20 Ncu 11/2022-12
ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Aleše Zezuly a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a JUDr. Zbyňka Poledny o návrhu na uznání cizího rozhodnutí podaném navrhovatelkou P. K., narozenou XY, bytem XY, zastoupenou Mgr. Markétou Child, advokátkou se sídlem v Praze 1, Voršilská 130/10, za účasti Nejvyššího státního zastupitelství České republiky, t a k t o:
Rozsudek Okresního soudu pro občanskoprávní záležitosti č. 2, Lerma, stát Mexiko, Spojené státy mexické, ze dne 15. 11. 2012, sp. zn. 906/2012, jímž bylo rozvedeno manželství F. V. P. V. a P. K., uzavřené dne 3. 7. 1999 před oddávajícím orgánem Farním úřadem Církve římskokatolické Praha 1 – kostel Panny Marie Vítězné, zapsané v knize manželství matričního obvodu Praha 1, ve svazku I/84, ročník 1999, strana 194, poř. č. 236, se uznává, pokud jde o vyslovení rozvodu manželství, na území České republiky.
Okresní soud pro občanskoprávní záležitosti č. 2, Lerma, stát Mexiko Spojené státy mexické, ke společnému návrhu (žalobě) manželů rozvedl posuzované manželství, zjistil-li po provedeném řízení, že manželé se vzájemně odcizili, a neshledal-li předpoklady pro obnovení jejich společného soužití. Z manželství se narodily dvě děti, nyní již zletilé.
Za situace, kdy vztahy mezi manžely byly trvale rozvráceny natolik, že nelze očekávat jejich obnovení, je ve výroku uvedený rozsudek cizího soudu v souladu s ustanovením § 755 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Rovněž skutkový základ byl cizím soudem zjištěn způsobem zásadně vyhovujícím příslušným ustanovením právního řádu České republiky (§ 51 odst. 3 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „ZMPS“).
K uznání předložené rozhodnutí nabylo podle potvrzení příslušného cizího orgánu právní moci a jeho uznání nebrání žádná z překážek uvedených v ustanovení § 15 ZMPS.
Ve smyslu ustanovení § 51 odst. 1, 2 ZMPS byl návrh na uznání cizího rozhodnutí podán účastníkem řízení a bylo též zjištěno, že navrhovatelka byla v době vydání rozhodnutí o rozvodu občankou České republiky. V dané věci nejde ani o případ, jaký má na zřeteli ustanovení § 52 ZMPS.
Protože pravomocné cizí rozhodnutí, jehož uznání se navrhovatelka domáhá, vyhovuje podmínkám, které pro uznání cizích rozhodnutí ve věcech manželských stanoví zákon, Nejvyšší soud návrhu vyhověl, a to ve shodě s návrhem Nejvyššího státního zastupitelství ČR při vstupu do tohoto řízení. Náklady řízení platí navrhovatelka (§ 140 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů).
Poučení: Proti tomuto rozsudku není opravný prostředek přípustný. Tento rozsudek nabývá právní moci doručením.
V Brně dne 30. 3. 2022
JUDr. Aleš Zezula předseda senátu