2 3
20 Cdo 465/2022
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Zbyňka Poledny a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a JUDr. Karla Svobody, Ph.D, v exekuční věci oprávněného M. Š., narozeného dne XY, bytem ve XY, zastoupeného JUDr. Vítem Rybářem, advokátem sídlem v Ostravě-Moravské Ostravě, 28. října č. 1610/95, proti povinné J. P., narozené dne XY, bytem v XY, za účasti oprávněné z věcného břemene D. S., narozené dne XY, bytem ve XY, obě zastoupené JUDr. Lubomírem Poláchem, advokátem se sídlem ve Frýdku-Místku, Zámecké náměstí č. 42, pro částku 364 668,18 Kč s příslušenstvím, vedené u soudní exekutorky Mgr. Pavly Fučíkové, Exekutorský úřad Ostrava, pod sp. zn. 024 EX 3181/14, o dovolání povinné a oprávněné z věcného břemene, proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 29. dubna 2021, č. j. 66 Co 252/2020-258, takto:
I. Řízení o dovolání povinné se zastavuje II. Dovolání oprávněné z věcného břemene se odmítá.
Okresní soud ve Frýdku-Místku pověřil dne 6. ledna 2015, č. j. 26 EXE 7370/2014-39, soudní exekutorku Mgr. Pavlu Fučíkovou, Exekutorský úřad Ostrava (dále též jen „soudní exekutorka“), vedením exekuce proti povinné k vymožení pohledávky ve výši 363 455 Kč, spolu s 6% úrokem od 16. června 2009 do zaplacení, spolu se směnečnou odměnou ve výši 1 213,18 Kč a nákladů nalézacího řízení, a to výhradně postižením v pověření uvedených nemovitých věcí (dále též jen „předmětné nemovité věci“). Soudní exekutorka usnesením ze dne 6.
února 2020, č. j. 024 EX 3181/14-164, určila cenu předmětných nemovitých věcí částkou ve výši 4 450 000 Kč, přičemž při vyhotovení rozhodnutí vycházela ze znaleckého posudku soudního znalce Ing. Františka Vlčka ze dne 9. ledna 2020, č. j. 2-4794/20. Dále soudní exekutorka rozhodla, že v dražbě nezanikne věcné břemeno chůze a jízdy pro parcelu parc. č. XY, jelikož zánik tohoto práva by mohl vést k omezenému užívání nemovité věci, což není žádoucí. Zároveň bylo zrušeno věcné břemeno užívání pro D.
S., narozenou dne XY, bytem ve XY (dále též jen „oprávněná z věcného břemene“), které bylo zřízeno na základě smlouvy ze dne 14. března 2012. Existence uvedeného věcného břemene odpovídá výkonu práva z nájmu a v daném místě a čase by za něj bylo možné inkasovat nájemné ve výši 222 634 Kč ročně, přičemž náklady spojené s provozováním a správou domu jsou 62 008 Kč ročně. Existence věcného břemene na straně jedné je tudíž zcela nepřiměřená výhodě oprávněné z tohoto věcného břemene na straně druhé. Při zachování práva z uvedeného věcného břemene by vydražitel neměl možnost předmětné nemovité věci nerušeně užívat, ale zároveň by měl veškeré povinnosti vlastníka.
Za podobných okolností by o dražbu takto zatížených nemovitých věcí nemohl být zájem, a soudní exekutorka proto rozhodla o zániku věcného břemene. K odvolání povinné a oprávněné z věcného břemene Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 29. dubna 2021, č. j. 66 Co 252/2020-258, změnil usnesení soudní exekutorky tak, že cena předmětných nemovitých věcí se určuje částkou ve výši 4 700 000 Kč, prodejem v dražbě nezanikne věcné břemeno chůze a jízdy pro parcelu č. XY a zrušuje se věcné břemeno užívání pro D.
S. Odvolací soud po doplněném dokazování (především po provedení doplněného znaleckého posudku) shledal odvolání částečně důvodným a přistoupil k navýšení výsledné ceny předmětných nemovitých věcí. Odvolací soud se naopak ztotožnil se závěrem soudní exekutorky, že závada v podobě věcného břemene pro D. S. je excesivní a je namístě ji zrušit, neboť brání užívání rodinného domu a užívání pozemků a výrazně ovlivňuje prodejnost nemovitých věcí v exekuční dražbě. Uvedené věcné břemeno, jehož hodnota byla stanovena částkou ve výši 1 910 663 Kč, bylo zřízeno bezúplatně, a je tak založen hrubý nepoměr mezi výhodou oprávněné z věcného břemene a závazkem povinné.
