20 Cdo 4463/2007
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr.
Miroslavy Jirmanové a soudců JUDr. Vladimíra Mikuška a JUDr. Olgy Puškinové v
exekuční věci oprávněných a) J. K. a b) M. K., zastoupených JUDr. Karlem
Stečínským, advokátem se sídlem v Praze 4, Ohradní 1352, proti povinné TRADE
LINK, spol. s r. o., se sídlem v Praze 10, Moskevská 63, zastoupené Mgr. Karlem
Hnilicou, advokátem se sídlem v Praze 2, Lublaňská 40, za účasti Frenn Trading
B.V., se sídlem v Nizozemí, Aarle Rixtelseweg 14, 5707GL, Helmond, zastoupené
JUDr. Petrem Voříškem, advokátem se sídlem v Praze 7, Argentinská 48/286, a
vydražitele JUDr. M. Š., zastoupeného JUDr. Pavlem Ondrou, advokátem se sídlem
v Praze 1, Celená 26, pro 2 630 000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního
soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. 19 Nc 6888/2003, o dovolání vydražitele proti
usnesení Městského soudu v Praze ze dne 20. 3. 2007, č. j. 16 Co 55/2007-53,
Dovolání se zamítá.
Městský soud v Praze v záhlaví uvedeným rozhodnutím k odvolání povinného a
společnosti Frenn Trading. B.V. změnil usnesení o příklepu ze dne 10. 12. 2004,
č. j. 092 EX 58/03-27 (jímž soudní exekutor JUDr. Ján Locek, se sídlem
exekutorského úřadu v Kutné Hoře, Šultysova 154-5, udělil vydražiteli JUDr. M.
Š. příklep na blíže specifikované nemovitosti v katastrálním území Modřany,
obec Praha, za nejvyšší podání 4,720.000,- Kč, na něž započetl složenou jistotu
250.000,- Kč a k doplacení zbytku kupní ceny stanovil dvouměsíční lhůtu od
právní moci usnesení o příklepu) tak, že příklep se neuděluje (§ 336k odst. 3
zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu ve znění pozdějších předpisů /
dále též jen „o. s. ř.“/ ve spojení s § 52 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb.).
Odvolací soud dospěl k závěru, že v průběhu dražby došlo k porušení zákona a že
napadené usnesení o příklepu nemělo být vůbec vydáno z důvodu souběžně
probíhající exekuce prodejem podniku povinné (exekuční příkaz prodejem podniku
povinné ve prospěch oprávněné Frenn Trading B.V. byl vydán dne 7. 11. 2003
soudním exekutorem JUDr. Jurajem Podkonickým pod č. j. EX 2903/03-37). Odvolací
soud s odkazem na § 338zn o. s. ř. a § 16 zákona č. 119/2001 Sb. dovodil, že
nelze provést exekuci na nemovitosti patřící k podniku, na něž je vedena
exekuce prodejem podniku (§ 254 odst. 2 o. s. ř.). Nepovažoval za relevantní,
zda předmětná nemovitost slouží provozu podniku, rozhodující je, že nemovitost
je vlastnictvím povinné a že na ni je vedena exekuce prodejem podniku. Otázku,
zda předmětná nemovitost slouží provozu podniku (§ 338g odst. 2 o. s. ř.) či
zda povinná vůbec vlastní podnik, nepřísluší rozhodovat v tomto řízení, ale
pouze při exekuci prodejem podniku. Porušení zákona v průběhu dražby soud
shledal i v postupu exekutora, jímž nepřipustil k dražbě dražitele A-Trading a.
s., se sídlem Praze 3, Písecká 9/1968, s odůvodněním, že se k dražebnímu
jednání dostavil a dražební jistotu uhradil pozdě.
Rozhodnutí odvolacího soudu napadl vydražitel dovoláním, jehož přípustnost
opírá o § 237 odst. 1 písm. a) o. s. ř., a jako dovolací důvod uvádí vadu
řízení, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, a dále
nesprávné právní posouzení věci (§ 241a odst. 2 písm. a/, b/ o. s. ř.).
