20 Cdo 5248/2009
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr.
Miroslavy Jirmanové a soudců JUDr. Olgy Puškinové a JUDr. Vladimíra Mikuška v
exekuční věci oprávněného Ing. J. S., zastoupeného JUDr. Rostislavem Dolečkem,
advokátem se sídlem v Praze 3, Seifertova 9, proti povinnému D. B.,
zastoupenému JUDr. Pavlem Fráňou Ph.D., advokátem se sídlem v Praze 8,
Sokolovská 49/5, odebráním věci vedené u Okresního soudu Praha – východ pod sp.
zn. 28 Nc 12127/2008, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v
Praze ze dne 27. 11. 2008, č. j. 19 Co 495/2008-29, takto:
Dovolání se zamítá.
Okresní soud Praha – východ usnesením ze dne 11. 9. 2008, č. j. 28 Nc
12127/2008-18, zamítl návrh na nařízení exekuce podle rozhodčího nálezu
Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR ze dne 11. 1.
2008, sp. zn. Rsp 864/07, odebráním ve výroku uvedených listinných akcií na
jméno a jejich odevzdáním oprávněnému proti zaplacení oprávněným povinnému
částky 72 900 000,- Kč s vyčíslenými úroky.
Krajský soud napadeným rozhodnutím usnesení okresního soudu změnil, na základě
uvedeného rozhodčího nálezu exekuci nařídil a jejím provedením pověřil soudního
exekutora JUDr. Zdeňka Zítka, Exekutorský úřad Plzeň – město. Dospěl k závěru,
že exekuční titul je vykonatelný a (na rozdíl od okresního soudu) že oprávněný
doložil jeho připravenost splnit (vzájemnou) povinnost pro něho z exekučního
titulu vyplývající (§ 43 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech
a exekuční činnosti /exekuční řád/ a o změně dalších zákonů, dále též jen
„zákon č. 120/2001 Sb.“). Vycházel přitom z Dodatku ke Smlouvě – dohoda o
vinkulaci ze dne 15. 7. 2008, z níž vyplývá, že oprávněný má veden u Komerční
banky, a. s. termínovaný účet č. 34-2477960657/0100, část vkladu na účtu ve
výši 108 417 538,44 Kč je vinkulována na přivolení Davida Berana, r. č.
670926/0393, a to do dne 15. 7. 2010. S poukazem na § 780 občanského zákoníku
uvedl, že podle stávající praxe je forma vinkulace vlastně nepřímým zajištěním
závazku (vzájemné povinnosti), neboť může být v případě potřeby postižena
exekucí či výkonem rozhodnutí, jímž vinkulace vkladu realizaci vymožení
povinnosti nebrání.
Povinný v dovolání, jehož přípustnost opírá o § 237 odst. 1 písm. a) zákona č.
99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen
„o. s. ř.), namítá, že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek
nesprávné rozhodnutí ve věci, a že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním
posouzení věci (§ 241 odst. 2 písm. a/ a b/ o. s. ř.). Uvedl, že Městský soud v
Praze usnesením ze dne 18. 4. 2008, č. j. 55 Cm 31/2008-37, odložil
vykonatelnost rozhodčího nálezu, a proto rozhodčí nález není vykonatelný, i
když v prvním stupni byla žaloba na zrušení rozhodčího nálezu zamítnuta. Dále
nesouhlasil s výkladem § 43 zákona č. 120/2001 Sb., jenž zaujal odvolací soud.
Podle jeho názoru předložené listiny dostatečně neprokazují, že oprávněný je
připraven svoji povinnost, uloženou mu exekučním titulem, splnit. Navrhl proto,
aby dovolací soud usnesení odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu
řízení.
Oprávněný ve vyjádření k dovolání uvedl, že odklad vykonatelnosti exekučního
titulu může být jen důvodem pro odklad exekuce. Dále konstatoval, že námitky
povinného, týkající se předložených listin, nesměřují proti právnímu závěru
odvolacího soudu, nýbrž zpochybňují skutková zjištění učiněná odvolacím soudem.
Nejvyšší soud rozhodl o dovolání podle občanského soudního řádu ve znění
účinném do 30. 6. 2009 (viz část první, čl. II Přechodná ustanovení, bod 12
zákona č. 7/2009 Sb.), dále jen „o. s. ř.“.
Dovolání přípustné podle § 237 odst. 1 písm. a) ve spojení s § 238a odst. 1
písm. c), odst. 2 o. s. ř. není důvodné.
Je-li dovolání přípustné, je dovolací soud povinen přihlédnout z úřední
povinnosti (§ 242 odst. 3 věta druhá o. s. ř.) i k vadám podle ustanovení § 229
odst. 1, odst. 2 písm. a) a b), odst. 3 o. s. ř. (tzv. zmatečnosti), jakož i k
jiným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci;
jinak je dovolací soud vázán uplatněným dovolacím důvodem včetně jeho
obsahového vymezení (§ 242 odst. 3 věta první o. s. ř.).
Námitka povinného, že soud nezohlednil povolení odkladu vykonatelnosti
exekučního titulu a že exekuční titul z důvodu existence pravomocného usnesení
o odkladu jeho vykonatelnosti není vykonatelný, není důvodná. Podle § 54 odst.
