20 Cdo 5148/2016
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr.
Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a soudců JUDr. Zbyňka Poledny a JUDr. Karla
Svobody, Ph.D., v exekuční věci oprávněné Odborová zdravotní pojišťovna
zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví, se sídlem v Praze 4 – Modřanech,
Roškotova 1225/1, identifikační číslo osoby 47114321, proti povinné I. M., P.,
zastoupené Mgr. Markem Plajnerem, advokátem se sídlem v Praze 1, Na Příkopě 23,
pro 89 924 Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod sp. zn. 73 EXE
4532/2015, o dovolání povinné proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 4.
května 2016, č. j. 19 Co 26/2016-71, takto:
Dovolání se zamítá.
Městský soud v záhlaví uvedeným rozhodnutím potvrdil usnesení ze dne 27. 11.
2015, č. j. 73 EXE 4532/2014-44, kterým Obvodní soud pro Prahu 9 zamítl návrh
povinné na zastavení exekuce, vedené soudním exekutorem JUDr. Jiřím Bulvasem,
Exekutorský úřad Praha 1, pod sp. zn. 146 EX 735/15, na základě pověření téhož
soudu ze dne 21. 5. 2015, č. j. 73 EXE 4532/2015-12. Odvolací soud v
projednávané věci zjistil, že oprávněná zdravotní pojišťovna vedla spisy pouze
v elektronické podobě a vydala též podkladový výkaz nedoplatků v elektronické
podobě, přitom jej opatřila slovy „otisk úředního razítka“ a elektronickým
podpisem. Dále zjistil, že oprávněná povinné zaslala vytištěnou podobu výkazu
nedoplatků, který byl vydán v elektronické podobě, s podpisem osoby
odpovídající za písemné vyhotovení, bez konverze. Nato uzavřel, že povinné byl
doručen stejnopis rozhodnutí, a že exekuční titul netrpí žádnou vadou ani
nicotností.
Povinná v dovolání namítá, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním
posouzení věci. Přípustnost dovolání dovozuje z toho, že v rozhodovací praxi
dovolacího soudu dosud nebyly vyřešeny následující otázky:
- Zda v případě, že je spis zdravotní pojišťovny veden pouze v elektronické
podobě, avšak doručování výkazu nedoplatků probíhá prostřednictvím
provozovatele poštovních služeb, je nutné doručovaný výkaz nedoplatků
vlastnoručně podepsat oprávněnou osobou a opatřit úředním razítkem, nebo zda
postačuje vytištěná elektronická verze s textem „otisk úředního razítka“;
- Zda má absence uvedených zákonných náležitostí (podpisu oprávněné osoby,
otisku úředního razítka, resp. ověřovací doložky konverze u písemného
vyhotovení výkazu nedoplatků) v případě, že je spis veden pouze elektronicky,
za následek nezpůsobilost exekučního titulu.
Dovolatelka s odkazem na § 53 odst. 2 zákona č. 48/1997 Sb. prosazuje, že
doručovaná listina musí obsahovat otisk úředního razítka, vlastnoruční podpis a
ověřovací doložku konverze. Při absenci některé předepsané náležitosti se výkaz
nedoplatků nemůže stát způsobilým exekučním titulem. Současně nesouhlasí s
názorem odvolacího soudu, že v dané věci se neuplatní závěry uvedené v usnesení
Nejvyššího soudu ze dne 22. 9. 2008, sp. zn. 20 Cdo 2706/2007. Navrhla, aby
dovolací soud usnesení odvolacího soudu změnil tak, že exekuci zastaví.
Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle zákona č. 99/1963 Sb.,
občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (srov. část první, čl. II,
bod 2. zákona č. 293/2013 Sb.), dále též jen „o. s. ř.“.
Dovolání je přípustné, neboť dovolací soud dosud neřešil otázku náležitostí
výkazu nedoplatků zdravotní pojišťovny, jehož originál byl vydán v elektronické
podobě a nachází se v elektronickém spisu oprávněné, avšak byl doručován
účastníkovi řízení v listinné podobě.
Je-li dovolání přípustné, dovolací soud přihlédne též k vadám uvedeným v § 229
odst. 1, § 229 odst. 2 písm. a), b) a § 229 odst. 3, jakož i k jiným vadám
řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (§ 242 odst. 3
o. s. ř.). Takové vady se však z obsahu spisu nepodávají.
Dovolání není důvodné.
