NEJVYŠŠÍ SOUD ČESKÉ REPUBLIKY 20 Cdo 986/2016-21 originál
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a soudců JUDr. Zbyňka Poledny a JUDr. Aleše Zezuly v právní věci žalobce O. P., o vyloučení movitých věcí z exekuce, vedené u Okresního soudu v Chomutově pod sp. zn. 50 Nc 2029/2014, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 21. 8. 2015, č. j. 9 Co 497/2015-12, takto:
I. Dovolání se odmítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Krajský soud v záhlaví uvedeným rozhodnutím potvrdil usnesení ze dne 4. 6. 2015, č. j. 50 Nc 2029/2014-7, kterým okresní soud odmítl podání žalobce ze dne 17. 7. 2014, označené „vylučovací žaloba“, neboť se přes výzvu a poučení soudu nepodařilo odstranit jeho vady a v řízení nešlo pokračovat.
Usnesení odvolacího soudu napadl žalobce dovoláním.
Podle § 240 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (srovnej část první, čl. II, bod 2. zákona č. 293/2013 Sb.), dále též jen „o. s. ř.“, účastník může podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Podle § 240 odst. 2 o. s. ř. zmeškání lhůty uvedené v odstavci 1 nelze prominout. Lhůta je však zachována, bude-li dovolání podáno ve lhůtě u odvolacího nebo dovolacího soudu.
Usnesení odvolacího soudu bylo žalobci doručeno dne 11. 9. 2015 a žalobce podal proti tomuto rozhodnutí dovolání dne 7. 12. 2015 (srov. č. l. 13 a 14). Dovolání tak bylo zjevně podáno po marném uplynutí zákonné dvouměsíční lhůty.
Nejvyšší soud tedy dovolání podle ustanovení § 243c odst. 3 a § 218a o. s. ř. jako opožděné odmítl, aniž se zabýval splněním podmínky povinného zastoupení dovolatele v dovolacím řízení.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§ 243f odst. 3 o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 23. května 2016
JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph. D. předsedkyně senátu