD Invest, a. s., se sídlem ve Vsetíně, Ohrada 791,
identifikační číslo osoby 25308106, zastoupené JUDr. Pavlem Vyroubalem,
advokátem se sídlem ve Vsetíně, Palackého 168, proti povinnému L. V.,
zastoupenému Mgr. Martinem Ludvíkem, advokátem se sídlem v Rožnově pod
Radhoštěm, Palackého 2205, za účasti manželky povinného J. V., zastoupené JUDr.
Bohumilem Sadílkem, advokátem se sídlem ve Valašském Meziříčí, Sokolská 1268,
pro 404 121,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu ve Vsetíně –
pobočky ve Valašském Meziříčí pod sp. zn. 2 Nc 3123/2003, o dovolání povinného
a manželky povinného proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 30. srpna
2010, č. j. 66 Co 296/2010-290, takto:
Dovolání se odmítá.
Krajský soud napadeným rozhodnutím potvrdil usnesení ze dne 15. července 2008,
č. j. 012 EX 1098/02-172, kterým pověřený exekutorský kandidát udělil
vydražiteli M. V. příklep na nemovitostech ve výroku uvedených, a to a) na
nemovitostech ve společném jmění manželů povinného a jeho manželky, zapsaných
na listu vlastnictví č. pro obec a katastrální území V. B., b) na
spoluvlastnickém podílu povinného o velikosti ? na nemovitostech zapsaných na
listu vlastnictví č. pro obec a katastrální území V. B., za nejvyšší podání 1
410 000,- Kč a vydražiteli stanovil lhůtu 30 dnů k zaplacení nejvyššího podání.
Vyšel z toho, že dražební vyhláška obsahovala výzvu, aby všichni, kdo mají k
draženým nemovitostem právo nepřipouštějící jejich prodej v dražbě, toto právo
uplatnili a prokázali před zahájením dražebního jednání, jinak že k takovým
právům nebude přihlíženo, že z protokolu o dražbě ze dne 29. října 2007, č. j.
012 EX 1098/02-10, nevyplývá, že by někdo takové právo uplatnil a že manželka
povinného podala vylučovací žalobu až dne 15. srpna 2008 (správně 15. července
2008), tedy poté, kdy proběhlo další dražební jednání, při němž bylo rozhodnuto
o příklepu. Odvolací soud nepovažoval za podstatné, zda exekutorovi byla známá
otázka zániku bezpodílového spoluvlastnictví manželů (dále jen „BSM“), neboť
bylo na povinném a jeho manželce, aby uvedli právní stav do souladu se stavem
vykázaným v katastru nemovitostí, popř. aby včas uplatnili vylučovací žalobu,
která v případě její úspěšnosti mohla být důvodem pro zastavení exekuce. K
námitce odvolatelky, týkající se neexistence žalobce v době rozhodování soudu v
nalézacím řízení, a to z důvodu přeměny na jiný subjekt, uvedl, že tuto námitku
lze uplatnit v rámci řízení o zastavení exekuce, neboť se týká nevykonatelnosti
exekučního titulu.
Dovolatelé v dovolání, jehož přípustnost dovozují z § 237 odst. 1 písm. c)
zákona č. 99/1963 Sb., občanský soud řád ve znění pozdějších předpisů (dále též
jen „o. s. ř.“), namítají, že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za
následek nesprávné rozhodnutí ve věci, a že rozhodnutí spočívá na nesprávném
právním posouzení věci (§ 241a odst. 2 písm. a/, b/ o. s. ř.). Podle jejich
názoru byl porušen zákon při nařízení dražebního jednání tím, že došlo k
ustanovení soudního znalce k ocenění nemovitostí dříve, než nabylo právní moci
usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí prodejem nemovitostí, resp. exekuční
příkaz č. j. Ex 1098/02-1, neboť tento exekuční příkaz byl manželce povinného
doručen současně s usnesením o ustanovení soudního znalce. Dovolatelé se
domnívají, že z důvodu nedodržení zákonného postupu exekutora v exekučním
řízení byla i dražební vyhláška vydána za situace, kdy usnesení o ceně dosud
nenabylo právní moci. Podle dovolatelů také osoba zastupující vydražitele
neměla řádné oprávnění zúčastnit se dražby. Plná moc ze dne 11. července 2008,
udělená Mgr. J.O., jej zmocňuje k tomu, aby zmocněnec zastupoval nikoliv M. V.,
ale „nás“, a dále byla tato plná moc udělena jako zvláštní plná moc k „EX
1098/02“. V plné moci není uvedena řádná spisová značka projednávané věci ani z
ní nevyplývá, že se jedná o plnou moc k účasti u dražebního jednání. Z tohoto
důvodu došlo k porušení zákona při provádění dražby. Zásadní právní význam
napadeného rozhodnutí pojí k otázce, zda mohl soudní exekutor přistoupit k
dražbě nemovitostí, jestliže mu již čtyři roky před dražbou bylo známo, že část
nemovitostí netvoří společné jmění manželů (dále též jen „SJM“) povinného a
