20 Ncu 109/2024-11
ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a soudců JUDr. Zbyňka Poledny a JUDr. Aleše Zezuly o návrhu na uznání cizího rozhodnutí podaném navrhovatelkou D. J., rozenou J., zastoupené v tomto řízení obecnou zmocněnkyní V. J., za účasti Nejvyššího státního zastupitelství, t a k t o:
Rozhodnutí Vrchního soudu pro District of Columbia ve Washingtonu, Spojené státy americké (Superior Court of the District of Columbia, Family Court, Domestic Relations Branch), ze dne 24. 2. 2020, č. 2020 DRB 232, jímž bylo rozvedeno manželství D. J. a W. B. R., uzavřené dne 25. 7. 2015 před oddávajícím orgánem v Praze 6 - Nebušicích, a které je též zapsáno v knize manželství matričního úřadu Úřadu městské části Praha 6 ve svazku 1, roč. 2015, strana 61, poř. č. 11 se uznává, pokud jde o vyslovení rozvodu manželství, na území České republiky.
D. J. a W. B. R. uzavřeli dne 25. 7. 2015 před oddávajícím orgánem v Praze 6 manželství. Šlo podle tvrzení navrhovatelky o manželství bezdětné. K návrhu bývalé manželky vydal Vrchní soud pro District of Columbia ve Washingtonu (Superior Court of the District of Columbia, Family Court, Domestic Relations Branch) dne 24. 2. 2020 rozsudek o absolutním rozvodu manželství. V provedeném řízení zjistil, že na usmíření manželství není žádná rozumná vyhlídka, a že navrhovatelce svědčí nárok na rozvod na základě dobrovolného a souvislého vzájemného odloučení od stolu a lože bez vzájemného soužití a bez přerušení po dobu minimálně šesti po sobě následujících měsíců předcházejících zahájení řízení o rozvod.
Navrhovatelka předložila Nejvyššímu soudu uznávané cizí rozhodnutí (v souladu s Úmluvou o zrušení požadavku ověřování cizích veřejných listin, vyhlášenou pod č. 45/1999 Sb., k níž přistoupily též Spojené státy americké) opatřené apostilou a překladem soudní překladatelky do českého jazyka. Nejvyšší soud konstatuje, že ve výroku uvedené rozhodnutí cizího soudu o rozvodu manželství je v souladu s ustanovením § 755 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Rovněž skutkový základ byl cizím soudem zjištěn způsobem vyhovujícím v podstatě příslušným ustanovením právního řádu České republiky (§ 51 odst. 3 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém).
Uznání předloženého rozhodnutí nebrání ani žádná z překážek uvedených v ustanovení § 15 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém. Ve smyslu § 51 odst. 1, 2 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, byl návrh na uznání cizího rozhodnutí podán účastníkem řízení a bylo též zjištěno, že navrhovatelka měla v době vydání rozhodnutí o rozvodu občanství České republiky. V dané věci nejde ani o případ, jaký má na zřeteli § 52 zákona č. 91/2012 Sb. Protože pravomocné cizí rozhodnutí, jehož uznání se navrhovatelka domáhá, vyhovuje podmínkám, které pro uznání cizích rozhodnutí ve věcech manželských stanoví zákon, bylo návrhu vyhověno v souladu s vyjádřením Nejvyššího státního zastupitelství při vstupu do tohoto řízení.
Náklady řízení platí navrhovatelka (§ 140 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů).
Poučení: Proti tomuto rozsudku není opravný prostředek přípustný. Tento rozsudek nabývá právní moci doručením.
V Brně dne 3. 9. 2024
JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D. předsedkyně senátu