Nejvyšší soud Usnesení občanské

20 Cdo 988/2022

ze dne 2022-04-26
ECLI:CZ:NS:2022:20.CDO.988.2022.1

20 Cdo 988/2022

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu JUDr. Karla Svobody, PhD., a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a JUDr. Zbyňka Poledny v exekuční věci oprávněného Z. B., narozeného dne XY, bytem XY, zastoupeného JUDr. Liborem Fiedlerem, advokátem se sídlem v Nymburku, Palackého třída č. 223/5, proti povinnému P. R., narozenému dne XY, bytem XY, pro 48 128 Kč s příslušenstvím, vedené u soudního exekutora Mgr. Tomáše Pospíchala, Exekutorský úřad Nymburk, pod sp. zn. 070 EX 1378/15, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 13. srpna 2021, sp. zn. 20 Co 215/2021, takto:

Dovolání povinného se odmítá.

Krajský soud v Praze usnesením ze dne 13. 8. 2021, sp. zn. 20 Co 215/2021, potvrdil usnesení soudního exekutora Mgr. Tomáše Pospíchala, Exekutorský úřad Nymburk, ze dne 21. 6. 2021, č. j. 70 EX 1378/15-199, kterým soudní exekutor zamítl návrh povinného na ustanovení zástupce a osvobození od soudních poplatků.

Usnesení odvolacího soudu napadl povinný dovoláním.

Nejvyšší soud České republiky dovolání projednal a rozhodl o něm podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony) – dále jen „o. s. ř.“.

Podle § 237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Podle § 238 odst. 1 písm. i) a písm. j) o. s. ř. dovolání podle § 237 o. s. ř. není přípustné proti usnesením, kterými bylo rozhodnuto o návrhu na osvobození od soudního poplatku nebo o povinnosti zaplatit soudní poplatek a proti usnesením, kterými bylo rozhodnuto o žádosti účastníka o ustanovení zástupce. Jednoznačná dikce citovaných ustanovení s účinností od 30. 9. 2017 vylučuje přípustnost dovolání proti poplatkovým rozhodnutím a proti rozhodnutím o žádosti o ustanovení zástupce. Vzhledem k tomu, že v projednávané věci odvolací soud potvrdil usnesení soudního exekutora o zamítnutí návrhu povinného na osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce, není dovolání proti tomuto rozhodnutí odvolacího soudu objektivně přípustné a proto je Nejvyšší soud podle § 243c odst. 1 o.

s. ř. odmítl, aniž by se zabýval otázkou povinného zastoupení účastníka v dovolacím řízení (§ 241 o. s. ř., § 241b odst. 2 o. s. ř.).

O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu [§ 87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů]. Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 26. 4. 2022

JUDr. Karel Svoboda, Ph.D. předseda senátu