Nejvyšší soud Usnesení občanské

20 Cdo 605/2016

ze dne 2016-03-01
ECLI:CZ:NS:2016:20.CDO.605.2016.1

20 Cdo 605/2016

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Zbyňkem Polednou v

exekuční věci oprávněné Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky se

sídlem v Praze 3, Orlická č. 2020/4, identifikační číslo osoby 41197518, proti

povinnému J. H., Z., zastoupenému Mgr. Zdeňkem Mrajcou, advokátem se sídlem v

Modřicích, Masarykova č. 118, pro 81 677 Kč s příslušenstvím, vedené u soudního

exekutora JUDr. Tomáše Vrány, Exekutorský úřad Přerov, pod sp. zn. 103 Ex

03189/06, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Brně – pobočky

ve Zlíně ze dne 3. srpna 2015, č. j. 58 Co 226/2015-81, takto:

I. Dovolání povinného se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o. s. ř.) :

Nejvyšší soud České republiky dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu

v Brně – pobočky ve Zlíně ze dne 3. srpna 2015, č. j. 58 Co 226/2015-81, kterým

odvolací soud potvrdil usnesení soudního exekutora JUDr. Tomáše Vrány,

Exekutorský úřad Přerov, ze dne 17. března 2015, č. j. 103 Ex 03189/06-63, o

zastavení exekuce pro nemajetnost povinného, a rozhodl, že žádný z účastníků

nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení, podle ustanovení § 243c odst. 1 věty první zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném do

31. prosince 2013 (srov. Čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění

zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a

některé další zákony) – dále jen „o. s. ř.“, odmítl, neboť dovolání nesplňuje

obligatorní náležitosti dovolání uvedené v ustanovení § 241a odst. 2 o. s. ř.,

když především neobsahuje údaj o tom, v čem přesně dovolatel spatřuje splnění

předpokladů přípustnosti dovolání, ani vymezení dovolacího důvodu způsobem

uvedeným v ustanovení § 241a odst. 3 o. s. ř. Podle ustanovení § 241a odst. 2 o. s. ř. v dovolání musí být vedle obecných

náležitostí (§ 42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém

rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel

spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§ 237 až 238a) a čeho se

dovolatel domáhá (dovolací návrh). Podle ustanovení § 237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné

proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí,

jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního

práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací

praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla

vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být

dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Dovolatel v dovolání ze dne 2. listopadu 2015 označil jako předpoklad

přípustnosti dovolání skutečnost, že „napadené rozhodnutí závisí na vyřešení

otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud

odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu“. Má-li být dovolání přípustné podle ustanovení § 237 o. s. ř. ve znění účinném

od 1. ledna 2013 proto, že napadené rozhodnutí závisí na řešení otázky hmotného

nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené

rozhodovací praxe dovolacího soudu, musí být z dovolání patrno, o kterou otázku

hmotného nebo procesního práva jde a od které "ustálené rozhodovací praxe

dovolacího soudu" se řešení této otázky hmotného nebo procesního práva

odvolacím soudem odchyluje (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 25. září

2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a

stanovisek pod označením 4/2014).

Dovolatel výše uvedenému požadavku na vymezení přípustnosti dovolání nedostál,

neboť dovolatelem odkazovaná judikatura dovolacího soudu nedopadá na posuzovaný

případ, protože o návrhu na zastavení exekuce z důvodu promlčení pohledávky již

bylo pravomocně rozhodnuto v jiném řízení. Dovolací soud nadto podotýká, že na

dovolatelově námitce promlčení pohledávky rozhodnutí odvolacího soudu nestojí. V dovolacím řízení nelze pro výše uvedené nedostatky pokračovat. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje. Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.