2 zákona č. 120/2001 Sb. platí, že je-li odložena vykonatelnost exekučního
titulu, soud (a od 1. 11. 2009 exekutor či soud) odloží provedení exekuce do
doby pravomocného skončení řízení, ve kterém soud rozhoduje o odložení
vykonatelnosti exekučního titulu. Odklad vykonatelnosti rozhodnutí nebrání
tomu, aby na základě uvedeného rozhodnutí byla nařízena exekuce, ale je nutno
zároveň s nařízením exekuce odložit její výkon (srov. Kasíková, M. a kol. Zákon
o soudních exekutorech a exekuční činnosti /exekuční řád/. Komentář. 2. vydání.
Praha : C. H. Beck, 2010, s. 227).
Stejnou otázkou se zabýval i Nejvyšší soud ve svém usnesení ze dne 30. 8. 2006,
sp. zn. 20 Cdo 2917/2005, v němž dospěl k závěru, že vyslovení (nařízení)
odkladu vykonatelnosti exekučního titulu je pouze důvodem odložení provedení
exekuce; odklad vykonatelnosti neznamená, že rozhodnutí, jež kvalitu
vykonatelnosti dříve nabylo, ji tím naopak pozbylo. Povolení odkladu
vykonatelnosti exekučního titulu před zahájením exekučního řízení nebo po jeho
zahájení nebrání nařízení exekuce (není důvodem zastavení exekuce, pokud odklad
vykonatelnosti byl povolen po nařízení exekuce). Soud exekuci nařídí a současně
její provedení podle ustanovení § 266 odst. 2 o. s. ř. odloží až do
pravomocného skončení příslušného řízení (např. řízení o zrušení rozhodčího
nálezu). Stejné závěry se uplatní i v případech, kdy odklad vykonatelnosti
nastává ex lege.
Předmětem dovolacího přezkumu je rovněž závěr, že oprávněný prokázal
připravenost splnit svoji vzájemnou povinnost z rozhodčího nálezu - zaplatit
povinnému částku 72 900 000,- Kč s vyčíslenými úroky.
Právní posouzení je ve smyslu § 241a odst. 2 písm. b) o. s. ř. nesprávné,
jestliže odvolací soud posoudil věc podle právní normy, jež však na zjištěný
skutkový stav nedopadá, nebo právní normu, sice správně určenou, nesprávně
vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval.
Podle § 43 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb., jestliže je to, co ukládá exekuční
titul povinnému, vázáno na splnění podmínky nebo na splnění vzájemné povinnosti
oprávněného, lze nařídit exekuci jen, prokáže-li oprávněný, že se podmínka
splnila nebo že sám svou vzájemnou povinnost vůči povinnému již splnil,
popřípadě je připraven ji splnit.
Podle § 43 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb. v případech uvedených v odstavci 1 je
třeba k potvrzení o vykonatelnosti exekučního titulu připojit listinu vydanou
nebo ověřenou státním orgánem nebo notářem, z níž je patrné, že se splnila
podmínka nebo že oprávněný splnil svou vzájemnou povinnost, popřípadě je
připraven ji splnit.
Z citovaného ustanovení vyplývá, že oprávněný může doložit, že splnil
stanovenou podmínku nebo povinnost, jen listinou vydanou či ověřenou státním
orgánem nebo notářem. Soudní praxe současně dovodila, že splnění podmínky či
vzájemné povinnosti lze prokázat i soukromou listinou, jestliže podpisy na ní
jsou zákonným způsobem ověřeny.
Oprávněný svoji připravenost splnit uloženou povinnost dokládal Dodatkem ke
Smlouvě o zřízení a vedení termínovaného účtu č. 34-2477960657/0100 – dohoda o
vinkulaci a Všeobecnými obchodními podmínkami Komerční banky a. s. Předložený
Dodatek ke Smlouvě je ověřen, tzn. že předložený opis souhlasí doslovně s
předloženým originálem listiny (ověřování – vidimaci provedla notářka JUDr.
Ivana Krušková), současně jsou ověřeny i všechny podpisy ve smlouvě (legalizace
podpisů provedla notářská tajemnice). Z dodatku ke Smlouvě vyplývá, že část
vkladu na účtu ve výši 108 417 538,44 Kč je do 15. 7. 2010 vinkulovaná (vázaná)
na přivolení povinného Davida Berana, a do doby zrušení vinkulace není
oprávněný oprávněn s vinkulovanou částkou žádným způsobem disponovat.
Z obsahu předloženého Dodatku vyplývá, že i když je výplata v rozhodčím nálezu
vyčíslené částky povinnému vázána na splnění jiné podmínky ve smyslu § 780 obč.
zák., a to konkrétně na přivolení povinného, vyjadřuje svým obsahem
připravenost oprávněného plnit vzájemnou povinnost z exekučního titulu. Protože
předložená listina současně splňuje náležitosti, jež musí vykazovat soukromá
listina ve smyslu § 43 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., lze uzavřít, že
oprávněný doložil připravenost splnit svoji vzájemnou povinnost a že exekuci
lze nařídit. Dospěl-li odvolací soud ke stejnému právnímu závěru, je jeho
rozhodnutí správné.
Nejvyšší soud proto dovolání jako nedůvodné zamítl (§ 243b odst. 2 část věty
před středníkem o. s. ř.).
O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu (§ 87 a
násl. zákona č. 120/2001 Sb.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 5. dubna 2011
JUDr. Miroslava J i r m a n o v á, v. r.
předsedkyně senátu