20 Cdo 5435/2016
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr.
Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a soudců JUDr. Zbyňka Poledny a JUDr. Vladimíra
Kůrky v exekuční věci oprávněné CENTRAL GROUP 23. investiční a. s., se sídlem v
Praze 4, Na Strži 65/1702, identifikační číslo osoby 63999102, proti povinnému
Ing. S. P., MBA, pro 3 750 000 Kč s příslušenstvím, vedené u soudní exekutorky
JUDr. Jany Tvrdkové, Exekutorský úřad Praha 4, pod sp. zn. 095 Ex 1524/15, o
dovolání oprávněné proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 29. 8. 2016,
č. j. 16 Co 330/2016-159, takto:
Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 29. 8. 2016, č. j. 16 Co 330/2016-159,
se ruší a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.
Soudní exekutorka JUDr. Jana Tvrdková, Exekutorský úřad Praha 4, usnesením ze
dne 7. 7. 2016, č. j. 095 Ex 1524/15-147, rozhodla tak, že se nahrazuje vůle
povinného písemně vypovědět smlouvu o penzijním připojištění (o doplňkovém
penzijním spoření) číslo 502901073 uzavřenou mezi povinným a penzijní
společností Penzijní společnost České pojišťovny, a. s., a nahrazuje se vůle
povinného k žádosti o výplatu odbytného ze smlouvy o penzijním připojištění (o
doplňkovém penzijním spoření) č. 502901073 na účet úschov soudní exekutorky ve
výroku popsaný. V odůvodnění rozhodnutí uvedla, že ke zvolenému způsobu
exekuce přistoupila poté, kdy způsoby exekuce podle § 58 odst. 2 písm. a) až b)
ex. řádu nevedly k uspokojení vymáhané pohledávky.
Městský soud v Praze napadeným rozhodnutím změnil usnesení soudní exekutorky
tak, že se nenahrazuje vůle povinného písemně vypovědět smlouvu o penzijním
připojištění (o doplňkovém penzijním spoření) č. 502901073 uzavřenou mezi
povinným a penzijní společností České pojišťovny, a. s., a nenahrazuje se vůle
povinného k žádosti o výplatu odbytného ze smlouvy o penzijním připojištění (o
doplňkovém penzijním spoření) č. 502901073 na účet úschov soudní exekutorky ve
výroku uvedený. Uvedl, že dne 1. 9. 2015 nabyl účinnosti zákon č. 164/2015 Sb.,
kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších
předpisů (dále též jen „o. s. ř.“), a zákon č. 120/2001 Sb., o soudních
exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve
znění pozdějších předpisů (dále též jen „ex. řád“), který ve svém článku III
pod bodem 21 změnil dosavadní znění § 58 odst. 2 ex. řádu tak, že exekuci
přikázáním jiné peněžité pohledávky povinného lze nadále vést ale právě s
výjimkou pohledávky z penzijního připojištění nebo doplňkového penzijního
spoření. Protože exekuční návrh byl soudní exekutorce doručen 29. 9. 2015,
nemohla soudní exekutorka zvolit uvedený způsob exekuce.
Oprávněná v dovolání namítá, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na
nesprávném právním posouzení věci (§ 241a odst. 1 o. s. ř.), neboť § 58 odst. 2
ex. řádu umožňuje provést exekuci přikázáním pohledávky z penzijního
připojištění nebo doplňkového penzijního spoření, nepostačuje-li způsob
provedení exekuce podle § 58 odst. 2 písm. a) a b) ex. řádu. Navrhla, aby
dovolací soud usnesení odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle zákona č. 99/1963 Sb.,
občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (srov. čl. II bod 2 zákona
č. 293/2013 Sb.), dále též jen „o. s. ř.“., a po zjištění, že dovolání proti
pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou
(účastníkem řízení) ve lhůtě uvedené v ustanovení § 240 odst. 1 o. s. ř. a že
jde o rozhodnutí, proti kterému je dovolání přípustné podle ustanovení § 237 o.
s. ř., neboť dovolací soud se dosud nezabýval výkladem § 58 odst. 2 ex. řádu ve
znění účinném od 1. 9. 2015 ve vztahu k přikázání pohledávky z penzijního
připojištění nebo doplňkového penzijního spoření, na němž napadené rozhodnutí
závisí, přezkoumal napadené usnesení ve smyslu ustanovení § 242 o. s. ř. bez
nařízení jednání (§ 243a odst. 1 věta první o. s. ř.) a dospěl k závěru, že
dovolání je důvodné.
Je-li dovolání přípustné, dovolací soud přihlédne též k vadám uvedeným v § 229
odst. 1, § 229 odst. 2 písm. a), b) a § 229 odst. 3 o. s. ř., jakož i k jiným
vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (§ 242
odst. 3 o. s. ř.). Takové vady se však z obsahu spisu nepodávají.