Existence jedné bytové jednotky vylučuje současné užívání předmětných nemovitých věcí vlastníkem vzešlým z dražby a oprávněnou z věcného břemene, čímž je výrazně omezena možnost prodat předmětné nemovité věci v dražbě.
Zánik uvedené závady nemůže ovlivnit uspokojování bytových potřeb oprávněné z věcného břemene, neboť tato v předmětných nemovitých věcech nebydlí, nikdy je neužívala ani nevlastnila, a proto lze důvodně pochybovat i o jejím údajném citovém vztahu k předmětným nemovitým věcem. Usnesení odvolacího soudu napadly povinná a oprávněné z věcného břemene dovoláními, která shodně směřují do výroku III. napadeného usnesení, kterým bylo zrušeno věcné břemeno užívání pro D. S., neboť odvolací soud podle nich nesprávně posoudil právní otázku splnění podmínek pro rozhodnutí o zániku práva odpovídajícímu věcnému břemeni podle ustanovení § 336a odst. 2 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.
s. ř.“), která dosud v rozhodování dovolacího soudu nebyla vyřešena. Dovolatelky uvedly, že v projednávané věci nebyly splněny podmínky § 336 a odst. 2 písm. a) a b) o. s. ř., tedy kumulativní podmínky, kde k zániku věcného břemene může dojít jen v případě, pokud jsou obě zároveň naplněny. Dovolatelkám není zřejmé, z jakého důvodu odvolací soud, a před ním soudní exekutorka, dovozují, že věcné břemeno výrazně omezuje možnost prodat nemovitou věc v dražbě. Případný vydražitel by na jednu stranu ve svém právu nerušeně užívat nemovitou věc omezen opravdu byl, na stranu druhou ale nelze bez dalšího předjímat, že se dražby budou účastnit pouze dražebníci, kteří mají v úmyslu předmětné nemovité věci přímo osobně užívat.
V současné době je podle dovolatelek zcela běžným jevem, že jsou kupovány nemovité věci za účelem jejich zhodnocení či následného prodeje, a právě pro tento účel je stávající situace předmětných nemovité věcí naopak výhodná a v konečném důsledku by mohla potenciální kupce dokonce přilákat. Dovolatelky připouštějí, že finální částka, za kterou budou nemovitosti vydraženy, bude nižší, než by byla bez věcného břemene, avšak samotná možnost nemovité věci prodat nijak zvlášť omezena není. Závěrem dovolatelky navrhly, aby dovolací soud zrušil usnesení odvolacího soudu a věc mu vrátil zpět k dalšímu řízení, a aby byla odložena vykonatelnost napadeného rozhodnutí dle § 243 o.
s. ř., neboť neprodleným výkonem rozhodnutí by hrozila oprávněné z věcného břemene závažná újma tím, že by došlo k zrušení věcného břemene, přičemž by tato skutečnost odňala dovolatelce možnost věcné břemeno užívat. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 10a občanského soudního řádu) dovolání projednal a rozhodl o něm podle občanského soudního řádu, ve znění účinném od 30. září 2017 (srov. čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony), a po zjištění, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno oprávněnými osobami (účastníky řízení) ve lhůtě uvedené v ustanovení § 240 odst. 1 o.
s. ř., Nejvyšší soud, aniž nařizoval jednání (§ 243a odst. 1 věty první o. s. ř.), zabýval se nejprve otázkou přípustnosti dovolání.
Vzhledem k tomu, že povinná byla usnesením Nejvyššího soudu ze dne 22. února 2022, sp. zn. 20 Cdo 465/2022, vyzvána k zaplacení soudního poplatku z dovolání a vyměřený soudní poplatek v určené lhůtě nezaplatila, Nejvyšší soud řízení o dovolání povinné zastavil pro nezaplacení soudního poplatku za dovolání, se zřetelem k tomu, že povinná byla o takovém procesním následku v rámci shora specifikované výzvy poučena (srov. § 9 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích). Dovolací soud se tak dále zabýval toliko dovoláním oprávněné z věcného břemene a dospěl k závěru, že dovolání není přípustné.
