Nejvyšší soud Usnesení občanské

20 Cdo 468/2006

ze dne 2007-03-29
ECLI:CZ:NS:2007:20.CDO.468.2006.1

20 Cdo 468/2006

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z

předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové a soudců JUDr. Vladimíra Mikuška a

JUDr. Pavla Krbka ve věci výkonu rozhodnutí oprávněného P. P., s. p. v l.,

proti povinnému Z. d. R., zastoupenému advokátkou, pro 51.418,- Kč s

příslušenstvím, prodejem movitých věcí, vedené u Okresního soudu ve Vyškově pod

sp. zn. 10 E 347/2001, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v

Brně ze dne 29. 7. 2005, č.j. 49 Co 294/2005-94, takto:

Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 29. 7. 2005, č.j. 49 Co

294/2005-94, se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.

V záhlaví uvedeným rozhodnutím krajský soud změnil usnesení ze

dne 27. 5. 2005, č.j. 10 E 347/2001-85 (jímž okresní soud podle § 107a zákona

č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu ve znění pozdějších předpisů, dále jen

„o.s.ř.“, připustil, aby na místo dosavadního oprávněného vstoupila do řízení

společnost J. A. s.r.o.), tak, že podle § 107 odst. 1 o.s.ř. rozhodl, že v

řízení bude pokračováno se společností J. A. s.r.o. Dospěl k závěru, že ačkoli

oprávněný i P., s. p. v l., zanikly bez právního nástupce výmazem z obchodního

rejstříku, před jejich zánikem byly splněny podmínky pro vyhovění jejich

návrhům podle § 107a o.s.ř. Jelikož do zániku oprávněného nebylo o těchto

návrzích rozhodnuto, je po zániku oprávněného jeho procesním nástupcem ve

smyslu § 107 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s § 107a o.s.ř. společnost J. A. s.r.o.

V dovolání – jehož přípustnost dovozuje z ustanovení § 239

odst. 2 písm. b/ o.s.ř. – namítá povinný nesprávné právní posouzení věci. Je

přesvědčen, že vymáhaná pohledávka na společnost J. A. s.r.o. nepřešla, neboť

protokol o předání předmětu dražby nesplňuje předepsané náležitosti z hlediska

obsahového i formálního (§ 256 odst. 2 o.s.ř.) a nelze z něj dovodit, jaké

pohledávky byly předmětem dražby; příloha obsahující přesný výčet pohledávek co

do důvodu a výše k němu není připojena. Navíc nabyvatelem pohledávek ve smyslu

zákona č. 26/2000 Sb. je pouze vydražitel, jímž ovšem není J. A. s.r.o., nýbrž

S. P. Namítá rovněž promlčení vymáhané pohledávky. Navrhl, aby napadené

usnesení bylo zrušeno a věc byla vrácena odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

J. A. s.r.o. navrhla, aby dovolání bylo odmítnuto. Má zato, že

protokol o veřejné dražbě obsahuje všechny náležitosti pro prokázání přechodu

práva; její oprávnění převzít předmět dražby vyplývá ze smlouvy o sdružení ze

dne 5. 5. 2003. Specifikace dražených pohledávek vyplývá z řádně podepsaných

příloh k protokolu o dražbě. Námitku promlčení považuje za neopodstatněnou.

Dovolání je podle § 239 odst. 2 písm. b/ o.s.ř. přípustné,

neboť směřuje proti usnesení odvolacího soudu, kterým bylo změněno usnesení

soudu prvního stupně o vstupu do řízení na místo dosavadního účastníka.

Rozhodnutí odvolacího soudu lze přezkoumat jen z důvodů

uplatněných v dovolání. Je-li dovolání přípustné, dovolací soud přihlédne též k

vadám uvedeným v § 229 odst. 1, § 229 odst. 2 písm. a/ a b/ a § 229 odst. 3

o.s.ř., jakož i k jiným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné

rozhodnutí ve věci, i když nebyly v dovolání uplatněny. Takovou jinou vadou

řízení, jež je v dovolacím řízení relevantní, i když dovoláním nebyla

namítána, dané odvolací řízení vskutku trpí.

Základem odvolacího řízení je přezkoumání rozhodnutí soudu

prvního stupně (srov. § 212 a § 212a o.s.ř.), a proto je činnost odvolacího

soudu zásadně činností přezkumnou. Z postavení odvolacího soudu jako přezkumné

instance pak vyplývá, že – obecně řečeno – tento soud nemůže v dovolacím řízení

rozhodovat o otázce, níž nebylo rozhodnuto přezkoumávaným rozhodnutím (srov.

usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 9. 2001, sp. zn. 29 Odo 532/2001,

uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek č. 3, ročník 2002 pod č.

23).

Jestliže v souzené věci odvolací soud přezkoumával rozhodnutí

soudu prvního stupně o návrhu na vstup do řízení na místo dosavadního účastníka

(§ 107a o.s.ř.) a změnil je tak, že rozhodl o tom, kdo je procesním nástupcem

účastníka (§ 107 o.s.ř.), porušil zásadu přezkumné povahy odvolacího řízení;

tím zatížil řízení vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve

věci (§ 241a odst. 2 písm. a/ o.s.ř.).

Nejvyšší soud proto napadené usnesení zrušil a věc vrátil

odvolacímu soudu k dalšímu řízení (§ 243b odst. 2, část věty za středníkem, §

243b odst. 3, věta první, o.s.ř.).

Právní názor dovolacího soudu je pro odvolací soud v dalším

řízení závazný (§ 243d odst. 1, část věty první za středníkem, § 226

odst. 1 o.s.ř.).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 29. března 2007

JUDr. Miroslava Jirmanová, v. r.

předsedkyně senátu