20 Cdo 514/2010
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Mikuška a soudkyň JUDr. Miroslavy Jirmanové a JUDr. Olgy Puškinové ve věci žalobce P. Ch., proti žalovanému městu Teplá, Masarykovo nám. 143, o vyloučení věci z exekuce, vedené u Okresního soudu v Karlových Varech pod sp. zn. 14 C 348/2006, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Plzni z 21.5.2008, č.j. 61 Co 220/2008-93, takto:
I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Proti shora označenému rozhodnutí, jímž krajský soud potvrdil rozsudek z 30.1.2008, č.j. 14 Nc 348/2006-71, kterým okresní soud zamítl žalobu na vyloučení movité věci z exekuce, podal žalobce dovolání.
Nejvyšší soud věc projednal podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 30.6.2009 (čl. II Přechodných ustanovení, bod 12, zákona č. 7/2009 Sb.).
Dovolání bylo podáno opožděně.
Podle § 240 odst. 1 o.s.ř. může účastník podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni (jak výslovně uvedl v poučení soud odvolací). Zmeškání lhůty k podání dovolání nelze prominout, lhůta je však zachována, bude-li dovolání podáno ve lhůtě u odvolacího nebo dovolacího soudu (§ 240 odst. 2 o.s.ř.). Pouze v případě nesprávného, neúplného nebo chybějícího poučení je možno podat dovolání do čtyř měsíců od doručení (§ 240 odst. 3 o.s.ř.).
Podle § 57 odst. 2, věty druhé o.s.ř. připadne-li konec lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den.
Jak se podává z obsahu spisu, byl napadený rozsudek doručen žalobci k rukám jeho právního zástupce dne 30. června 2008 (viz doručenka u č.l. 93). Z uvedeného pak vyplývá, že posledním dnem dvouměsíční lhůty k podání dovolání bylo pondělí 1. září 2008. Bylo-li dovolání podáno na poštu až 2. října téhož roku (viz obálka na č.l. 115), stalo se tak po marném uplynutí zákonné lhůty. Vycházeje z uvedených závěrů, Nejvyšší soud proto dovolání podle ustanovení § 243b odst. 5 a § 218a o. s. ř. jako opožděné odmítl.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn skutečností, že žalovanému, jenž by jinak měl na tuto náhradu právo podle ustanovení § 243b odst. 5, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 věty první o.s.ř., náklady tohoto řízení prokazatelně (podle obsahu spisu) nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 17. března 2010
JUDr. Vladimír Mikušek, v. r. předseda senátu