Právní posouzení věci ve smyslu ustanovení § 241a odst. 1 o. s. ř. je
nesprávné, jestliže odvolací soud věc posoudil podle právní normy (práva
hmotného i procesního), jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní
normu, sice správně určenou, nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový
stav nesprávně aplikoval.
V souzené věci je exekučním titulem výkaz nedoplatků oprávněné zdravotní
pojišťovny ze dne 23. 1. 2014, č. j. 1431000438/VN1/2014, kterým bylo povinné
vyměřeno ke dni 23. 1. 2014 dlužné pojistné za období od 1. 3. 2009 do 31. 12.
2013 ve výši 62 980 Kč a penále ve výši 26 944 Kč. Oprávněná vedla spis ohledně
vymáhané pohledávky pouze v elektronické podobě. Odvolací soud nezjistil
absenci žádné z náležitostí originálu výkazu nedoplatků, vydaného v
elektronické podobě a nacházejícího se v elektronickém spisu oprávněné a tato
skutečnost nebyla ani účastníky v průběhu řízení nijak zpochybněna. Podkladový
výkaz nedoplatků však bylo třeba doručit povinné v listinné podobě. Ze soudního
spisu se podává, že povinná si zásilku obsahující exekuční titul v úložní lhůtě
10 dní nevyzvedla, a že výkaz nedoplatků byl ve smyslu § 24 odst. 1 zákona č.
500/2004 Sb., správní řád, ve znění do 31. 12. 2014 (dále též jen „s. ř.“),
doručen uplynutím uvedené lhůty (viz usnesení Obvodního soudu pro Prahu 9 ze
dne 7. 10. 2015, č. j. 73 EXE 4532/2015-30, jímž soud zamítl návrh povinné na
zastavení exekuce, odůvodněný mimo jiné i tvrzením o nedoručení titulu).
Je součástí konstantní judikatorní praxe, že soud před nařízením výkonu
rozhodnutí (exekuce) posuzuje mimo jiné i to, zda je exekuční titul z hledisek
zakotvených v právních předpisech, podle kterých byl vydán, vykonatelný, a to
jak po stránce formální, tak i po stránce obsahové (materiální). Vykonatelnost
lze tudíž ztotožnit s vlastností exekučního titulu, která ho činí způsobilým k
nucenému uskutečnění cestou výkonu rozhodnutí (exekuce). Splnění všech
zákonných náležitostí exekučního titulu je vždy třeba pečlivě a ve všech
souvislostech zkoumat.
Náležitosti výkazu nedoplatků stanoví § 53 odst. 2 zákona č. 48/1997, Sb., o
veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících
zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „zákon č. 48/1997 Sb.“),
tako: „Dlužné pojistné a penále může zdravotní pojišťovna předepsat k úhradě
též výkazem nedoplatků. Výkaz nedoplatků musí obsahovat:
a) označení plátce pojistného, jemuž se nedoplatky vykazují,
b) výši nedoplatků podle stavu účtu plátce pojistného k určitému dni
vycházející z údajů vykázaných plátcem pojistného nebo z kontrol provedených
zdravotní pojišťovnou, z pravděpodobné výše pojistného, byla-li stanovena, a z
penále vypočteného k tomuto dni,
c) den, ke kterému byla výše nedoplatků zjištěna,
d) čísla účtů příslušné zdravotní pojišťovny, na která musí být nedoplatky
uhrazeny,
e) poučení o vykonatelnosti,
f) poučení o námitkách,
g) označení zdravotní pojišťovny, která výkaz nedoplatků vydala, a datum
vydání. Výkaz nedoplatků musí být opatřen úředním razítkem a podepsán s
uvedením jména, příjmení a funkce oprávněné osoby.“
Podle § 53 odst. 3 zákona č. 48/1997 Sb. je výkaz nedoplatků vykonatelný dnem
jeho doručení. Výkaz nedoplatků se doručuje stejným způsobem jako platební
výměr.
Podle § 53 odst. 7 zákona č. 48/1997 Sb. se na řízení o vydání výkazu
nedoplatků nevztahují obecné předpisy o správním řízení.
Podle § 53 odst. 8 zákona č. 48/1997 Sb. jsou vykonatelné výkazy nedoplatků
titulem pro soudní nebo správní výkon rozhodnutí.
