Nejvyšší soud Usnesení občanské

20 Cdo 661/2003

ze dne 2003-07-29
ECLI:CZ:NS:2003:20.CDO.661.2003.1

20 Cdo 661/2003

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Vladimíra Kurky a JUDr. Mojmíra Putny ve věci výkonu rozhodnutí oprávněného města P. proti povinnému P. S., vyklizením bytu, vedené u Okresního soudu v Pelhřimově pod sp. zn. E 2189/2002, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích – pobočky v Táboře ze dne 30. 12. 2002, č.j. 15 Co 642/2002-17, takto:

I. Dovolací řízení se zastavuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Povinný napadl dovoláním v záhlaví označené rozhodnutí, kterým krajský soud potvrdil usnesení ze dne 29. 10. 2002, č.j. E 2189/2002-8, jímž Okresní soud v Pelhřimově nařídil podle svého rozsudku ze dne 8. 11. 2001, sp. zn. 5 C 261/2001, výkon rozhodnutí vyklizením bytu (do zajištěného přístřeší).

Podle ustanovení § 241 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“), musí být dovolatel zastoupen advokátem nebo notářem; to neplatí, má-li dovolatel právnické vzdělání, popřípadě jedná-li za něj osoba uvedená v § 21 nebo v § 21a anebo v § 21b, která má právnické vzdělání. Notář může dovolatele zastupovat jen v rozsahu svého oprávnění stanoveného zvláštními předpisy. Podle ustanovení § 241 odst. 2 o.s.ř., nemá-li dovolatel právnické vzdělání, musí být dovolání sepsáno advokátem, notářem nebo osobou uvedenou v § 21 nebo v § 21a anebo v § 21b, která má právnické vzdělání.

Při podání dovolání nebyl povinný zákonem stanoveným způsobem zastoupen (k plné moci udělené pro dovolací řízení L. V., obecnému zmocněnci, přihlížet nelze) a z obsahu spisu nevyplývá, že by měl právnické vzdělání.

Usnesením ze dne 19. 2. 2003, č.j. E 2189/2002-34, okresní soud proto povinného vyzval, aby si do čtrnácti dnů od doručení rozhodnutí zvolil advokáta a aby jeho prostřednictvím „doplnil a upřesnil dovolání“ o náležitosti, které ve výroku vymezil. Obsahem usnesení bylo i poučení o tom, že dovolací řízení bude zastaveno, nevyhoví-li dovolatel výzvě.

Dovolatel, jemuž bylo shora uvedené usnesení doručeno 27. 2. 2003, vytčený nedostatek neodstranil (podání ze dne 10. 3. 2003, jímž L. V. sdělil, že „ …právního zástupce máme z P., p. JUDr. V., který nás bude zastupovat …,“ za adekvátní reakci na výzvu soudu považovat nelze).

Jelikož povinné zastoupení dovolatele v dovolacím řízení je podmínkou týkající se účastníka řízení, jejíž nedostatek brání – vyjma usnesení, jímž se dovolací řízení právě pro jeho neodstranění zastavuje – vydání rozhodnutí, kterým se řízení končí (§ 241 o.s.ř.), a protože ke zhojení uvedeného nedostatku přes opatření soudu nedošlo, Nejvyšší soud dovolací řízení zastavil (§ 104 odst. 2, § 243c odst. 1 o.s.ř.).

Dovolatel z procesního hlediska zavinil, že dovolací řízení bylo zastaveno, oprávněnému však v tomto stadiu řízení (podle obsahu spisu) náklady nevznikly; tomu odpovídá ve smyslu ustanovení § 146 odst. 2, věty první, § 224 odst. 1 a § 243b odst. 5, věty první, o.s.ř. výrok, že na náhradu nákladů dovolacího řízení nemá právo žádný z účastníků.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 29. července 2003

JUDr. Pavel K r b e k , v.r.

předseda senátu