Naplnění těchto důvodů spatřuje v tom, že ačkoli společnost Frenn Trading B.V.
neměla aktivní legitimaci k podání odvolání proti usnesení soudního exekutora o
příklepu a nebyla účastníkem řízení, přesto jí bylo jako dalšímu oprávněnému
toto usnesení doručováno a odvolací soud se následně věcně zabýval jejím
odvoláním (jemuž navíc přisvědčil). Dovolatel odvolacímu soudu vytýká, že se
neřídil závěry usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 1256/99, publikovaného
jako Rc 57/2000, a dovozuje, že byť se dražba posléze ukázala „podivná“, přesto
se stal vlastníkem dražených nemovitostí. Přirovnává situaci k nabytí věci v
komisi, kde je chráněna dobrá víra nového vlastníka a kde za případný exces
odpovídá komisionář. Z toho, že nabytí vlastnictví příklepem je originálním
způsobem nabytí, dovozuje, že k nabytí v projednávané věci skutečně došlo bez
ohledu na to, zda „z pohledu dražebního řízení bylo vše v pořádku“; a pokud ne,
pak je „legitimní takový závěr konstatovat, nicméně bez důsledků k nabytí
vlastnictví“. Nemělo-li k příklepu dojít z jakýchsi procesních formalit,
domnívá se, že to nemůže mít vliv na jeho nabytí vlastnictví. Odvolacímu soudu
dále vytýká, že dražební příklep nemohl být aktem nulitním, neboť se nejedná o
právní akt z pohledu veřejnoprávního. Navrhl, aby dovolací soud napadené
usnesení zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Oprávnění se ve svém vyjádření ztotožnili s názory dovolatele a navrhli, aby
napadené rozhodnutí bylo zrušeno a věc vrácena k novému projednání.
Soudní exekutor JUDr. Ján Locek ve svém vyjádření k dovolání odkázal na právní
názor vyjádřený ve svém usnesení ze dne 1. 9. 2005, č. j. 092 EX 58/03-23, v
němž uvedl, že usnesení o příklepu je v rozporu s § 338zn odst. 1 o. s. ř.,
neboť je souběžně vedena exekuce prodejem podniku povinné.
Dovolací soud rozhodl o dovolání podle občanského soudního řádu ve znění
účinném do 30. 6. 2009 (čl. II Přechodných ustanovení, bod 12, zákona č. 7/2009
Sb.).
Dovolání - přípustné podle § 237 odst. 1 písm. a) o. s. ř. – není důvodné.
Dovolací soud se předně ztotožňuje s námitkou dovolatele, že
společnost Frenn Trading B.V., se sídlem v Nizozemí, Aarle Rixtelseweg 14,
5707GL, Helmond, nebyla osobou legitimovanou k podání odvolání, a to ani jako
další oprávněná osoba. Za dalšího oprávněného se ve smyslu § 335 odst. 2 o. s.
ř. považuje ten, kdo podal návrh na nařízení výkonu rozhodnutí prodejem téže
nemovitosti u příslušného soudu dříve, než soud pravomocně rozhodl o nařízení
výkonu rozhodnutí, a to ode dne podání návrhu. V exekučním řízení podle zákona
č. 120/2001 Sb., kde o způsobu exekuce rozhoduje exekutor, je přistoupení
dalšího oprávněného pojmově vyloučeno. Odvolací soud tak zatížil řízení vadou,
která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. V souzené věci však
takový následek neměla, protože shodné námitky jako uvedená společnost vznesl v
odvolání povinný, jehož oprávnění k odvolání vyplývá z § 336k odst. l o. s. ř.,
a to bez omezení vyplývajících z § 336j odst. 2 o. s. ř. ve znění účinném do
31. 12. 2000.
Předmětem dovolacího přezkumu je proto závěr odvolacího soudu,
že při nařízení dražebního jednání došlo k porušení zákona, jež mělo za
následek neudělení příklepu.
