20 Cdo 468/2006
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z
předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové a soudců JUDr. Vladimíra Mikuška a
JUDr. Pavla Krbka ve věci výkonu rozhodnutí oprávněného P. P., s. p. v l.,
proti povinnému Z. d. R., zastoupenému advokátkou, pro 51.418,- Kč s
příslušenstvím, prodejem movitých věcí, vedené u Okresního soudu ve Vyškově pod
sp. zn. 10 E 347/2001, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v
Brně ze dne 29. 7. 2005, č.j. 49 Co 294/2005-94, takto:
Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 29. 7. 2005, č.j. 49 Co
294/2005-94, se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.
V záhlaví uvedeným rozhodnutím krajský soud změnil usnesení ze
dne 27. 5. 2005, č.j. 10 E 347/2001-85 (jímž okresní soud podle § 107a zákona
č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu ve znění pozdějších předpisů, dále jen
„o.s.ř.“, připustil, aby na místo dosavadního oprávněného vstoupila do řízení
společnost J. A. s.r.o.), tak, že podle § 107 odst. 1 o.s.ř. rozhodl, že v
řízení bude pokračováno se společností J. A. s.r.o. Dospěl k závěru, že ačkoli
oprávněný i P., s. p. v l., zanikly bez právního nástupce výmazem z obchodního
rejstříku, před jejich zánikem byly splněny podmínky pro vyhovění jejich
návrhům podle § 107a o.s.ř. Jelikož do zániku oprávněného nebylo o těchto
návrzích rozhodnuto, je po zániku oprávněného jeho procesním nástupcem ve
smyslu § 107 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s § 107a o.s.ř. společnost J. A. s.r.o.
V dovolání – jehož přípustnost dovozuje z ustanovení § 239
odst. 2 písm. b/ o.s.ř. – namítá povinný nesprávné právní posouzení věci. Je
přesvědčen, že vymáhaná pohledávka na společnost J. A. s.r.o. nepřešla, neboť
protokol o předání předmětu dražby nesplňuje předepsané náležitosti z hlediska
obsahového i formálního (§ 256 odst. 2 o.s.ř.) a nelze z něj dovodit, jaké
pohledávky byly předmětem dražby; příloha obsahující přesný výčet pohledávek co
do důvodu a výše k němu není připojena. Navíc nabyvatelem pohledávek ve smyslu
zákona č. 26/2000 Sb. je pouze vydražitel, jímž ovšem není J. A. s.r.o., nýbrž
S. P. Namítá rovněž promlčení vymáhané pohledávky. Navrhl, aby napadené
usnesení bylo zrušeno a věc byla vrácena odvolacímu soudu k dalšímu řízení.
J. A. s.r.o. navrhla, aby dovolání bylo odmítnuto. Má zato, že
protokol o veřejné dražbě obsahuje všechny náležitosti pro prokázání přechodu
práva; její oprávnění převzít předmět dražby vyplývá ze smlouvy o sdružení ze
dne 5. 5. 2003. Specifikace dražených pohledávek vyplývá z řádně podepsaných
příloh k protokolu o dražbě. Námitku promlčení považuje za neopodstatněnou.
Dovolání je podle § 239 odst. 2 písm. b/ o.s.ř. přípustné,
neboť směřuje proti usnesení odvolacího soudu, kterým bylo změněno usnesení
soudu prvního stupně o vstupu do řízení na místo dosavadního účastníka.
Rozhodnutí odvolacího soudu lze přezkoumat jen z důvodů
uplatněných v dovolání. Je-li dovolání přípustné, dovolací soud přihlédne též k
vadám uvedeným v § 229 odst. 1, § 229 odst. 2 písm. a/ a b/ a § 229 odst. 3
o.s.ř., jakož i k jiným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné
rozhodnutí ve věci, i když nebyly v dovolání uplatněny. Takovou jinou vadou
řízení, jež je v dovolacím řízení relevantní, i když dovoláním nebyla
namítána, dané odvolací řízení vskutku trpí.
Základem odvolacího řízení je přezkoumání rozhodnutí soudu
prvního stupně (srov. § 212 a § 212a o.s.ř.), a proto je činnost odvolacího
soudu zásadně činností přezkumnou. Z postavení odvolacího soudu jako přezkumné
instance pak vyplývá, že – obecně řečeno – tento soud nemůže v dovolacím řízení
rozhodovat o otázce, níž nebylo rozhodnuto přezkoumávaným rozhodnutím (srov.
usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 9. 2001, sp. zn. 29 Odo 532/2001,
uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek č. 3, ročník 2002 pod č.
23).
Jestliže v souzené věci odvolací soud přezkoumával rozhodnutí
soudu prvního stupně o návrhu na vstup do řízení na místo dosavadního účastníka
(§ 107a o.s.ř.) a změnil je tak, že rozhodl o tom, kdo je procesním nástupcem
účastníka (§ 107 o.s.ř.), porušil zásadu přezkumné povahy odvolacího řízení;
tím zatížil řízení vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve
věci (§ 241a odst. 2 písm. a/ o.s.ř.).
Nejvyšší soud proto napadené usnesení zrušil a věc vrátil
odvolacímu soudu k dalšímu řízení (§ 243b odst. 2, část věty za středníkem, §
243b odst. 3, věta první, o.s.ř.).
Právní názor dovolacího soudu je pro odvolací soud v dalším
řízení závazný (§ 243d odst. 1, část věty první za středníkem, § 226
odst. 1 o.s.ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 29. března 2007
JUDr. Miroslava Jirmanová, v. r.
předsedkyně senátu