Nejvyšší soud Usnesení občanské

20 Cdo 592/2011

ze dne 2011-03-23
ECLI:CZ:NS:2011:20.CDO.592.2011.1

20 Cdo 592/2011

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Mikuška a soudkyň JUDr. Miroslavy Jirmanové a JUDr. Olgy Puškinové v exekuční věci oprávněného PORTFIN Credits & Loans, spol. s r.o., se sídlem v Žatci, Volyňských Čechů 837, identifikační číslo osoby 25454226, proti povinné J. Š., pro 5.400,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Mladé Boleslavi pod sp. zn. 17 EXE 1570/2010, o dovolání povinné proti usnesení Krajského soudu v Praze z 29. 11. 2010, č. j. 28 Co 629/2010-44, takto:

Dovolání se odmítá.

Proti shora označenému rozhodnutí, jímž krajský soud potvrdil usnesení č. j. 087 Ex 1531/10/U4-25, kterým soudní exekutor odmítl návrh povinné na odklad exekuce nařízené usnesením okresního soudu ze 2. 9. 2010, č. j. 17 EXE 1570/2010-12, podala povinná dovolání.

Dovolání není přípustné. Podle ustanovení § 236 odst. 1 o. s. ř., lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Přípustnost dovolání proti usnesení odvolacího soudu upravují ustanovení § 237 až § 239 o. s. ř.

Přípustnost dovolání nezakládají ustanovení § 238, § 238a a § 239 o. s. ř., jelikož usnesení, jímž odvolací soud potvrdil usnesení soudu prvního stupně ve věci odkladu provedení výkonu rozhodnutí (exekuce - § 130 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti /exekuční řád/ a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „zákon č. 120/2001 Sb.“), v jejich taxativních výčtech uvedeno není, a nelze ji opřít ani o ustanovení § 237 odst. 1 o. s. ř., protože toto ustanovení je v exekučním řízení uplatnitelné toliko prostřednictvím § 238a odst. 1 a 2 o. s. ř., kde ale – jak bylo již výše uvedeno – institut odkladu provedení exekuce není vyjmenován (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 11. 2004, sp. zn. 20 Cdo 1520/2003, uveřejněné v časopise Soudní judikatura 12/2004 pod č. 233).

Nejvyšší soud proto dovolání – aniž se zabýval nedostatkem povinného zastoupení dovolatelky advokátem (§ 241b odst. 2, věta za středníkem) – podle § 243b odst. 5, věty první, a § 218 písm. c) o. s. ř. odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu (§ 87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb.).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 23. března 2011

JUDr. Vladimír M i k u š e k, v. r. předseda senátu