Podle ustanovení § 336a odst. 2 o. s. ř. soud zároveň může rozhodnout o zániku nájemního či pachtovního práva, výměnku nebo práva odpovídajícího věcnému břemeni, jestliže a) je nájemné či pachtovné, případně poměrná část výnosu z věci zcela nepřiměřená nájemnému či pachtovnému, případně poměrné části výnosu z věci v místě a čase obvyklé nebo je-li věcné břemeno či výměnek zcela nepřiměřený výhodě oprávněného, a b) toto právo výrazně omezuje možnost prodat nemovitou věc v dražbě. Dovolací soud již dříve uzavřel, že jde-li o nájemní či pachtovní právo, výměnek nebo právo odpovídající věcnému břemeni (o tzv. excesivní závady), může soud v usnesení rozhodnout o jejich zániku v případě, že jsou splněny předpoklady kumulativně uvedené v ustanovení § 336a odst. 2 o.
s. ř. Kdyby totiž i takové tzv. excesivní závady měly přejít na vydražitele, bylo by uspokojení zástavního věřitele z výtěžku prodeje zástavy v rozporu se smyslem a účelem zajištění pohledávek prostřednictvím zástavního práva ztíženo nebo dokonce znemožněno. To, kdy jsou splněny předpoklady k rozhodnutí o zániku tzv. excesivních závad, soud zkoumá v každém jednotlivém případě podle zjištěných konkrétních okolností. Jde-li o nájemní či pachtovní právo, výměnek nebo právo odpovídající věcnému břemeni, které vzniklo až poté, co již k nemovitosti bylo zřízeno zástavní právo, a bylo-li by zohlednění takové závady ve výsledné ceně prodávané zástavy na újmu (byť i částečného) uspokojení zástavního věřitele, je zpravidla odůvodněn závěr, že jsou dány předpoklady k rozhodnutí o zániku tzv. excesivních závad podle ustanovení § 69 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „ex.
řád“), a § 336a odst. 2 o. s. ř. (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 11. 2016, sp. zn. 21 Cdo 3178/2016, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 7. 2019, sp. zn. 21 Cdo 41/2018). Zrušení věcného břemene nelze vyloučit ani tehdy, vznikla-li excesivní závada dříve, než exekvovaná pohledávka, bude-li s ohledem na konkrétní okolnosti vzniku vymáhaného dluhu i excesivní závady přiměřené rozhodnout podle § 336a odst. 2 o. s. ř. (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 5. května 2020, sp. zn. 20 Cdo 780/2020).
V projednávané věci dospěli soudní exekutorka i odvolací soud k závěru, že věcné břemeno bezúplatného a doživotního užívání předmětných nemovitých věcí je zcela nepřiměřené výhodě oprávněné z věcného břemene, a že existence tohoto věcného břemene výrazně omezuje možnost prodat nemovitou věc v dražbě. Závěr o splnění podmínek uvedených v ustanovení § 336a odst. 2 o. s. ř. odůvodnili tím, že v oceňovaných nemovitých věcech nelze zřídit dvě samostatné domácnosti a oprávněná z věcného břemene má řádně zajištěné bydlení mimo předmětné nemovité věci, ve kterých navíc nikdy nebydlela.
Odvolací soud dále přihlédl k okolnostem a důvodům vzniku věcného břemene a zabýval se tvrzeními povinné a oprávněné z věcného břemene o údajném protiplnění a dospěl k závěru, že oprávněná z věcného břemene nijak neprokázala blízký citový vztah k předmětným nemovitým věcem, ani jakékoli finanční zapojení do stavební rekonstrukce na nich prováděné. Na základě uvedeného dovolací soud nesdílí přesvědčení dovolatelky, že odvolací soud své rozhodnutí nedostatečně odůvodnil, naopak má za to, že odvolací soud jasně a srozumitelně vysvětlil, proč bylo za daných okolností na místě věcné břemeno zrušit.
Napadené rozhodnutí odvolacího soudu je tak v souladu s ustálenou rozhodovací praxí Nejvyššího soudu, dovolání oprávněné z věcného břemene proto není přípustné a Nejvyšší soud jej podle ustanovení § 243c odst. 1 o. s. ř. odmítl. Dovolatelka dále navrhla odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného usnesení odvolacího soudu. Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 23. srpna 2017, sp. zn. III. ÚS 3425/16, dospěl k závěru, že jsou-li splněny důvody pro odmítnutí dovolání či pro zastavení dovolacího řízení (§ 243c o.
s. ř.), není „projednatelný“ ani návrh na odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu, protože jde o návrh akcesorický. S ohledem na výše uvedené se proto Nejvyšší soud nezabýval návrhem dovolatelky na odklad vykonatelnosti rozhodnutí odvolacího soudu.
O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu [§ 87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů]. Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 6. 4. 2022
JUDr. Zbyněk Poledna předseda senátu