jeho manželky. Uvedli, že již dne 18. listopadu 2003 podala manželka povinného
návrh na zastavení exekuce, který je mimo jiné založen ve spise Okresního soudu
ve Vsetíně – pobočky ve Valašském Meziříčí sp. zn. 2 Nc 3123/2003, v němž
doložila, že již v roce 1995 bylo týmž soudem zrušeno BSM (rozsudek nabyl
právní moci dne 16. srpna 1995), což doložila i soudnímu exekutorovi, který měl
tento rozsudek k dispozici. Současně manželka povinného přisuzuje napadenému
rozhodnutí zásadní právní význam v souvislosti s otázkou, do kdy nejpozději je
třeba podat vylučovací žalobu, přičemž sama považuje za možné, aby vylučovací
žaloba mohla být podána i po zahájení prvního dražebního jednání. Dovolatelé
rovněž připomněli, že pohledávka povinného vznikla až poté, co bylo BSM
zrušeno. Dále namítají, že v době vydání exekučního titulu žalobkyně SNEL spol. s r.o. jako právnická osoba neexistovala, byla zrušena bez likvidace z důvodu
přeměny a ke dni výmazu z obchodního rejstříku, tj. ke dni 1. březnu 1996
zanikla. S touto skutečností dovolatelka pojí další otázku, zda je možné
skutečnost, že exekuce byla nařízena na základě nevykonatelného exekučního
titulu, považovat za jeden z důvodů, pro které došlo při nařízení dražebního
jednání nebo při jeho provádění k porušení zákona.
Dovolatelé nesouhlasí přitom
s názorem odvolacího soudu, že nevykonatelností exekučního titulu je třeba se
zabývat v jiné fázi exekučního řízení, neboť soud přihlíží kdykoliv za řízení k
tomu, zda jsou splněny podmínky řízení. Dovolatelka uvedla, že o jejím návrhu
na zastavení exekuce nebylo rozhodnuto, stejně jako nebylo rozhodnuto o návrhu
na zastavení exekuce jejího manžela ze dne 6. listopadu 2009. Vytýká odvolacímu
soudu, že nepřihlédl k tomu, že v jiné věci vedené u Okresního soudu ve Vsetíně
– pobočky ve Valašském Meziříčí byla v souvislosti s podáním vylučovací žaloby
exekuce odložena. Dovolatelé navrhli, aby dovolací soud usnesení odvolacího
soudu i soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu
řízení.
Nejvyšší soud rozhodl o dovolání podle občanského soudního řádu, ve znění
účinném od 1. července 2009 do 31. prosince 2012 (srov. část první, čl. II
Přechodná ustanovení, bod 12 zákona č. 7/2009 Sb. a čl. II Přechodná
ustanovení, bod 7 zákona č. 404/2012 Sb.).
Dovolací soud se předně zabýval otázkou přípustnosti dovolání povinného a
dospěl k závěru, že k podání dovolání není subjektivně oprávněn, neboť usnesení
o příklepu ze dne 15. července 2008 napadla odvoláním pouze jeho manželka.
Dovolání povinného proto odmítl podle § 243b odst. 5 věty první a § 218 písm.
b) o. s. ř.
Dovolání manželky povinného není přípustné.
Je-li napadeným rozhodnutím – jako v projednávaném případě – usnesení
odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno usnesení, kterým soudní exekutor udělil
vydražiteli příklep, je dovolání ve smyslu § 238a odst. 1 písm. d) o. s. ř.
přípustné za podmínek vymezených v § 237 odst. 1 písm. b) nebo c) o. s. ř.
(srov. § 238a odst. 2 o. s. ř.) ve spojení s § 130 zákona č. 120/2001 Sb., o
soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších
zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „ex. řád“). Protože použití
ustanovení § 237 odst. 1 písm. b) o. s. ř. je vyloučeno (srov. usnesení
Nejvyššího soudu ze dne 24. listopadu 2011, sp. zn. 20 Cdo 1252/2011), zbývá
přípustnost dovolání vyvozovat již jen z ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) o.
s. ř. (jež bylo k 31. prosinci 2012 zrušeno nálezem Ústavního soudu České
republiky ze dne 21. února 2012, Pl. ÚS 29/11, avšak podle nálezu IV. ÚS
1572/11 ze dne 6. března 2012 zůstává pro posouzení přípustnosti dovolání
podaných do 31. prosince 2012 i nadále použitelné), podle něhož je dovolání
přípustné, dospěje-li dovolací soud k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci
samé po právní stránce zásadní význam. Podle § 237 odst. 3 o. s. ř. rozhodnutí
odvolacího soudu má po právní stránce zásadní právní význam zejména tehdy, řeší-
li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena
nebo která je soudy rozhodována rozdílně, nebo má-li být dovolacím soudem
vyřešená právní otázka posouzena jinak; k okolnostem uplatňovaným dovolacími
důvody podle § 241a odst. 2 písm. a) a § 241a odst. 3 se nepřihlíží.
