20 Cdo 4716/2009
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Mikuška a soudkyň JUDr. Olgy Puškinové a JUDr. Miroslavy Jirmanové ve věci výkonu rozhodnutí oprávněného Bytového družstva Trnovany, se sídlem v Teplicích, Masarykova třída 285/170, identifikační číslo osoby 25036921, proti povinné L. K., zemřelé 9. 3. 2011, vyklizením, vedené u Okresního soudu v Teplicích pod sp. zn. 35 E 540/2007, o dovolání povinné proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem z 23. 9. 2008, č. j. 14 Co 119/2008-80, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Proti shora označenému usnesení, jímž bylo potvrzeno usnesení okresního soudu z 26. 9. 2007, č. j. 35 E 540/2007-41, o nařízení exekuce, podala povinná 29. 1. 2009 dovolání, jež 15. 9. 2009 doplnila podáním ustanoveného advokáta.
Z úmrtního listu vydaného dne 21. 3. 2011 matričním úřadem v Duchcově Nejvyšší soud zjistil, že povinná dne 9. 3. 2011, tedy po předložení věci dovolacímu soudu (12. 11. 2009), zemřela.
Z usnesení Okresního soudu v Teplicích z 1. 8. 2011, č. j. 36 D 356/2011-25, pravomocného téhož dne, Nejvyšší soud zjistil, že nepatrný majetek povinné byl vydán pozůstalé dceři L. F. jako vypravitelce pohřbu, a že dědické řízení bylo podle § 175h odst. 2 o. s. ř. zastaveno. Podle § 243c o. s. ř. pro řízení u dovolacího soudu platí přiměřeně ustanovení o řízení před soudem prvního stupně, pokud není stanoveno něco jiného; ustanovení § 92 a 95 až 99 a 107a o. s. ř. však pro řízení u dovolacího soudu neplatí.
Podle § 103 o. s. ř. soud kdykoli za řízení přihlíží k tomu, zda jsou splněny podmínky, za nichž může rozhodnout ve věci samé (podmínky řízení).
Podle § 107 odst. 1 o. s. ř. jestliže účastník ztratí po zahájení řízení způsobilost být účastníkem řízení dříve, než řízení bylo pravomocně skončeno, posoudí soud podle povahy věci, zda v řízení může pokračovat. Není-li možné v řízení ihned pokračovat, soud řízení přeruší. O tom, s kým bude v řízení pokračováno, soud rozhodne usnesením.
Podle § 107 odst. 5 věty první o. s. ř., neumožňuje-li povaha věci v řízení pokračovat, soud řízení zastaví.
Protože v daném případě vskutku povaha věci pokračování v řízení neumožňuje, jelikož povinnost k vyklizení bytu byla vázána výlučně na osobu povinné, Nejvyšší soud dovolací řízení podle posledně citovaného zákonného ustanovení zastavil. Jelikož dědické řízení bylo zastaveno podle ustanovení § 175h odst. 2 o. s. ř. pro nepatrnost majetku (aniž tedy byl vůbec určen okruh dědiců), nemohlo být přihlédnuto k podání z 27. 6. 2011, jímž H. J., matka povinné, s odůvodněním, že je „jedinou dědičkou“, vzala dovolání „za povinnou“ zpět.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn skutečností, že oprávněnému, jenž by jinak měl na tuto náhradu právo podle ustanovení § 243b odst. 5, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 2 věty první o. s. ř., náklady tohoto řízení prokazatelně (podle obsahu spisu) nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 26. října 2011
JUDr. Vladimír Mikušek, v. r. předseda senátu