Podle § 22 odst. 1 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a
autorizované konverzi dokumentů, ve znění účinném do 18. 9. 2016 (dále též jen
„zákon č. 300/2008 Sb.“), platí, že konverzí se rozumí:
a) úplné převedení dokumentu v listinné podobě do dokumentu obsaženého v datové
zprávě nebo datovém souboru (dále jen „dokument obsažený v datové zprávě“),
ověření shody obsahu těchto dokumentů a připojení ověřovací doložky, nebo
b) úplné převedení dokumentu obsaženého v datové zprávě do dokumentu v listinné
podobě a ověření shody obsahu těchto dokumentů a připojení ověřovací doložky.
Podle § 22 odst. 2 zákona č. 300/2008 Sb., dokument, který provedením konverze
vznikl (výstup), má stejné právní účinky jako ověřená kopie dokumentu, jehož
převedením výstup vznikl (vstup).
V projednávané věci byl originál výkazu nedoplatků vyhotoven v elektronické
podobě a je obsažen v elektronickém spisu oprávněné. Je zřejmé, že z povahy
věci nelze elektronickou verzi rozhodnutí opatřit úředním razítkem, proto se v
obdobných situacích tato skutečnost vyjadřuje pouze slovně „otisk úředního
razítka“ (k tomu srov. § 69 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve
znění do 31. 12. 2014, dále též jen „s. ř.“, příp. rozsudek Nejvyššího
správního soudu ze dne 18. 9. 2014, sp. zn. 9 As 34/2014) a vlastnoruční podpis
je v elektronické verzi nahrazen elektronickým podpisem příslušné osoby.
Vznikla-li (jako v projednávané věci) potřeba převést dokument z digitální do
listinné podoby, bylo nezbytné dokument konvertovat a vytvořit výstup podle §
22 a násl. zákona č. 300/2008 Sb., tzn. ověřit shodu obsahu dokumentů včetně
připojení ověřovací doložky jako součásti tohoto výstupu, obsahující zákonem
stanovené údaje (tj. název subjektu, který konverzi provedl; pořadové číslo,
pod nímž je konverze vedena v evidenci provedených konverzí; údaj o ověření
toho, že obsah výstupu odpovídá obsahu vstupu; údaj o tom, z kolika listů se
skládá výstup; datum vyhotovení ověřovací doložky; údaj o tom, zda byl vstup
podepsán platným uznávaným elektronickým podpisem nebo označen platnou
uznávanou elektronickou značkou, číslo kvalifikovaného certifikátu, na němž je
uznávaný elektronický podpis založen, nebo číslo kvalifikovaného systémového
certifikátu, na němž je uznávaná elektronická značka založena, a obchodní firmu
akreditovaného poskytovatele certifikačních služeb, který certifikát vydal;
datum a čas uvedené v kvalifikovaném časovém razítku, číslo kvalifikovaného
časového razítka a obchodní firmu akreditovaného poskytovatele certifikačních
služeb, který kvalifikované časové razítko vydal, byl-li jím vstup opatřen;
otisk úředního razítka, jméno, popřípadě jména, příjmení a podpis osoby, která
konverzi provedla).
Listina doručovaná povinné (srov. dokument na č. l. 68 spisu, předložený
oprávněnou na žádost odvolacího soudu) nesplňuje náležitosti stanovené v
ustanovení § 25 odst. 2 zákona č. 300/2008 Sb., jelikož k ní nebyla připojena
ověřovací doložka. Jedná se však o vytištěnou podobu výkazu nedoplatků, jež je
podepsána oprávněnou osobou s uvedením jména, příjmení a funkce, parafována
vyřizující osobou a opatřena úředním razítkem. V takovém případě zcela vyhovuje
požadavkům kladeným na obsahové náležitosti výkazu nedoplatků vydaného v
listinné podobě (§ 53 odst. 2 zákona č. 48/1997 Sb.) a je řádným exekučním
titulem, který byl vydán a doručován v souladu s vůlí oprávněné osoby.
Protože krajský soud v napadeném rozhodnutí dospěl ke stejnému závěru, byť
částečně z jiných důvodů, Nejvyšší soud dovolání podle § 243d písm. a) o. s. ř.
zamítl.
Závěrem je vhodné dodat, že usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 9. 2008, sp.
zn. 20 Cdo 2706/2007, na něž dovolatelka odkazovala, se na danou věc nevztahuje
(v projednávané věci byl návrh povinné na zastavení exekuce věcně projednán).
O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu (§ 87 a
násl. zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti /
exekuční řád/ a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 16. června 2017
JUDr. Miroslava Jirmanová,
Ph.D.
předsedkyně senátu