Ačkoliv dovolatelka přisuzuje napadenému rozhodnutí po právní stránce zásadní
význam, hodnocením námitek v dovolání obsažených k tomuto závěru dospět nelze.
Podle § 336k odst. 3 věty první o. s. ř. odvolací soud usnesení o příklepu
změní tak, že se příklep neuděluje, jestliže v řízení došlo k takovým vadám, že
se odvolatel nemohl zúčastnit dražby, nebo jestliže byl příklep udělen proto,
že při nařízení dražebního jednání nebo při provedení dražby došlo k porušení
zákona.
Zásadní právní význam napadeného usnesení dovolatelka spojuje mimo jiné s
otázkou, zda mohl soudní exekutor přistoupit k dražbě nemovitostí, jestliže mu
již čtyři roky před dražbou bylo známo, že část nemovitostí netvoří SJM (resp.
BSM).
Výkon rozhodnutí prodejem nemovitosti, resp. exekuci prodejem nemovitosti (§ 69
ex. řádu), lze nařídit, jestliže oprávněný listinami vydanými nebo ověřenými
státními orgány, popř. veřejnými listinami notáře, doloží, že nemovitost je ve
vlastnictví povinného (§ 335 odst. 1 o. s. ř.). Je-li exekucí postižena
nemovitost, k níž existuje právo, které nepřipouští exekuci, může ten, kdo se
tohoto práva dovolává, podat vylučovací žalobu (§ 267 o. s. ř.). Ustanovení §
336i odst. 1 o. s. ř. pak přímo ukládá soudu, resp. exekutorovi, aby odročil
dražební jednání, bylo-li zjištěno, že byla podána žaloba na vyloučení
prodávané nemovitosti z exekuce. Výklad tohoto ustanovení v soudní praxi žádné
potíže nečiní. Jestliže manželka povinného podala vylučovací žalobu až 15.
července 2008, tedy měsíc po dalším dražebním jednání (první dražební jednání
se uskutečnilo již 29. října 2007, avšak k němu se žádní zájemci nedostavili -
viz č. l. 102), nemohlo dojít při provádění dražby k porušení zákona. Je-li
zákonnou podmínkou pro odročení dražebního jednání podání vylučovací žaloby,
nemůže otázka, zda soudní exekutor mohl přistoupit k dražbě, když čtyři roky
věděl o zániku SJM (resp. BSM) povinného a jeho manželky, činit napadené
rozhodnutí po právní stránce zásadně významným.
Námitky, že zástupce vydražitele neměl řádné oprávnění zúčastnit se dražby a že
dražební vyhláška byla vydána v době, kdy usnesení o ceně nemovitostí nebylo v
právní moci, dovolatelka uplatnila poprvé v dovolacím řízení. Dovolací soud se
těmito námitkami nemohl zabývat, neboť na jejich řešení rozhodnutí odvolacího
soudu nespočívá. Pro úplnost dovolací soud dodává, že usnesení o ceně
nemovitostí nabylo právní moci dne 11. července 2007.
Protože návrh povinného na zastavení exekuce byl podán až po udělení příklepu
dne 13. listopadu 2009 (č. l. 184), nemohl k němu exekutor přihlížet jako k
důvodu pro odročení dražebního jednání. Manželka povinného podala návrh na
zastavení exekuce již 18. 11. 2003 z důvodu, že soudní exekutor vydal exekuční
příkaz, v němž jako způsob provedení exekuce stanovil srážky z její mzdy (č. l.
18). Po zrušení exekučního příkazu manželka povinného navrhla, aby soud o jejím
návrhu nejednal (č. l. 27).
V rámci odvolacího řízení, v němž se odvolací soud zabývá pouze námitkami
vztahujícími se k udělení příklepu, nelze námitku, že exekuční titul je
nevykonatelný, zohlednit.
Dovolání manželky povinného není přípustné podle žádného v úvahu připadajícího
ustanovení občanského soudního řádu, Nejvyšší soud je tudíž bez jednání (§ 243a
odst. 1 věta první o. s. ř.) podle § 243b odst. 5 věty první a § 218 písm. c)
o. s. ř. odmítl.
O nákladech dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu (hlava VI. ex.
řádu).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li žalobci dobrovolně, co jim ukládá vykonatelné rozhodnutí, může
žalovaný podat návrh na výkon rozhodnutí (exekuci).
V Brně dne 27. srpna 2013
JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D.
předsedkyně senátu