20 Cdo 5435/2016
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a soudců JUDr. Zbyňka Poledny a JUDr. Vladimíra Kůrky v exekuční věci oprávněné CENTRAL GROUP 23. investiční a. s., se sídlem v Praze 4, Na Strži 65/1702, identifikační číslo osoby 63999102, proti povinnému Ing. S. P., MBA, pro 3 750 000 Kč s příslušenstvím, vedené u soudní exekutorky JUDr. Jany Tvrdkové, Exekutorský úřad Praha 4, pod sp. zn. 095 Ex 1524/15, o dovolání oprávněné proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 29. 8. 2016, č. j. 16 Co 330/2016-159, takto:
Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 29. 8. 2016, č. j. 16 Co 330/2016-159, se ruší a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.
Soudní exekutorka JUDr. Jana Tvrdková, Exekutorský úřad Praha 4, usnesením ze dne 7. 7. 2016, č. j. 095 Ex 1524/15-147, rozhodla tak, že se nahrazuje vůle povinného písemně vypovědět smlouvu o penzijním připojištění (o doplňkovém penzijním spoření) číslo 502901073 uzavřenou mezi povinným a penzijní společností Penzijní společnost České pojišťovny, a. s., a nahrazuje se vůle povinného k žádosti o výplatu odbytného ze smlouvy o penzijním připojištění (o doplňkovém penzijním spoření) č. 502901073 na účet úschov soudní exekutorky ve výroku popsaný. V odůvodnění rozhodnutí uvedla, že ke zvolenému způsobu exekuce přistoupila poté, kdy způsoby exekuce podle § 58 odst. 2 písm. a) až b) ex. řádu nevedly k uspokojení vymáhané pohledávky.
Městský soud v Praze napadeným rozhodnutím změnil usnesení soudní exekutorky tak, že se nenahrazuje vůle povinného písemně vypovědět smlouvu o penzijním připojištění (o doplňkovém penzijním spoření) č. 502901073 uzavřenou mezi povinným a penzijní společností České pojišťovny, a. s., a nenahrazuje se vůle povinného k žádosti o výplatu odbytného ze smlouvy o penzijním připojištění (o doplňkovém penzijním spoření) č. 502901073 na účet úschov soudní exekutorky ve výroku uvedený. Uvedl, že dne 1. 9. 2015 nabyl účinnosti zákon č. 164/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „o. s. ř.“), a zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „ex. řád“), který ve svém článku III pod bodem 21 změnil dosavadní znění § 58 odst. 2 ex. řádu tak, že exekuci přikázáním jiné peněžité pohledávky povinného lze nadále vést ale právě s výjimkou pohledávky z penzijního připojištění nebo doplňkového penzijního spoření. Protože exekuční návrh byl soudní exekutorce doručen 29. 9. 2015, nemohla soudní exekutorka zvolit uvedený způsob exekuce.
Oprávněná v dovolání namítá, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci (§ 241a odst. 1 o. s. ř.), neboť § 58 odst. 2 ex. řádu umožňuje provést exekuci přikázáním pohledávky z penzijního připojištění nebo doplňkového penzijního spoření, nepostačuje-li způsob provedení exekuce podle § 58 odst. 2 písm. a) a b) ex. řádu. Navrhla, aby dovolací soud usnesení odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (srov. čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb.), dále též jen „o. s. ř.“., a po zjištění, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou (účastníkem řízení) ve lhůtě uvedené v ustanovení § 240 odst. 1 o. s. ř. a že jde o rozhodnutí, proti kterému je dovolání přípustné podle ustanovení § 237 o. s. ř., neboť dovolací soud se dosud nezabýval výkladem § 58 odst. 2 ex. řádu ve znění účinném od 1. 9. 2015 ve vztahu k přikázání pohledávky z penzijního připojištění nebo doplňkového penzijního spoření, na němž napadené rozhodnutí závisí, přezkoumal napadené usnesení ve smyslu ustanovení § 242 o. s. ř. bez nařízení jednání (§ 243a odst. 1 věta první o. s. ř.) a dospěl k závěru, že dovolání je důvodné.
Je-li dovolání přípustné, dovolací soud přihlédne též k vadám uvedeným v § 229 odst. 1, § 229 odst. 2 písm. a), b) a § 229 odst. 3 o. s. ř., jakož i k jiným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (§ 242 odst. 3 o. s. ř.). Takové vady se však z obsahu spisu nepodávají.
O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu (§ 87 a násl. ex. řádu).
Soudy nižších stupňů jsou vázány právním názorem dovolacího soudu (§ 243g odst. 1 věta první o. s. ř. ve spojení s § 226 odst. 1 téhož zákona).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 20. února 2017
JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D. předsedkyně senátu