20 Ncu 110/2023-19
ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Zbyňka Poledny a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a JUDr. Aleše Zezuly o návrhu na uznání cizího rozhodnutí podaném navrhovatelkou J. Ch., zastoupenou obecnou zmocněnkyní B. M., za účasti Nejvyššího státního zastupitelství České republiky, t a k t o:
Rozsudek Ontarijského soudu (Ontario Court), Kanada, ze dne 3. prosince 1997, sp. zn. 27428/95, který nabyl právní moci dne 5. ledna 1998, jímž bylo rozvedeno manželství L. Ch. a J. Ch., rozené P., uzavřené dne 12. listopadu 1991, v Kitcheneru, Ontario, Kanada, zapsané i v knize manželství matričního úřadu Úřadu městské části města Brna, Brno-střed, svazek XIII/44, strana 86, pořadové číslo 171, se uznává, pokud jde o vyslovení rozvodu manželství, na území České republiky.
Rozsudkem Ontarijského soudu (Ontario Court), Kanada, ze dne 3. prosince 1997, sp. zn. 27428/95, který nabyl právní moci dne 5. ledna 1998, bylo rozvedeno posuzované manželství, z něhož se podle rozvodového rozsudku narodily děti – AAAAA (pseudonym) a BBBBB (pseudonym), o jejichž výživě a péči bylo rozhodnuto rozvodovým rozsudkem.
Za situace, kdy bylo manželství nenávratně rozvráceno, je ve výroku uvedený rozsudek cizího soudu v souladu s ustanovením § 755 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Rovněž skutkový základ byl cizím soudem zjištěn způsobem vyhovujícím v podstatě příslušným ustanovením právního řádu České republiky (§ 51 odst. 3 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „ZMPS“). K uznání předloženého rozhodnutí nebrání žádná z překážek uvedených v ustanovení § 15 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém.
Ve smyslu ustanovení § 51 odst. 1, 2 zákona č. 91/2012 Sb. byl návrh na uznání cizího rozhodnutí podán účastníkem řízení a bylo též zjištěno, že navrhovatelka byla v době vydání rozhodnutí o rozvodu občanem České republiky. V dané věci nejde o případ, jaký má na zřeteli ustanovení § 52 zákona č. 91/2012 Sb. Protože pravomocné cizí rozhodnutí, jehož uznání se navrhovatelka domáhá, vyhovuje podmínkám, které pro uznání cizích rozhodnutí ve věcech manželských stanoví zákon, bylo návrhu vyhověno, a to ve shodě s návrhem Nejvyššího státního zastupitelství při vstupu do tohoto řízení.
Náklady řízení platí navrhovatelka (§ 140 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů).
Poučení: Proti tomuto rozsudku není opravný prostředek přípustný. Tento rozsudek nabývá právní moci doručením.
V Brně dne 27. 2. 2024
JUDr. Zbyněk Poledna předseda senátu