Dovolání povinného se odmítá.
Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o. s. ř.) :
Nejvyšší soud dovolání povinného, které dle svého obsahuje směřuje proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 27. dubna 2017, č. j. 9 Co 189/2017-151, podle ustanovení § 243c odst. 1 věty první zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (srov. čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony) - dále jen „o. s. ř.“, odmítl, protože směřuje proti usnesení odvolacího soudu, kterým bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50 000 Kč [§ 238 odst. 1 písm. d) o. s. ř., srov. shora výši částky, pro niž byla exekuce nařízena], a v dovolacím řízení proto nelze pokračovat, aniž zkoumal splnění podmínky povinného zastoupení dovolatele v dovolacím řízení (§ 241 o. s. ř.).
Vzhledem k tomu, že dovolání v této věci je objektivně nepřípustné, nebylo nutné rozhodovat o žádosti dovolatele o ustanovení zástupce z řad advokátů, přičemž jeho právo na spravedlivý proces tímto nebylo porušeno.
O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu [§ 87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů].
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 17. 10. 2017
JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D. předsedkyně senátu