20 Cdo 4143/2007
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z
předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové a
JUDr. Petra Šabaty ve věci výkonu rozhodnutí oprávněného F. ú. v B., proti
povinnému J. Z., pro 80.166,60 Kč, prodejem nemovitostí, vedené u Okresního
soudu v Přerově pod sp. zn. 21 E 14/2007, o dovolání oprávněného proti usnesení
Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 30. 7. 2007, č. j. 40 Co
968/2007-14, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Shora označeným rozhodnutím odvolací soud potvrdil usnesení ze
dne 4. 6. 2007, č. j. 21 E 14/2007-9, jímž Okresní soud v Přerově ve výroku
III. rozhodl o povinnosti F. ú. v B. složit zálohu na náklady důkazu znaleckým
posudkem ve výši 4.000,- Kč ve lhůtě 3 dnů od právní moci usnesení.
Pravomocné usnesení odvolacího soudu napadl povinný dovoláním.
Dovolání není přípustné.
Podle § 236 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu ve
znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.), lze dovoláním napadnout
pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští
Přípustnost dovolání proti usnesení upravují ustanovení § 237 až § 239
o. s. ř.
Dovolání není přípustné ani podle ustanovení § 238a odst. 1 o. s. ř.,
upravujícího přípustnost (kromě věcí konkursních a zmatečnostních) ve věcech
výkonu rozhodnutí, jelikož napadeným usnesením nebylo potvrzeno ani změněno
usnesení, jímž bylo rozhodnuto o návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí (písm.
c/) ani o jeho zastavení (písm. d/), nýbrž o potvrzení povinnosti složit zálohu
na náklady důkazu znaleckým posudkem, na nějž se však žádný z případů
upravených v taxativním výčtu tohoto ustanovení nevztahuje (o příklep /písm.
e/, rozvrh /písm. f/ ani o povinnosti vydražitele /písm. g/ nejde zcela zjevně).
Protože nejde o usnesení o obnově řízení ani po povolení obnovy, není
dovolání přípustné ani podle § 238 o. s. ř.
Podle § 239 o. s. ř. není dovolání přípustné proto, že usnesení o
potvrzení povinnosti složit zálohu na náklady důkazu znaleckým posudkem v jeho
taxativním výčtu uvedeno není.
Přípustnost dovolání nevyplývá ani z § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř.,
jelikož toto ustanovení ji nezakládá – samo o sobě – pro kterákoli rozhodnutí
ve věcech výkonu rozhodnutí, ale jen (§ 238a odst. 2 o. s. ř.) pro případy
uvedené právě ve speciálním ustanovení § 238a odst. 1 o. s. ř., v jejichž výčtu
však (viz výše) rozhodnutí o potvrzení povinnosti složit zálohu na náklady
důkazu znaleckým posudkem není (k tomu, jakož i k závěru, že okolnost, zda jde
o rozhodnutí ve věci samé, jak to vyžaduje ustanovení § 237 odst. 1 písm. c/ o.
s. ř., či nikoli, je nevýznamná, srov. též usnesení Nejvyššího soudu z 30. 11.
2004, sp. zn. 20 Cdo 1520/2003, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 12,
ročník 2004 pod č. 233).
Není-li dovolání přípustné podle žádného v úvahu připadajícího ustanovení
občanského soudního řádu, Nejvyšší soud je odmítl (§ 243b odst. 5, věta první,
§ 218 písm. c/ o. s. ř.).
Dovolání bylo odmítnuto, povinnému náklady tohoto řízení, na jejichž náhradu by
jinak měl právo, (podle obsahu spisu) nevznikly; této procesní situaci odpovídá
ve smyslu ustanovení § 146 odst. 3, § 224 odst. 1 a § 243b odst. 5 o. s. ř.
výrok o tom, že na náhradu nákladů tohoto řízení nemá právo žádný z účastníků.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 19. prosince 2007
JUDr. Pavel K r b e k , v. r.
předseda senátu