Právní posouzení věci ve smyslu ustanovení § 241a odst. 1 o. s. ř. je
nesprávné, jestliže odvolací soud věc posoudil podle právní normy (práva
hmotného i procesního), jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní
normu, sice správně určenou, nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový
stav nesprávně aplikoval.
Podle § 58 odst. 1 ex. řádu exekuci lze provést jen způsoby uvedenými v tomto
zákoně. Zajistit majetek k provedení exekuce lze nejvýše v rozsahu bezpečně
postačujícím k uhrazení vymáhané pohledávky, jejího příslušenství včetně
příslušenství, které se pravděpodobně stane splatným po dobu trvání exekuce,
pravděpodobných nákladů oprávněného a pravděpodobných nákladů exekuce.
Podle § 58 odst. 2 ex. řádu ve znění účinném od 1. 9. 2015 nepostačuje-li jeden
ze způsobů provedení exekuce k uspokojení oprávněného, lze exekuci v jednom
exekučním řízení provést více způsoby, popřípadě i všemi zákonem stanovenými
způsoby. K provedení exekuce více nebo všemi zákonem stanovenými způsoby lze
přistoupit současně nebo postupně. Nebrání-li to účelu exekuce, provede se
exekuce ukládající zaplacení peněžité částky postupně
a) přikázáním pohledávky z účtu u peněžního ústavu, a nepostačuje-li to, pak
přikázáním pohledávky z účtu manžela povinného u peněžního ústavu,
b) přikázáním jiné peněžité pohledávky s výjimkou pohledávky z penzijního
připojištění nebo doplňkového penzijního spoření, postižením jiných majetkových
práv, srážkami ze mzdy a jiných příjmů, správou nemovité věci nebo pozastavením
řidičského oprávnění, nepostačuje-li způsob provedení exekuce podle písmena a),
c) prodejem movitých věcí, prodejem nemovitých věcí, které povinný nepoužívá k
bydlení sebe a své rodiny, postižením závodu nebo přikázáním pohledávky z
penzijního připojištění nebo doplňkového penzijního spoření, nepostačuje-li
způsob provedení exekuce podle písmen a) a b), a
d) prodejem nemovitých věcí, které povinný používá k bydlení sebe a své rodiny,
nepostačuje-li způsob provedení exekuce podle písmen a) až c).
Podle § 58 odst. 3 ex. řádu ve znění účinném od 1. 9. 2015 způsob provedení
exekuce určí exekutor. Na návrh povinného nebo s jeho souhlasem lze exekuci
provést i v jiném pořadí, než stanoví odstavec 2 písm. a) až d).
V souzené věci byl exekuční návrh soudní exekutorce doručen 29. 9. 2015.
Protože se jedná o vymáhání peněžité částky, vyplývá způsob provedení exekuce z
citovaného § 58 odst. 2 ex. řádu ve znění účinném od 1. 9. 2015; toto
ustanovení stanoví, v jakém pořadí mají být jednotlivé způsoby provedení
exekuce zvoleny. Předně je tak třeba zvolit způsob uvedený pod písm. a)
citovaného ustanovení, k další skupině způsobů provedení exekuce smí soudní
exekutor přistoupit tehdy, nepostačuje-li předchozí zvolený způsob. K
provedení exekuce způsoby uvedenými v § 58 odst. 2 písm. b) ex. řádu tak smí
soudní exekutor přistoupit v případě, že povinný ani jeho manželka nemají žádný
účet u peněžního ústavu, popř. by zvolený způsob provedení exekuce nevedl v
přiměřené době k úplnému uspokojení pohledávky oprávněného. Z § 58 odst. 2
písm. c) ex. řádu dále vyplývá, že soudní exekutor může jako způsob provedení
exekuce zvolit přikázání pohledávky z penzijního připojištění nebo doplňkového
penzijního spoření, nepostačuje-li způsob provedení exekuce podle písm. a) a b).
Dospěl-li odvolací soud k závěru, že soudní exekutorka nemůže uvedeným způsobem
exekuci vést, je jeho právní závěr nesprávný.
Nejvyšší soud proto usnesení odvolacího soudu zrušil (§ 243e odst. 1 o. s. ř.)
a věc mu vrátil k dalšímu řízení (§ 243e odst. 2 věta první o. s. ř.).
O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu (§ 87 a
násl. ex. řádu).
Soudy nižších stupňů jsou vázány právním názorem dovolacího soudu (§ 243g odst.
1 věta první o. s. ř. ve spojení s § 226 odst. 1 téhož zákona).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 20. února 2017
JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D.
předsedkyně senátu