Právní posouzení je nesprávné, jestliže odvolací soud věc posoudil podle právní
normy, jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu, sice správně
určenou, nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně
aplikoval (z podřazení skutkového stavu hypotéze normy vyvodil nesprávné závěry
o právech a povinnostech účastníků).
Podle § 16 zákona č. 119/2001 Sb., kterým se stanoví pravidla
pro případy souběžně probíhajících výkonů rozhodnutí, ve znění do 31. 10. 2009
(se zřetelem k době konání dražby a udělení příklepu, jakož i k době vydání
napadeného usnesení), platí, že nařízením výkonu rozhodnutí prodejem podniku
soudem nebo vydáním exekučního příkazu o prodeji podniku soudním exekutorem se
přerušují již nařízené exekuce, kterými byly postiženy movité věci, nemovitosti
a jiné pohledávky než z účtu u peněžního ústavu, jestliže patří k podniku.
Oprávnění z těchto exekucí mají jako věřitelé povinného právo na uspokojení z
rozdělované podstaty, aniž by museli vymáhanou pohledávku přihlásit; to platí i
tehdy, jestliže vymáhaná pohledávka nepatří k podniku (odst. 1). Exekuce,
kterými byly postiženy movité věci, nemovitosti a jiné pohledávky než z účtu u
peněžního ústavu patřící k podniku, nařízené po nařízení výkonu rozhodnutí
prodejem podniku soudem nebo po vydání exekučního příkazu o prodeji podniku
soudním exekutorem, nelze až do skončení řízení před soudem nebo soudním
exekutorem provést. Možnost oprávněných z těchto exekucí přihlásit svou
pohledávku podle zvláštního právního předpisu není dotčena (odst. 2). Nebyla-li
pohledávka oprávněných uvedených v odstavcích 1 a 2 uspokojena při rozvrhu
rozdělované podstaty získané prodejem podniku, pokračuje se po pravomocném
skončení výkonu rozhodnutí (exekuce) prodejem podniku v řízení; v případě, že
podnik byl prodán v dražbě a že jde o pohledávku patřící k podniku, nastupuje
do řízení na místo povinného vydražitel (odst. 3).
Podle § 336k odst. 3 o. s. ř. (jež se podle § 69 zákona č. 120/2001 Sb.
přiměřeně užije i při exekuci prodejem nemovitostí) odvolací soud usnesení o
příklepu změní tak, že se příklep neuděluje, jestliže v řízení došlo k takovým
vadám, že se odvolatel nemohl zúčastnit dražby, nebo jestliže byl příklep
udělen proto, že při nařízení dražebního jednání nebo při provedení dražby
došlo k porušení zákona. Ustanovení § 219a (o zrušení rozhodnutí prvního
stupně) se nepoužije.
Z citovaného ustanovení § 16 odst. 1 zákona č. 119/2001 Sb. vyplývá, že
vydáním exekučního příkazu prodejem podniku se mimo jiné přerušují exekuce
prodejem nemovitostí, jestliže patří k podniku. Zda je tato podmínka splněna,
lze však řešit, jak správně uvedl odvolací soud, jen v exekuci prodejem
podniku; to v podstatě znamená, že k přerušení exekuce prodejem nemovitostí
dochází vždy. Přistoupil-li exekutor k dražbě nemovitostí, ačkoliv exekuce
jejich prodejem byla ze zákona přerušena, došlo při nařízení dražby k porušení
zákona; to se projeví v rozhodnutí odvolacího soudu tak, že usnesení o příklepu
změní tak, že se příklep neuděluje.
Protože se uplatněnými námitkami dovolateli nepodařilo správnost
napadeného rozhodnutí zpochybnit, Nejvyšší soud je zamítl (§ 243b odst. 2,
část věty před středníkem, o. s. ř.)
O případných nákladech dovolacího řízení rozhodne exekutor (§ 87
a násl. zákona č. 120/2001 Sb.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 18. února 2010
JUDr. Miroslava Jirmanová, v. r.
předsedkyně senátu