Nejvyšší soud Usnesení občanské

20 Cdo 604/2002

ze dne 2003-02-28
ECLI:CZ:NS:2003:20.CDO.604.2002.1

20 Cdo 604/2002

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl ve věci výkonu rozhodnutí oprávněné Č.- D., a.s., proti povinnému V. P., prodejem movitých věcí, pro 18.646,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Kladně pod sp. zn. E 355/97, o dovolání proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 15.12.1997, č.j. 30 Co 483/97-21, takto:

I. Dovolací řízení se zastavuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Proti tomuto rozsudku podal povinný včas dovolání.

Soud prvního stupně usnesením, doručeným 17.12.1998, dovolatele poučil o vadách jeho podání, a o tom, že v dovolacím řízení musí být zastoupen advokátem, nemá- li sám právnické vzdělání, s tím, že nebudou-li vytýkané nedostatky odstraněny ve lhůtě 14-ti dnů, bude dovolací řízení zastaveno. Na tuto výzvu odpověděl dovolatel dopisem, z jehož obsahu plyne, že žádá o „prominutí 14 denního termínu“, a že „nedostatky právní“ žádá odstranit zvolenou advokátní kanceláří „zrušením dovolání a nahrazení návrhu na obnovu nalézacího řízení“. Soud prvního stupně reagoval další výzvou (doručenou 22.1.1999), aby dovolatel ve lhůtě 14-ti dnů založil do spisu plnou moc právního zástupce; dne 2.4.2002 věc předložil Nejvyššímu soudu.

Podle části dvanácté, hlavy první, bodu 17. zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů (to jest podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 1.1.2001 - dále jen „o.s.ř.“).

Podle § 241 odst. 1, 2 o.s.ř. musí být dovolatel zastoupen advokátem, jestliže nemá právnické vzdělání buď on sám, nebo jeho zaměstnanec (člen), který za něho jedná, a jím musí být dovolání i sepsáno. Zvolí-li si advokáta až poté, co sám podal dovolání, je ke splnění podmínky dovolatelova zastoupení nezbytné, aby zmocněnec (advokát) jím dříve učiněné podání nahradil nebo doplnil vlastním, popř. sdělil soudu, že se s již učiněným podáním ztotožňuje.

Nedostatek nuceného zastoupení dovolatele ve smyslu citovaného ustanovení je nedostatkem podmínky řízení, jenž se týká účastníka řízení, a který je svou povahou odstranitelný. Podle § 243c, § 104 odst. 2 o.s.ř. učiní soud k jeho odstranění vhodná opatření; nezdaří-li se jej odstranit, řízení zastaví.

Jelikož splnění podmínky řízení podle § 241 odst. 1, 2 o.s.ř. dovolatel - navzdory takovému opatření - ani dodatečně nedoložil, Nejvyšší soud řízení o dovolání zastavil.

O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 243b odst. 4, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 2, věty první, o.s.ř.. Oprávněné, jež by měla nárok na jejich náhradu, však ve stadiu dovolacího řízení (dle obsahu spisu) prokazatelné náklady nevznikly, neboť za náklady potřebné k účelnému uplatňování nebo bránění práva (§ 142 odst. 1, věta první, o.s.ř.) nelze považovat ty, které se pojí s vyjádřením k dovolání, jež svým obsahovým zaměřením vztah k věci nikterak neosvědčilo.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 28. února 2003

JUDr. Vladimír K u r k a , v.r.

předseda senátu