20 Ncu 111/2022-10
ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Aleše Zezuly a soudců JUDr. Zbyňka Poledny a JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., o návrhu na uznání cizího rozhodnutí podaném navrhovatelkou L. A., narozenou XY, bytem XY, zastoupenou obecným zmocněncem V. L., bytem XY, za účasti Nejvyššího státního zastupitelství České republiky, t a k t o:
Rozsudek Federálního soudu pro okres Howard, stát Maryland, Spojené státy americké, ze dne 6. ledna 2010, sp. zn. 13-C-09-079786, jímž bylo rozvedeno manželství E. J. A. a L. A., rozené L., uzavřené dne 26. května 2001 před oddávajícím orgánem Církve Bratrské v Havířově, zapsané v knize manželství matričního obvodu Havířov, okres Karviná, ve svazku 46, ročník 2001, strana 278, poř. č. 118, se uznává, pokud jde o vyslovení rozvodu manželství, na území České republiky.
Federální soud pro okres Howard (The Circuit Court For Howard County), stát Maryland, Spojené státy americké, k návrhu manželky rozvedl posuzované bezdětné manželství, zjistil-li po provedeném řízení, že manželé se vzájemně odcizili, a neshledal-li předpoklady pro obnovení jejich společného soužití. Za situace, kdy vztahy mezi manžely byly trvale rozvráceny natolik, že nelze očekávat jejich obnovení, je ve výroku uvedený rozsudek cizího soudu v souladu s ustanovením § 755 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Rovněž skutkový základ byl cizím soudem zjištěn způsobem zásadně vyhovujícím příslušným ustanovením právního řádu České republiky (§ 51 odst. 3 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „ZMPS“).
K uznání předložený rozsudek nabyl podle potvrzení příslušného cizího orgánu právní moci a jeho uznání nebrání žádná z překážek uvedených v ustanovení § 15 ZMPS.
Ve smyslu ustanovení § 51 odst. 1, 2 ZMPS byl návrh na uznání cizího rozhodnutí podán účastníkem řízení a bylo též zjištěno, že navrhovatelka byla v době vydání rozhodnutí o rozvodu občanem České republiky. V dané věci nejde ani o případ, jaký má na zřeteli ustanovení § 52 ZMPS.
Protože pravomocné cizí rozhodnutí, jehož uznání se navrhovatelka domáhá, koresponduje podmínkám, které pro uznání cizích rozhodnutí ve věcech manželských stanoví zákon, Nejvyšší soud návrhu vyhověl, a to ve shodě s návrhem Nejvyššího státního zastupitelství České republiky při vstupu do tohoto řízení.
Náklady řízení platí navrhovatelka (§ 140 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů).
Poučení: Proti tomuto rozsudku není opravný prostředek přípustný. Tento rozsudek nabývá právní moci doručením.
V Brně dne 8. 9. 2022
JUDr. Aleš Zezula předseda senátu