U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl pověřeným členem senátu JUDr. Karlem
Svobodou, Ph.D., v exekuční věci oprávněné Všeobecné zdravotní pojišťovny České
republiky, se sídlem v Praze 3, Orlická č. 4/2020, identifikační číslo osoby
41197518, proti povinnému J. K., zastoupenému Mgr. Michalem Roubíkem, advokátem
se sídlem v Pelhřimově, třída Legií č. 413, pro 188 703,- Kč s příslušenstvím,
o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích,
pobočka v Táboře, ze dne 11. dubna 2016, č. j. 15 Co 713/2015-237, 15 Co
165/2016-237, takto:
Dovolání povinného se odmítá.
Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o. s. ř.) :
Nejvyšší soud České republiky dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu
v Českých Budějovicích, pobočka v Táboře, ze dne 11. dubna 2016, č. j. 15 Co
713/2015-237, 15 Co 165/2016-237, kterým odvolací soud potvrdil jednak usnesení
Okresního soudu v Pelhřimově ze dne 6. 10. 2015, č. j. 5 Exe 496/2010-150,
kterým byl zamítnut návrh povinného na zastavení exekuce, jednak usnesení
Okresního soudu v Pelhřimově ze dne 6. 10. 2015, č. j. 5 Exe 496/2010-153,
kterým byl zamítnut návrh povinného na zastavení provedení exekuce prodejem
nemovitých věcí na základě exekučního příkazu soudního exekutora JUDr. Tomáše
Vrány ze dne 7. 6. 2010, č. j. 103 Ex 15510/10-11, podle ustanovení § 243c
odst. 1 věty první zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném
do 31. prosince 2013 (srov. Čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění
zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a
některé další zákony) – dále jen „o. s. ř.“, odmítl, neboť dovolání nesplňuje
obligatorní náležitosti dovolání uvedené v ustanovení § 241a odst. 2 o. s. ř.,
když především neobsahuje údaj o tom, v čem přesně dovolatel spatřuje splnění
předpokladů přípustnosti dovolání, ani vymezení srozumitelného dovolacího
důvodu způsobem uvedeným v ustanovení § 241a odst. 3 o. s. ř. Podle ustanovení § 237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné
proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí,
jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního
práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací
praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla
vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být
dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Pokud dovolatel dovozoval přípustnost dovolání z toho, že napadené rozhodnutí
spočívá na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, pří jejíž řešení se
odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, byl
povinen v dovolání vymezit, při řešení jakých otázek hmotného nebo procesního
práva, na nichž napadené rozhodnutí závisí, se odvolací soud odchýlil od
ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, a rovněž od které ustálené
rozhodovací praxe dovolacího soudu se řešení této právní otázky odvolacím
soudem odchyluje. Dovolatel však uvedeným požadavkům na vylíčení přípustnosti
dovolání nevyhověl, neboť rozhodovací praxi dovolacího soudu, od níž se měl
odvolací soud ve svém rozhodnutí odchýlit, vůbec nepopsal a ani neoznačil. Tato
skutečnost ve spojení s faktem, že rovněž dovolací důvody dovolatel vymezil
rekapitulací exekučního řízení, prostřednictvím polemiky s rozsudkem Okresního
soudu v Pelhřimově ze dne 26. 5. 2008, č. j.
5 C 204/2004-588 (jenž v dané věci
není exekučním titulem) a neupřesněným tvrzením o tom, že nemovitosti, jež jsou
předmětem exekuce, nejsou ve vlastnictví povinného a jeho manželky, činí
dovolání neprojednatelným pro jeho neurčitost jak co do vymezení skutečně
konkrétního předpokladu přípustnosti, tak co do specifikace dovolacího důvodu. Vzhledem k výše uvedenému nelze v dovolacím řízení pokračovat a dovolání bylo
odmítnuto. O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu (§ 87 a
násl. zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti /
exekuční řád/ a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů). Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.