20 Ncu 103/2023-11
ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a soudců JUDr. Zbyňka Poledny a JUDr. Aleše Zezuly o návrhu na uznání cizího rozhodnutí podaném navrhovatelem J. Š., za účasti Nejvyššího státního zastupitelství, takto:
Rozsudek Vyššího soudu pro soudní obvod New London v Norwichi, Connecticut, Spojené státy americké (Superior Court, Judicial District of New London at Norwich), ze dne 22. 2. 2023, sp. zn. KNOFA235112318S, pravomocný dne 22. 2. 2023, jímž bylo rozvedeno manželství J. Š. a N. R. Š.-B., rozeného B., uzavřené dne 28. 7. 2018 před oddávajícím orgánem ve Waterfordu, Connecticut, Spojené státy americké, se uznává, pokud jde o vyslovení rozvodu manželství, na území České republiky.
Vyšší soud pro soudní obvod New London v Norwichi, Connecticut, Spojené státy americké, rozvedl bezdětné manželství navrhovatele a N. R. Š.-B., poté kdy v provedeném řízení zjistil, že manželství je nenávratně rozvráceno a není možné jej obnovit. Navrhovatel předložil ověřenou kopii cizozemského rozhodnutí opatřeného apostilou (v souladu s Úmluvou o zrušení požadavku ověřování cizích veřejných listin, vyhlášenou pod č. 45/1999 Sb., k níž přistoupily též Spojené státy americké) a úředně ověřeným překladem do českého jazyka. Z dokladů předložených navrhovatelem a ze zjištění soudu vyplývá, že stát Connecticut umožňuje osobám stejného pohlaví uzavřít manželství (marriage). Od 1. 10. 2005 mohly osoby stejného pohlaví uzavřít svazek obdobný registrovanému partnerství, tzv. civil union, od 1. 10. 2010 mohou uzavřít již pouze manželství a veškeré trvající svazky civil union byly ze zákona přeměněny v manželství.
Vzhledem ke skutečnosti, že manželství účastníků bylo uzavřeno ve státě, jenž osobám stejného pohlaví umožňuje manželství uzavřít, dospěl Nejvyšší soud k závěru, že v poměrech projednávané věci je pro účely uznání cizího rozhodnutí soudu o rozvodu manželství třeba vycházet z definice manželství širší, než jak ji chápe český právní řád (který manželstvím rozumí pouze svazek muže a ženy – srov. § 655 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník), tedy že manželstvím ve smyslu § 51 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém (dále jen „ZMPS“), je též svazek osob stejného pohlaví.
Nejvyšší soud konstatuje, že nic nenasvědčuje tomu, že by skutkový základ nebyl cizím soudem zjištěn způsobem vyhovujícím v podstatě příslušným ustanovením právního řádu České republiky (§ 51 odst. 3 ZMPS).
Uznání předloženého rozsudku nebrání žádná z překážek uvedených v § 15 ZMPS. Ve smyslu § 51 odst. 1 a 2 ZMPS byl návrh na uznání cizího rozhodnutí podán účastníkem řízení a bylo též zjištěno, že navrhovatel byl v době vydání rozhodnutí o rozvodu občanem České republiky. V dané věci nejde ani o případ, jaký má na zřeteli § 52 ZMPS.
Vzhledem k tomu, že pravomocné cizí rozhodnutí, jehož uznání se navrhovatel domáhá, vyhovuje podmínkám, které pro uznání cizích rozhodnutí ve věcech manželských stanoví zákon, bylo návrhu vyhověno.
Náklady řízení platí navrhovatel (§ 140 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů).
Poučení: Proti tomuto rozsudku není opravný prostředek přípustný. Tento rozsudek nabývá právní moci doručením.
V Brně dne 5. 9. 2023
JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D. předsedkyně senátu